Názory k článku
Bankéř chce od Googlu milionové odškodné. Kvůli odkazu nemůže najít práci

Ilja Padalík si taky objednal kuchyň zapůl milionu, pak ji odmítl a žaloval firmu za škodu o půl milionu. To je právě ten záznam Google. Zajímavý jak jednomu člověku pořád škodí různé firmy a on je musí žalovat, mně se to nikdy nestalo.

Být věřitel je známka neschopnosti? Fíha, to je ale geniální konstrukt. A nemáte tak trochu zmatek v pojmech?

At jde k lopate pan banker a prestane se vymlouvat na nejaky americky vyhledavac.

A ted si vem, kolik podobnych odborniku pres finance zamestnavaji takovy Partners nebo OVB.

Ted to je za 9m korun, od platnosti GDPR to bude mit Google za 20m Eur...

Člověk s majetkovymi problémy je riziko. Muže snaze podlehnout pokušení defraudace. Nebo za peníze udělat něco pro konkurenci.

Dějiny jsou plne případů, kdy člověk ve finanční tísni za peníze zradil a vyzradil nejake státní tajemství nepříteli.

Pokud ho Google neopravnene našel mezi dlužníky a uváděl ho jako dlužníka, (a dá se čekat že zaměstnavatel v Londýne si to česky přečíst neuměl), prostor k žalobě tu je.

Je otázkou co Google zobrazil a jestli si něco nepribajil. Což ze zprávy nevím.

Zkoumat něčí majetkové poměry na základě jednoho dotazu do Google mi přijde mírně řečeno nedostatečné.

Je to bankéř. U pozic, které pracují s penězi, je to běžné. Chtějí vidět trestní rejstřík a běžně se zkoumají právě majetkové poměry. Hodnotí se podle toho rizikovost. Pokud jste byl trestaný za majetkový trestný čin nebo máte několik exekucí, tak vás s penězi klientů jen tak pracovat nenechají.

Vy byste asi také nesvěřil své peníze někomu, komu hrozí, že přijde o dům.

Vazeni, ja tedy nevim jak ostatni, ale ja bych nesveril sve penize bankeri (potazmo ustavu) ktery je veritelem. To totiz jednoznacne vypovida (a naprosto spravne nebyl prijat) o tom, ze ani se svymi penezi neumi zodpovedne nakladat, a sveril je nekomu neduveryhodnemu, kde o ne prisel.

Pricemz si myslim, ze by Google (a vsechny dotycne firmy) mely zalovati jej - s tim, ze se snazi zamlcet a skryt v bankovnictvi velice dulezitou informaci o sve (ne)shopnosti.

Navíc: proč se chce za každou cenu uchytit ve firmě, kde lidi z HR oddělení zjevně neměli ani tolik inteligence, aby pochopili smysl psaného textu, nebo aby si to nechali vysvětlit?
Ale co, lidí kteří žalují kde koho, jen aby si spravili ego, je a bude stále dost, tak jsme se zkrátka jen dozvěděli o dalším takovém (a kdyby za problémy zrovna nemohl Google, tak bude žalovat třeba autobusáka že ho nedovezl včas na pohovor, nebo starostu města že nedokázal zabránit dopravní zácpě).

Taky tomu nerozumím. Najmout například člověka s patologickým sklonem ke lhaní, nebo v insolvenci, případně agresivního a násilnického (což jsou všechno vyloženě osobní problémy) je přece téměř stejné, jako najmout někoho normálního, navíc má zaměstnavatel takhle ještě šanci dotyčnému pomoci (což je bezpochyby typický důvod, proč někdo někoho zaměstnává).

Tady se bavíte o pozici v bankovnictví. Vy byste svěřil své peníze někomu, o kom víte, že je sám v insolvenci? A nebo instituci, která takového člověka zaměstná?

