Názory k článku
Austrálie zakáže sociální sítě dětem do 16 let
-
Co se týká zákonných blbostí, tak hraje Austrálie rozhodně první housle.
Tohle je úplně nesmyslné. Jednak se věk rozumně na dálku ověřit nedá, druhak je velminaivní
představa, že do 16 let se děti na sociální sítě nedostanou - a v den šestnáctých narozenin budou zázrakem mít bezpečné návyky a zkušenosti s rozpoznáním podezřelého chování a nekalých praktik na těchto sítích. -
Výjimku ale mají mít komunikační aplikace jako je WhatsApp nebo Facebook Messenger, online hry či vzdělávací platformy.
Na jednu stranu je fajn, že děti nebudou muset čekat do šestnácti, aby si mohly zahrát online, na druhou se nabízí otázka, jestli při tolika výjimkách bude vůbec stát za to omezovat ten zbytek.
…vláda… V nadcházejících měsících podle BBC otestuje různé možnosti
Takže oni nejdřív přijmou zákon, který stanoví nějakou povinnost, a pak teprve začnou zkoumat, jestli a jak se to dá vůbec realizovat? Koukám, že určitý model myšlení je i na opačné straně planety úplně stejný jako u nás.
včetně biometrických metod nebo ověřování prostřednictvím vládních identifikačních dokladů
To budou uživatelé skákat radostí, že se k přístupu na sociální sítě budou muset prokazovat úředně ověřenou identitou.
-
"To budou uživatelé skákat radostí, že se k přístupu na sociální sítě budou muset prokazovat úředně ověřenou identitou."
V Číně je tohle běžné, bez zadání svého ID se nezaregistrujete nikam. Prý používají i technologie rozpoznávání obličejů, a AI docela přesně pozná, jestli člověk je nebo není dospělý. Tím neříkám, že je to příklad hodný následování, ale jen to že to jde.
-
Myslím, že skutečné sociální sítě budou založené právě na tom, že bude identita na sociální síti nějak spojena s fyzickou identitou (úředně ověřená identita je jedna z možností).
To, že to tak na dnešních „sociálních“ sítích není, je jejich největší slabost a důvod, proč jsou to spíš asociální sítě – asociálům různého druhu vyhovují dokonale, normálním lidem už daleko méně.
29. 11. 2024, 17:44 editováno autorem komentáře
-
Ves skutečnosti sociální sítě (nejen ty
sociální sítě
na internetu) naopak na určité anonymitě stojí, a bez ní by prostě nefungovaly. Například před lety, kdy frčelo Dračí doupě, scházely se skupiny hráčů u jedné hry - a nikoho nenapadlo řešit, kdo kým je v civilu.
Problém je, že jsou pouze dvě možnosti:
1.- tvrdé a neustále biometrické sledování, abyste přesně věděl, kdo (ověřený a plně identifikovaný) zrovna dané zařízení používá, včetně například kontroly kamerou, snímání úderů kláves, pohybů (myši/dotyků) po pracovní ploše, a porovnáváním s uloženým vzorem,
2.- smíření se s tím, že to prostě na sto procent nevíte a přizpůsobení se tomu.
Ta první možnost je IMHO naprostou ztrátou svobody a důvodem se takovým technologiím velkým obloukem vyhnout.
Druhá možnost je v praxi neregulovatelná a snadno se zvrhne v anarchii. -
Ale já jsem nepsal, že musíte vědět, kdo kým je v civilu. Potřebujete zajistit jenom to, aby drtivá většina lidí měla jen jednu identitu a aby si někdo nemohl vytvářet nové identity jak na běžícím páse. Jakmile to zajištěné není, převládnou škodiči – protože když je jakkoli potrestáte, zahodí potrestanou identitu a založí si tři nové, ze kterých budou škodit.
Ty vaše dvě možnosti evidentně neodpovídají realitě. Třeba v případě bankovního účtu pro používání internetového bankovnictví nepotřebuju tvrdé a neustálé biometrické sledování, přesto mám velmi dobrou jistotu, že můj účet nebude používat někdo jiný.
-
Děkuji za příklad toho, co nemůže na sto procent fungovat. ;o)
Právě tabankovní identita
je ukázkou toho, kdy slepě věříte tomu, že ji používá ten, kdo tam je napsaný. Jasně: vy, jako bankovně identifikovaný, mátevelmi dobrou jistotu, že váš účet nebude používat nikdo jiný
- pokud mu to sám nedovolíte. A, věřte, těch případů, kdy někdo dá přístup ke svému účtu další osobě prostě tím, že mu předá svou kartu nebo svůj ověřovací token zcela vědomě a dobrovolně, není zrovna málo.
