Vlákno názorů k článku
Babiš zvažuje vyjmutí e-shopů z EET. Mají prý moc složitý systém plateb od anonym - https://en.wikipedia.org/wiki/Vagueness_doctrine

Zdroj?

Lid zvolil, lid má.

Znamená to, že"Dobírka je 'bezhotovostnim převodem...' bez ohledu na to, zda jsou prostředky poskytnuty na úvěr nebo jsou vlastními prostředky příjemce plnění".
Ale pochopil jsem to až asi na 15tý přečtení a musel jsem si to namalovat.

Chvíli mi to dalo, ale:
Dle zprávy blablabla se Bezhotovostním převodem (který musí obchodník evidovat) rozumí převod peněžních prostředků a to buď přímo z účtu plátce, nebo z úvěrového účtu (Cofidis, Homecredit apod.).

Na téma Bureš a jeho fízlování doporučuju vynikající rozhovor: Soudce NSS Karel Šimka: Společnost a ekonomika nemohou být postaveny na kasárenské logice strachu. Zejména závěr:

Zkrátka si myslím, že stát nemá jisté možnosti, i když jsou technicky realizovatelné, vůbec mít k dispozici. Že má v zájmu zachování vyšších hodnot sám sebe omezit, protože pokud to neudělá, hrozby spojené s možným zneužitím jsou neúnosně závažné. Nechci malovat čerty na zeď a dělat nesouměřitelné paralely, ale přece jen – kdyby státy v minulosti k jistým údajům neměly přístup třeba proto, že by tyto údaje vůbec nebyly systematicky evidovány, hrůzy jako vyvraždění Židů či jiné etnické čistky by se jejich pachatelům prováděly podstatně složitěji. Možná by to bývalo nějaké životy zachránilo.

zákony jsou psané tak, aby jim rozuměli odborníci a běžní lidé jim rozumět nemusí.

Hmmm....

Předpokladem předvídatelnosti aktu aplikace práva je srozumitelnost a určitost právní úpravy. Je-li proto právní úprava neurčitá, nesrozumitelná, nemůže být tato skutečnost na úkor adresátů právních norem ... Bez jasnosti a určitosti pravidel nejsou naplněny základní charakteristiky práva, a tak nejsou ani uspokojeny požadavky formálního právního státu. (II. ÚS 4809/12)

Předpokládám že to "není úplně triviální" používáte spíše jako obrat než skutečné vyjádření stavu. Protože tam si dovoluji odhadnout že 90 % náhodně vybraných lidí by ten odstavec prostě nedalo. Což je bohužel běžný stav v českém právu - jeho dokonalý nesrozumitelnost většině populace. MFČR pak tento stav ještě vylepšuje tím, že operuje v různých zákonech s termíny nikde nedefinovanými, nebo si zavádí redundantní termíny k těm, co již definované jsou.

Nedá mi to - z citovaného zdroje:

Dle důvodové zprávy, která je základním interpretačním vodítkem při výkladu daného ustanovení se „Bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat“, rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), a to ať již poskytovatel neposkytuje převáděné peněžní prostředky jako úvěr (písm. c) bod 3.), nebo poskytovatel převáděné peněžní prostředky jako úvěr poskytuje (písm. d) bod 3.).

Rozumíte tomu někdo? Dodnes jsem myslel, že česky umím obstojně.