Na některých pozicích, zejména ve finančnictví, jsou majetkové poměry žadatele velice důležité. Insolvence by v tomto případě znamenala, že dotyčný neumí nakládat s vlastními financemi, tudíž jistě nebude umět nakládat ani s financemi klientů. Nehledě na to, že někdo kdo je v insolvenci a dostane se do zaměstnání, kde pracuje s velkým objemem financí by se mohl pokusit o jejich defraudaci s větší pravděpodobností, než někdo kdo již je dobře finančně zajištěn.

Prilis nerozumim, proc by zamestnavatele mely zajimat osobni problemy zamestnance. A i kdyby byl v insolvenci, tak by mohl byt rad, ze pomuze dotycnemu vyhrabat se z dluhu a uspokojit jeho veritele.

Není to tak trochu diskriminace? Osobní majetkové poměry zaměstnance jsou jen jeho věc... Jestli je v insolvenci a výplata mu bude částečně zabavována je taky jeho věc.

Přijde mi to jako podobná blbost jako kdyby nepřijali zaměstnance proto, že zjistili, že jezdí ve starém autě :)

Pokud se mu v té první firmě nepovedlo vysvětlit, že je sice veden, ale že je věřitel (např. už přijali někoho jiného, tzn. vysvětlení nemělo už vliv na rozhodnutí), tak do druhé a další firmy ihned dodám informaci, že vyjíždím v rejstříku, ale že jsem věřitel. Tady to vypadá, že to nechal schválně běžet takhle s vidinou žaloby, zviditelnění se atd.

Google na anglické verzi vyhledávacích stránek varoval, že dotyčný je v insolvenci.

Představte si to takhle: chcete najmout člověka odněkud z tramtárie, například Maďarska, tak si ho proklepnete. A Google vám napíše, že je v insolvenci. Opravdu si v tu chvíli najmete nějakého Maďara, aby vám v Maďarských rejstřících pohledal, jestli v nějakém z nich opravdu je a v jaké roli? Odpovím si sám: nenajmete, za to vám to nestojí. Prostě toho člověka odmítnete. Stejně tak jako ho odmítla Britská firma, které se zjevně nechtělo do zkoumání specifik Českých rejstříků.

Doba, kdy lidi používali mozek, už dávno skončila. :-/

to je korporatni "mentalni rakovina"

sam jsem byl kvuli pomluve vysetrovan aby nasledne firma celou vec shodila ze stolu a dokonce nabidla sve pravniky proti pomlouvaci, ale trvalo to 6 mesicu

v podstate je to priposranost, jediny kdo by teoreticky mohl takovou vec zahodit rovnou je vlastne majitel firmy (board etc.), jinac se zamestnanec musi chranit procesem a casto mu to vlastne ani nestoji za to

"Tak určitě by se to nedalo normálně vysvětlit" - to je právě ten problém. Lidi, ať už jsou na jakékoliv pozici, jednají zkratkovitě. Vidí jméno a slovo insolvence a dál už je nic nezajímá. Kolikrát vůbec nedokážou pochopit psaný text, natož aby si informaci přečetli celou. A už vůbec nedokážou vyvodit z textu racionální závěr. Představte si, že se někde v nějakém výpisu objeví Vaše jméno a vedle toho slovo zloděj. A až v konrétním článku se čtenář dozví, že jste například dopadl zloděje. Jenže ten, kdo na daný článek neklikne, nebo není schopen porozumět psanému textu, bude mít pokřivený úsudek.

Tím samozřejmě nechci obhajovat jednání toho pána, protože o tom případu nic nevím. A už vůbec ne to, že by za to měl nést zodpovědnost vyhledávač. Jen chci říct, že je možné vše (včetně Vámi zmíněné výmluvy).

Cože? Takže firmy si nejsou schopny zjistit, zda je veden v záznamu jako věřitel či dlužník, ale Google by měl platit, protože umožnil tento záznam vyhledat? No teda.

Tak určitě by se to nedalo normálně vysvětlit. Spíš to bude d*bil a tohle byla výmluva, aby se ho zbavili a nemuseli být upřímní.