To, že je ten zákon obecný, je v pořádku. Nemusí se pak každou chvíli upravovat podle měnících se potřeb.
Všechny zákony se vykládají v kontextu situace a aktuálních zvyklostí. Takže odborník, který o ČT v životě neslyšel, by si nejprve musel nastudovat, jak vypadalo vysílání ČT v posledních letech, k jakým došlo proměnám ve společnosti – a pak by mohl udělat ten vámi požadovaný návrh. A dospěl by s největší pravděpodobností k programu, který by byl bohatší než aktuální program ČT a vyžadoval by vyšší příjmy.
Ono totiž to, co bude dělat ČT, určují odborníci. To, že ten výstup odborníků neshoduje s vašimi laickými pocity, není problém těch odborníků.
Ostatně Rada ČT jako kontrolní orgán neshledala pochybení v tom, jak ČT hospodaří. Ani žádný soud. Takže předpoklad, že to, co dělala ČT v předchozích letech, odpovídalo zákonu, je celkem oprávněný. Pokud vy tvrdíte, že ČT jednala v rozporu se zákonem a utrácela víc, než musela, měl byste tato svá tvrzení něčím doložit. Zatím jste předložil jenom váš ničím nepodložený pocit.
Podle ma(a podle reality) je tan zakon hodne vagni a obecny a CT ma tak obrovskou volnost v tom, jak bude jeji vysilani vypadat. Jestli ten zakon neznas, tak si ho precti tady. Hlavne jde o paragrafy 2 a 3. Ty tvrdis(z minulych diskuzi) ze CT vysila prave tolik, aby ten zakon splnila. Kdyby vysilala vic, porusovala by zakon. Kdyby vysilala min, porusovala by zakon. Takze podle tebe ten zakon jednoznacne urcuje, co se ma vysilat. Takze ted si zkusime jeden myslenkovy experiment(spise pro ostatni ctenare). Predstav si ze das tenhle zakon precist nejakemu odbornikovi, ktery v zivote neslysel o CT a das mu za ukol, at na zaklade toho urci mnozstvi kanalu, sestavi program vyroby a vysilani a rekne kolik na to potrebuje penez. Myslis, ze vystupem bude aktualni program CT a castka 5.7 miliard z poplatku?
Naposledy: Jak CT zvlada svuj zakonem dany ukol je celkem podstatne v diskuzi o tom, zda je nutne zvednout poplatky, aby mohla plnit svuj zakonem dany ukol. Jestli tohle nechapes, tak jsi bud troll, nebo mentalne zaostalej.
Troll nebo mentálně zaostalej jste tu vy. Jak dokazuje i váš citovaný komentář.
Píšete „Naposledy“. Jenže o zákonem daném úkolu jste to napsal poprvé. Předtím jsem o něm psal pouze já, a vy jste to neustále odmítal, že se chcete bavit o něčem jiném.
Objem vysílání, objem tvorby ani váš objem vysílané tvorby není zákonem daný úkol. Váš problém je, že tuhle jednoduchou věc stále nechápete.
Takže vám to zkusím vysvětlit minimálně popáté. ČT nemá zákonem konkrétně stanovený objem tvorby, ani objem vysílání, ani přesný počet programů. ČT má zákonem (správně) stanovené úkoly, které má plnit – a jak je plnit musí vědět ČT a kontroluje to Rada ČT. Přičemž to jak logicky závisí na kontextu doby.
Je to stejné, jako u jiných zákonů. Třeba zákon o silničním provozu vám také neříká, že máte sešlápnou brzdu nebo plyn (tedy jak něco udělat), ale říká vám co, co je cílem. Třeba že nesmíte ohrozit řidiče auta přijíždějícího po hlavní silnici.
Představte si, že vás někdo postaví ke kohoutku s vodou a dá vám úkol, že každému, kdo přijde s kýblem, máte kýbl naplnit po okraj vodou a nepřelít. Přijde první s pětilitrovým kýblem, vy mu napustíte pět litrů a jde. Přijde druhý, napustíte mu zase pět litrů. A někdo se bude ptát, zda jste mu za A) napustil málo, za B) správně nebo za C) moc. Správná odpověď není ani jedna, protože to bez dalších informací nevíme. Nevíme, jaký objem měl ten další kýbl.