Proč by to někdo dělal?
Třeba proto, že chce, aby jeho nezletilé dítko mělo plnohodnotné bankovnictví, nesvázané podmínkami typudo patnácti let nemůže samostatně nic, kartu má s limitem, od patnácti vyšší limit a bankovnictví jen pasivní
(což jsou zjednodušené podmínky nejméně jedné z našich bank).
Reálně se tak ona banka ocitá ve stejné situaci, jako ty australské sociální sítě: vůbec nemá jistotu, že na druhé straně je skutečně ten, kdo tam má být. -
Jasně, že to
není problém banky
.
Jenže v té Klokánii se zrovna snaží o to, aby přesně tohlebyl problém provozovatelů sociálních sítí
.
Tedy: uživatel (dítko, rodič...) nemá být trestaný za umožnění přístupu na sociální sítě, ale provozovatel za to, že nepřijal dostatečná opatření k tomu, aby se tak nedělo.
Nehledě na to, že na jedné straně tu mládež možná (!) uchráníte před závislostí na sociálních sítích a nebezpečenstvími tam se nacházejícími, ale zároveň je velmi efektivně učíte umění obcházet či porušovat pravidla, a neúctě k zákonům obecně.
Zvlášť, když jim za porušování v podstatě žádný trest nehrozí. -
Limit 16 let je moc vysoko, těch 13 je rozumně nastavená hranice. Nevím jak funguje škola v Austrálii, ale v Česku to má smysl protože je to v době kdy jsou děti ještě na základní škole, takže můžou po skončení 9. třídy udržet kontakt díky Facebooku. S jednou kamarádkou jsem mimo jiné udržel kontakt jen díky tomu že měla Facebook povolený už v 11 letech, v době kdy ja jsem končil devítku byla v 6. třídě. To se mají podle australské vlády děti vrátit k používání SMS a emailů? Vůbec nechápu proč se řeší nějaké zákony, sociální sítě mi ve věku 13-16 let dost pomohly a jsou prospěšné
29. 11. 2024, 00:03 editováno autorem komentáře
-
Austrálsky parlament vychádzal z odporúčaní EU - a nijako sa tým netaja. Odporúčania hovorili 13 až 16 rokov. To číslo vzniklo ako kombinácia limitu z GDPR (horná hranica) a Francúzskej snahy limitovať digitálne aktivity detí. Napríklad aj samotného používania mobilných telefónov. Tam by Macron chcel zákaz od 11 rokov ( s internetom od 13 )
Nejaký vedecký základ to teda má. Ale konsenzus panuje v tom že 12 rokov je málo.
-
Není to na první pohled vidět, ale cílem není někoho ochraňovat před "nebezpečím" sociálních sítí, ale dostat do zákona snadnou možnost pokutovat tyto sociální sítě a přilepšovat australskému rozpočtu z majetku zahraničních firem. Pokud přeci někomu něco zakážu, tak by měl být za porušení zákazu sankcionován on, nebo jeho zákonný zástupce. A nikdo z těchto dvou trestán nebude.. A jelikož budou sankcionovat zejména americké firmy, tak by se proti tomu měla ohradit americká vláda.
-
A co je vlastně sociální síť? Stačí provozovat diskusní fórum? Např. na Tasmánských ostrovech? Nebo musí mít provozovatel firmu registrovanou přímo v Austrálii? A bude tedy raději Austrálie za VPN jako Čína, aby náhodou obyvatel Austrálie se neregistroval na mém diskusním fóru? Samé legislativní otázky :-)
-
Definícia je jednoznačná, výklad menej:
... any online service that has a “significant purpose” of enabling online social interactions between two or more users ...
Diskusné fórum tam jednoznačne bude spadať, ale ak sa z toho urobí gaming, tak je to mimo regulácie. Priamo zmieňujú reddit, ale devianart a stackoverflow tam zapadnú tiež.
-
Uvažujete správne a skutočne by to pod to spadlo.
A tak zaviedli kategóriu "messaging services", ktorá regulácii nepodlieha. Primárne tam slúžia komunikačné platformy (napr. whatsapp, skype, ... ) ale vymenovali napr. aj Discord. Na druhej strane snapchat chápu ako sociálnu sieť, hoci rozdiel oproti whatsappu je skôr symbolický.
ČLÁNKY DO MAILU