Takže jestli to chápu dobře, když udělám objednávku na počítači v prodejně, zboží zaplatím v automatu a vyzvednu v tamní výdejně, tak to je zakázané. Ale když vyjdu před prodejnu, zboží si objednám přes stejný web akorát ve svém mobilu, zaplatím a vyzvednu, tak je to OK? A nebylo by lepší tenhle absurdní zákon prostě zrušit?
Hlavně by takovéto rozsudky měly být zpětnou vazbou pro zákonodárce, aby pokud možno neoperovali s nedefinovanými pojmy a tyto definice případně doplnili, čímž by pro všechny vznikla větší právní jistota.
Třeba pojem „prodejní plocha” asi intuitivně každý chápe u prodejny typu supermarket, ale co třeba u pultového prodeje? Je to plocha před pultem, za pultem, či plocha pultu? Tohle nemá určovat soud v každém jednotlivém případu, tohle má být jasné po prvním přečtení.
Představte si, že by takhle vágně byl definován silniční zákon a soud by v každém jednotlivém případu, který se před něj dostane, určoval, co je a není motorové vozidlo nebo přednost v jízdě.
Je reálné, že by pultový prodej měl přes 200 m² – ať už v kterékoli definici? Když zákon definuje každou hloupost, je to špatně – protože pak se situace malinko změní, a zákon to nestíhá reflektovat. Například kdyby zákon vznikl už v době před-e-shopové – prodejní plocha i tak krásně popisuje i prodejní plochu Alzy. Kdyby ale byla v zákoně přesnější definice prodejní plochy, nejspíš by tam byly vyjmenovány samoobsluhy a pultové prodeje, a Alza by tam najednou nepatřila (přestože by fakticky pořád dělala to samé, jako jiné prodejny), nebo by to bylo nejisté.
To, že se Alza hájí tím, že je to nejasný termín, ještě neznamená, že je to tak doopravdy. Všichni víme, a Alza to ví také, že se na ně ten zákon má vztahovat – Alza pouze zkouší najít nějakou formální právní kličku, jak z toho vyklouznout.
"Je reálné, že by pultový prodej měl přes 200 m² – ať už v kterékoli definici?"
Napada me treba GME v Karline. Dve patra ciste pultoveho prodeje. https://www.gmelectronic.com/prague-branch
OK, to máte pravdu. Ale jsou jednotky případů dostatečný důvod, aby se zákon zaplevelil další zbytečnou definicí? Nebylo by jednodušší, kdyby nějaká prodejna, která bude mít 150 metrů před pultem a dalších 80 za pultem, prostě zavřela, protože majitel chápe smysl zákona (i když s ním nemusí souhlasit), místo aby zkoušel, kam až půjde ten zákon napnout?
To, že musíme neustále ohledávat hranice zákona, to není žádné plus – je to velké mínus, které nás stojí spoustu peněz a přivedlo to k moci Zemana i Babiše.
kdyby měl mít ten zákon nějaký smysl, tak tam nebude rozlišení podle velikosti prodejní plochy 200 metrů, kterou si někdo vycucal z prstu a nikdo pak nebude moci ohledávat hranice a dumat nad tím, co se 150+80 metrů. K čemu zákon regulující prodej některých obchodů o některých svátcích, když některé obchody neotvíraly o některých svátcích i bez zákona?
Účelem zákona ovšem není omezit prodej některých obchodů, ale omezit prodej velkých obchodů. Protože provoz velkých obchodů má větší dopad na okolí, je tam větší nerovnost v postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli.
A proč se to týká jen některých svátků? Protože je to kompromis mezi těmi, kteří by to zavedli pro všechny svátky, a těmi, kdo by to nezavedli pro žádný svátek.
co si tak vybavuju, tak i velké obchody mívaly zavřeno 1. ledna, na velikonoční pondělí, 25.12 a omezenou prodejní dobu 24.12., tedy i bez zákona zde byl reálný kompromis.
Určení plochy kvůli větší nerovnosti je nesmysl. Nerovnost není závislá na prodejní ploše. A pokud by měli zaměstnanci menších obchodů větší sílu a zaměstnavatel je nemohl nutit jít o svátku do práce, tak by nebyl důvod je ze zákazu vyjímat. K čemu zavádět podmínku, které nemá reálný dopad a jen dává příležitost k obcházení?
Prodejní plocha vyjadřuje velikost obchodu (obratem, počtem zaměstnanců). A velikost obchodu zase určuje jeho vyjednávací sílu. Kde budete mít větší šanci dohodnout si individuální podmínky – v autoservisu „otec a syn“, kde budete jediný zaměstnavatel, nebo ve Škodovce v Mladé Boleslavi? S rostoucí velikostí firmy se může vyjednávací pozice firmy relativně oslabit v jediném případě – když tam vzniknou odbory. Nerovnost je tedy závislá na velikosti obchodu a ta zase koreluje s velikostí prodejní plochy.
Když zůstane otevřený malý obchod, nepostihne to tak velké množství lidí. A je to další úlitba těm, kteří tvrdili, že když nebudou jeden den otevřené obchody, všichni umřeme hlady.
No, zrovna "silniční zákon" má docela závažné nedostatky. Například z něj vypadly pojmy "vozovka" a "chodník", kterými se v něm přitom operuje na mnoha místech a v dřívější vyhlášce (která byla pro protiústavnost takového řešení nahrazena zákonem) definovány byly. Nejsou teď ani v žádném jiném zákoně. Takže co je vozovka a co chodník, je teď čistě věcí zvyku a výkladu (takže je to zajímavé například v případech, kdy chodník není od vozovky odlišen výškou, ale třeba jen barevně nebo je oddělen žlábkem).