No a co vy musíte pochopit je to, že úkol zněl „napustit každému jeho plný kýbl vody“ a vaše převedení „napustit prvnímu jeho kýbl vody a všem dalším pak napustit stejně“ je absolutně chybné.
Jestli tohle nechapes, tak jsi bud troll, nebo mentalne zaostalej.
Té úvaze se vyhýbám proto, že je pro tuto diskusi bezpředmětná. Vy jste také žádný důvod, proč by to mělo souviset s touto diskusí, neuvedl, takže tuto neproduktivní odbočku máme uzavřenou.
Takže tu máme zpátky jen původní téma, proč by se podle vás měl reálný poplatek za ČT snižovat a kde by měla být hranice, kde se to snižování zastaví.
Neuhybej. Ja nechci, abyses trefil do me odpovedi. Ja chci videt, kde mas zkrat v logice. Bez toho se nepohneme. Podle me(a podle programu vysilani) CT vyrabi vic poradu, nez pred patnacti lety, kdy doslo k poslednimu navyseni poplatku. Podle tebe tomu tak neni. A ted by me teda zajimalo, z ceho plyne to tve odlisne vnimani reality. Takze jeste jednou... na Artu/Decku zadne porady nejsou? O kolik hodin se zkratilo vysilani na dalsich kanalech?
Co přesně jste na mém komentáři nepochopil? Jak by to mohlo totálně rozbít můj narativ, když je to pro tuto diskusi irelevantní?
Navíc mou odpověď vůbec nepotřebujete. Dal jste na výběr tři varianty, můžete tedy napsat tři varianty, kdybych odpověděl za a), za b) nebo za c). Budete to mít o to jednodušší, že ta otázka je v této diskusi irelevantní, takže všechny tři varianty jsou stejné.
Zkus prosim odpovedet na jednoduchou otazku:
Ta otázka je v této diskusi naprosto irelevantní.
Jednak netuším, co si představujete pod pojmem „objem vysílané tvorby“. Jednak média veřejné služby mají i jiné povinnosti než „tvořit“ nebo „vysílat“. A hlavně, objem tvorby nebo objem vysílání se mohou v čase měnit a je to v pořádku.
Myslím si, že vím, kam míříte – k tomu, co jsem vám už mnohokrát vysvětloval, že je to jinak. Ale abych vám zase něco nevkládal do úst – proč je tedy podle vás tato otázka podstatná?
Když se částka 135 Kč měsíčně stanovila, tak tenkrát ještě ČT neměla spoustu reklam.
Nyní má před hlavním večerním pořadem i 4 "sponzorství", takže tímto si slušně přivydělává. I toto je třeba započítat do příjmů, čímž klesne ten "úbytek příjmů díky inflaci".
8. 11. 2024, 20:01 editováno autorem komentáře
Ja netvrdim, ze jsou vysoke. Ja tvrdim(a dokladam), ze jejich navysovani nema opodstatneni.
Jenže návrh nepředpokládá zvýšení reálných poplatků, ale jenom zmenšení jejich snížení. Pokud si myslíte, že poplatky nejsou vysoké, bylo by logické požadovat, aby zůstaly na stejné reálné úrovni, což znamená zvýšit jejich nominální výši o inflaci.
Jediné, co jste zatím doložil, je to, že kdyby ČT působila v neměnném prostředí, nemusí měnit způsoby naplňování zákona. Což je ovšem pro tuto diskusi irelevantní, protože ČT působí v měnícím se prostředí.
A nespočívá hlavní podstata toho problému v tom, že ČT kdysi měla příliš vysoké příjmy z poplatků, tak rozjela mnoho projektů, které vůbec nebyly nutné?
Digitalizace umožnila vysílat více kanálů, ale je smyslem veřejnoprávní televize provozovat tolik kanálů? Nestačilo by jich méně za menší poplatek?
