V Česku má vzniknout startupový zákon, který by v ideálním případě pomohl s rozvojem technologických firem, nebo dokonce s tím, aby zemi ekonomicky neujel vlak. Ač jeho podoba bude až na příští vládě, obrysy zúčastněné strany představily už teď. Cílem je zatraktivnit zemi pro startupy i investory. Analýza o startupech, od které se návrh odráží, přitom současný stav příliš pozitivně nehodnotí.
„V Česku působí 167 startupů na milion obyvatel, zatímco průměr evropské unie je 201, ve Spojených státech je to nad 500 a v Estonsku dokonce nad 800,“ přirovnává Česko k jedné z nejčastěji zmiňovaných technologicky zaměřených zemí v Evropě Štěpán Hofman, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který se na startupové tematice podílí. „Je to problém, který chceme řešit startupovým zákonem,“ dodává.
„Česko hledá nový model ekonomického růstu. Potřebujeme najít nové zdroje pro to, jak posunout českou ekonomiku směrem vpřed,“ doplňuje generální ředitel agentury CzechInvest Jan Michal.
Zákon má ukázat startupům vstřícné prostředí. Kromě zaměstnaneckého akciového programu, který nedávno prošel sněmovnou, je jedním z nejdůležitějších intervenčních návrhů prosazení flexibilního právního režimu pro spolupráci s OSVČ. Pokud by si vzal za vzor takzvaný program „Worker“ v Británii, znamenalo by to rychlejší nabírání i rychlejší propouštění takových kontraktorů, kteří by zároveň nebyli klasickými zaměstnanci dané firmy, což pro společnosti znamená výhodnější daňové nastavení. To ale vyžaduje jasné podmínky jeho využívání, definici startupu a zároveň zmenšení v rozdílu míře zdanění zaměstnance a OSVČ, popisuje Hofman.
Aktéři počítají s tím, že budoucí zákon jednou mimo jiné zavede daňové pobídky. Záměrem je i deregulovat penzijní fondy tak, aby mohly snadněji investovat do rizikového kapitálu. Třeba ve Spojených státech jsou podle předsedy České startupové asociace Martina Jiránka největšími investory do startupů. Mezi doporučované změny má patřit mimo jiné usnadnění přístupu k veřejným zakázkám nebo grantům. A také startupová víza, která by mohla podpořit přísun zahraničních odborníků do Česka.
Pracovní skupinu, která má přípravu zákona na starosti, koordinuje právě CzechInvest. Na aktuální analýze se podílelo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad vlády a Česká startupová asociace.
Byť současná vláda proklamuje podporu podnikavosti a startupů, první reálný krok tímto směrem se udál až nyní, kdy se podařilo aktu věnujícímu se zaměstnaneckým akciím (ESOPům), aby se prodral sněmovnou. Znamenalo to odsouhlasení až na druhý pokus poté, co jej odmítl Senát.
Podle Lukáše Konečného z fondu Y Soft Ventures to bylo kvůli „bramboračce“, tedy balíčku zákonů s různou tematikou, jehož byl součástí. ESOPový zákon se tak stal součástí jednoho z posledních, které v současném vládním období posouvají legislativním kolečkem a nová úprava by měla začít platit od 1. ledna. „Určitě to není konečné, myslím si, že ESOPy další vláda v dalším období bude upravovat a zlepšovat,“ uvádí Jiránek.
„Na začátku našeho mandátu jsme byli nejprve pod energetickou krizí, odstartovala válka na Ukrajině a priority tohoto ministerstva byly vyřešit nedostatek energií v České republice a odstřižení závislosti od Ruska, následovaly vysoké ceny energií. Pak přišla migrační krize, to vše jsme řešili. Nechci, aby to znělo jako výmluva, ale bohužel priority v první polovině mandátu takové byly. Když jsme zahladili energetickou krizi a krizové období a zkrotili jsme inflaci, mohli jsme se začít zabývat rozvojem podnikatelského prostředí v Česku,“ vysvětluje nyní Hofman.
„A bohužel to vyšlo až takto na konec volebního období,“ dodává. Podle něj má nicméně budoucí zákon podporu napříč stranami. Nynější partneři předpokládají, že v dalším volebním období díky tomu projde schvalovacím kolečkem, ať už bude vláda jakákoliv.
Startupový zákon má na novinky ohledně ESOPů navázat. Podle předpokladů aktuálních aktérů má být jeho reálné znění předloženo vládě v prvním kvartále roku 2026. V účinnost by pak mohl podle nynějších představ vstoupit 1. ledna 2027.
ČLÁNKY DO MAILU