Vleklá válka na Ukrajině má nemalý vliv na obranný průmysl v Evropě a Česku. Vznikají startupy zaměřené na defense a technologie dvojího užití, subdodavatelé dodávkami zbrojařům nahrazují výpadky v automobilovém průmyslu a například majitel Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad se podle Bloombergu stal nejbohatším Čechem.
V Praze také odstartovalo technologické centrum NATO. Jeho cílem je kromě jiného rychle dostávat moderní technologie do často rigidních armád aliance, kde nákup a vše okolo hrozně dlouho trvá. Ukrajinská armáda se oproti tomu vlivem nutnosti změnila v pružný startup.
Dění kolem obranných a kyberbezpečnostních technologií ve střední a východní Evropě shrnuje nový report The State of Defense & Cybersecurity od The Recursive. Mezi sponzory patří český fond Presto Tech Horizons, který díky Presto Ventures a CSG chce investovat miliardy do obranných firem. Celý report je k dispozici zde, níže je souhrn od Presta.
Česko se podle reportu stává významným hráčem na evropském trhu obranných a bezpečnostních technologií. Vynikáme hlavně v kyberbezpečnosti.
“V kyberbezpečnosti je naší silnou stránkou správa identit a přístupů (IAM), detekce hrozeb a analýza chování založená na umělé inteligenci a také zaměření na ochranu sítí a zabezpečení infrastruktury. Do oblasti kyberbezpečnosti zamířilo v posledních letech 168,7 milionů eur (report mapuje investice v období 2022 až 2025). Aktivními investory jsou například Credo Ventures a Fazole Ventures. Významným hráčem je IP Fabric a slibným startupem Ellio Technologies – obě společnosti patří do portfolia druhého fondu Presto Ventures. Za pozornost stojí také brněnské firmy Whalebone a ThreatMark,” uvádí report.
“V oblasti defense a dual-use vynikáme například v imerzivní simulaci a výcviku, analýze dat z vesmíru a také v pokročilé letecké mobilitě a řízení bezpilotních systémů (UAS). Významnými českými hráči jsou startupy Zaitra, Vrgineers a Dronetag. Do defense a dual-use oblasti zamířilo financování ve výši 25,3 milionu eur (2022 až 2025). Na tuto oblast se zaměřuje například fond Presto Tech Horizons, který loni založila VC firma Presto Ventures a průmyslově-technologická skupina CSG. Rozvoji inovací v rané fázi lokálně pomáhá především podpora institucí, jako jsou European Space Agency Business Incubation Centre (ESA BIC) a CzechInvest,” shrnul dále report.
Takto vypadají klíčová čísla:
- 667 milionů eur: Celkové investice do 174 obranných a dual-use startupů v CEE. Výrazný nárůst oproti předchozím letům, mj. i díky institucionálním fondům jako NATO Innovation Fund (NIF) a European Defence Fund (EDF), a venture kapitálovým fondům jako Presto Tech Horizons, který loni založila VC firma Presto Ventures a průmyslově-technologická skupina CSG, dále polský Expeditions Fund, litevský CoInvest Capital nebo ukrajinský D3 Fund.
- Přes 15 tisíc: Počet zaměstnanců ve startupových firmách zaměřených na kyberbezpečnost a obranné technologie v rámci CEE. Silné ekosystémy v Polsku, Rumunsku, Česku, Litvě a Estonsku. Zhruba 20 % firem funguje bez externího kapitálu (tzv. bootstrapped).
- 56 miliard eur: Ukrajinský obranný rozpočet v roce 2024 (34 % HDP). Nejvyšší podíl obranných výdajů na HDP v Evropě. Ukrajina do obrany dává více než kterýkoli jiný evropský stát, včetně masivních investic do UAV a elektronického boje.
- Dva miliony: Počet dronů vyrobených na Ukrajině v roce 2024. S cílem dosáhnout produkce až 4,5 milionu v roce 2025. Ukrajina se rychle mění na ‘Drone Valley’ Evropy.
- Přes 240: Počet CEE univerzit s programy zaměřenými na kyberbezpečnost. Vzdělávací základna pro budoucí talenty v oblasti cybersecurity a defence. Vede opět Ukrajina, s 41 univerzitami v tomto oboru. Ani to však nestačí, svět aktuálně čelí nedostatku odborníků na kybernetickou bezpečnost – podle odhadů jich v roce 2025 globálně chybí 2,8 až 4,8 milionu.
A toto jsou hlavní sdělení reportu:
- Střední a východní Evropa se mění z bezpečnostního spotřebitele na poskytovatele. Země jako Polsko, Ukrajina, Estonsko, Česko, nebo Rumunsko budují vlastní obranný a kyberbezpečnostní ekosystém a stávají se aktivními přispěvateli do evropské bezpečnosti – nejen vojensky, ale i technologicky.
- Válka na Ukrajině výrazně urychlila vývoj obranných technologií a startupů. Ukrajina je dnes hlavním „testovacím polem“ pro moderní válku. Lokální firmy už vyvinuly stovky systémů v oblasti dronů, elektronického boje, robotiky či AI. Až 95 % UAVs (Uncrewed Aerial Vehicles, neboli dronů) na frontě je domácí produkce. BRAVE1, státem podporovaný inovační klastr pro obranné technologie, a jejich akcelerační program Defence Builder tento růst významně podporují.
- Kyberbezpečnost se stává kritickým pilířem obrany států i firem. Kybernetické útoky jsou čím dál systematičtější – podle údajů společnosti McKinsey by v současnosti mohly každoročně způsobovat škody ve výši 9 bilionů eur, což by byl nárůst o 300 % oproti roku 2015. V CEE sice máme více než 280 kyberbezpečnostních startupů, stále ale bojují s s nedostatkem odborníků v regionu a horší dostupností financování v pozdějších fázích.
- Evropa posiluje bezpečnostní standardy, regulace ale zpomaluje trh. Nové směrnice jako Cyber Resilience Act (CRA) a NIS2 mají za cíl sjednotit standardy napříč EU a posílit celkovou digitální odolnost. Nové požadavky s sebou přináší vyšší náklady a administrativní nároky – především pro malé a střední firmy mohou být zátěží, která zpomalí vývoj produktů a tím i trh jako celek.
- Bez lidí to nejde – ale bez technologií nelze vyhrát. Report staví na jasné premise: Tech, not men. Technologie – AI, drony, zabezpečená komunikace, obrana proti elektronickému boji – jsou klíčem k moderní válce. Lidský kapitál je však stále klíčový: CEE má 1,5 až 2 miliony ICT odborníků, stále ale trpí nedostatkem expertů, zejména v oblasti AI a obranného inženýrství.
ČLÁNKY DO MAILU