Nemyslím si, že ČT někdy měla příliš vysoké příjmy z poplatků.
Digitalizovalo se proto, aby bylo možné mít více kanálů. Lidé tedy díky digitalizaci očekávají větší výběr. Takže aby média veřejné služby plnila své úkoly, musí i ona nabídnout větší výběr.
Myslím, že lépe to bude vidět na jiném příkladu. Kdysi televize vysílaly jen černobíle (resp. v odstínech šedi). Při přechodu na barevné vysílání by se dalo tvrdit, že když do teď stačilo médiím veřejné služby černobílé vysílání, musí stačit i dál. Jenže tak to není. S přechodem na barevné vysílání začali lidé očekávat barevné vysílání, takže aby média veřejné služby mohla dále plnit své úkoly, musela přejít na barevné vysílání. Zákon se nezměnil, ale změnilo se prostředí, ve kterém působí. Takže k naplňování stejných cílů byly potřeba jiné prostředky.
Když se - teoreticky - poslanci rozhodnou zvýšit poplatek třeba pětinásobně a televize rozjede další projekty, budou všechny ty projekty nadále nutné pro zachování veřejnoprávní služby a budeme tedy povinni je kvůli "záchraně demokracie" na věky platit?
Pokud by poslanci došli osvícení a zvýšili poplatky pětinásobně, přidají médiím veřejné služby i další úkoly.
Kde jste vy dva vyvratili, ze CT/CRo dnes vysilaji vice obsahu, nez v dobe posledniho zvyseni poplatku? Asi mi to uniklo.
Za prvé je na vás, abyste to své tvrzení doložil, ne na oponentovi, aby ho vyvracel. Tvrzení předkládané bez důkazu je možné bez důkazu odmítnout.
Za druhé, i pokud je to vaše ztvrzení pravdivé, neplyne z něj vůbec nic. Média veřejné služby totiž mají nějaké úkoly dané zákonem, a ty musí naplňovat. Pokud splnění toho úkolu vyžaduje vysílání více obsahu, tak musí médium veřejné služby vysílat více obsahu. Takže z toho, že vysílá více obsahu, než dříve, neplyne vůbec nic o tom, jestli splňuje či nesplňuje zákon.
8. 11. 2024, 18:21 editováno autorem komentáře
A nespočívá hlavní podstata toho problému v tom, že ČT kdysi měla příliš vysoké příjmy z poplatků, tak rozjela mnoho projektů, které vůbec nebyly nutné?
Digitalizace umožnila vysílat více kanálů, ale je smyslem veřejnoprávní televize provozovat tolik kanálů? Nestačilo by jich méně za menší poplatek?
Když se - teoreticky - poslanci rozhodnou zvýšit poplatek třeba pětinásobně a televize rozjede další projekty, budou všechny ty projekty nadále nutné pro zachování veřejnoprávní služby a budeme tedy povinni je kvůli "záchraně demokracie" na věky platit?
Jak jsem psal, průměrná míra inflace je ten nejlepší odhad, který máme. Ten odhad stačí státu, soudu, bankám… Pokud máte lepší odhad, sem s ním. Pokud lepší nemáte, nezbývá než pracovat s tímto.
Ty náklady, které uvádíte, tak nějak od oka patří k těm méně podstatným položkám.
Profesionálně vypadající vysílání zvládne školák s notebookem, ale profesionální vysílání nezvládají ani mnohé komerční televize. A to je právě jeden z důvodů, proč si platíme média veřejné služby. Abychom měli vysílání, které profesionálně nejen vypadá, ale které také profesionální je.
Nepředložil jste žádná fakta, která bych já nevzal na vědomí.
Jeden fakt je, že reálný televizní poplatek už spoustu let klesá. I vy souhlasíte s tím, že není možné plnit zákon s trvale klesajícím reálným poplatkem. Takže někdo musí být hranice, kdy poplatek přestane stačit.
Druhá věc, kterou ignorujete, je fakt, že ČT může do určité míry přelívat náklady mezi roky. Může odložit obnovu techniky o rok, dva, tři – čímž uspoří investiční náklady, ale typicky jí vzrostou provozní náklady. Ale ani tohle nejde dělat donekonečna. (Říká se tomu „žít na dluh“).
Takže ta situace, která vás tak hrozně udivuje, je celkem jednoduchá – to žití na dluh už narazilo na své limity, dál už se zadlužovat nelze bez toho, aniž by se to projevilo na poskytovaných službách.
Když vám budou doma klesat reálné příjmy, také můžete některé náklady odkládat. Budete dál používat starou pračku, i když má vysokou spotřebu a je nespolehlivá. Nevyměníte stará okna a budete platit víc za topení. Nějakou dobu se to takhle dá odkládat a můžete mít pocit, že si zachováváte svůj životní standard. Pokud se vám pak reálné příjmy zvednou (ne na původní úroveň, ale výš), budete schopen splatit ten naakumulovaný dluh – vyměníte okna, koupíte novou pračku. No a nebo bude váš reálný příjem dál klesat, takže jednoho dne budete muset prohlásit, že služby poskytované vaší domácností nejste nadále schopen udržet a musíte snížit jejich kvalitu. Třeba budete kupovat horší jídlo, sprchovat se studenou vodou, pronajmete jeden pokoj. V případě ČT to znamená přestat poskytovat služby vyžadované zákonem.
Teď už chápete, že nějakou dobu se dá žít na dluh, ale nejde to trvale? A že v nějakém okamžiku přijde náhlý zlom, když už ten narůstající dluh nelze dále zvětšovat a náklady (a tím pádem i poskytované služby) se musí snížit skokově?
Inflace resi celkovou cenovou hladinu a toto cislo nelze tupe aplikovat na cokoliv - tedy v nasem pripade na naklady na provoz televizniho vysilani. Technika je levnejsi, archivace je levnejsi, je potreba mene technickych pracovniku. Profesionalne vypadajici vysilani dnes zvladne provozovat skolak s notebookem.
Zajímavý slovní obrat.
Můžeme tomu říkat druhá derivace, chcete-li.
Při započtení inflace se opravdu snižuje, ale to tak nejde vždy počítat.
Jde.
Ne na všechny náklady má inflace vliv.
Mýlíte se. Inflace má vliv na všechny náklady – akorát může být v různých oblastech výše inflace různá. Protože je ale obtížné ty různé inflace zjistit, obvykle se uvažuje s průměrnou mírou inflace, kterou měří (v případě ČR) ČSÚ. Pokud máte přesnější údaje, můžete je použít. Pokud ale nic přesnějšího nemáte, je inflace uváděná ČSÚ tím nejpřesnějším údajem, který používají všichni.
"o zmenšení jeho snížení"
Zajímavý slovní obrat.
Při započtení inflace se opravdu snižuje, ale to tak nejde vždy počítat.
Ne na všechny náklady má inflace vliv.
Hodně technických vybavení které ČT nakupuje zajisté za těch necelých 20 let snížila svou nákupní cenu, které nyní nakupují za nižší částku než dříve. Navzdory inflaci.
Náklady na vysílání - u analogu museli mít na každý program zvlášť vysílací kanál. Dnes jede v jednom multiplexu několik kanálů - takže zase asi to bude levnější.
V roce 2007 probíhala digitalizace televizního vysílání, která byla nákladná. Ta už se nyní neděje, takže nákupy do vybavení dnes nebudou větší než v době posledního zvyšování.
Za internet také platím od roku 2004 tu stejnou částku. Navzdory inflaci. Naopak rychlost se mi zvýšila více než 1000 násobně. A přesto je pořád ISP v zisku.
A ukolem CT/CRo je poskytovat verejnopravni sluzbu podle prislusneho zakona, nebo utracet penize? Vzhledem k faktu, ze od posledniho zvyseni poplatku se rozsah dodavaneho obsahu zvysil a (alespon podle tebe) CT a CRo v kazdem casovem bode splnoval zakon, asi muselo krome inflace dojit i k podstatnemu snizeni nakladu, ktere jsou k naplneni zakona potreba.