Českému videohernímu průmyslu se loni opět dařilo. Tržby tuzemských společností vyvíjejících hry vyrostly na 5,32 miliardy korun, což je meziroční růst o 17 procent. Původně se čekal růst deset procent, lepším prodejům ale pomohla pandemie a zájem lidí zavřených doma o zábavu. S desetiprocentním nárůstem se počítá i letos, sektor by měl udělat tržby 5,8 miliardy korun. Uvádí to Asociace českých herních vývojářů (GDACZ).
Například Bohemia Interactive, kde nedávno koupil minoritu Tencent, měla loni druhý nejlepší rok. Tržby dosáhly na 1,1 miliardy korun a zisk na 608 milionů. “Očekáváme, že letos to bude ještě lepší, a to nehledě na situaci kolem covidu,” počítá finanční šéf Bohemky Slavomír Pavlíček.
Loni vyšlo 58 českých her. Z toho 42 jich vyšlo jako ostré verze, zbylých 16 v takzvaném early accessu, tedy předběžném přístupu. Vydáno bylo 40 rozšíření (DLC). V přípravě je 182 titulů.
Nejúspěšnějším českým titulem loni byl Beat Saber. V oblasti VR her jde zdaleka o nejprodávanější hru na světě.
Dále se dařilo hrám Arma a DayZ od Bohemia Interactive, dobře na tom byly Euro Truck Simulator a American Truck Simulator od SCS Software. Nadále dobrá čísla dělá Kingdom Come: Deliverance od Warhorse Studios. Všechny tyto tituly jsou prodejní stálice, kterým mimo jiné pomáhá vydávání DLC.
Herní průmysl dokázat růst i z pohledu počtu zaměstnanců, kteří loni vesměs pracovali z domu. Celkový počet pracovníků v českém herním průmyslu loni činil 2074 lidí oproti 1750 před rokem. Firmy nadále mají problém obsadit některé pozice.
“Chybí vzdělávací systém. Pouze dvacet procent lidí pracujících ve hrách získalo v oboru formální vzdělání,” uvádí Pavel Barák, předseda GDACZ. České firmy tak získávají lidi ze zahraničí, 33 procent pozic patří cizincům. Z toho 47 procent z nich je mimo Evropskou unii. Roste zájem lidí ze západu, kteří shledávají Česko atraktivním.
Celkově u nás operuje 118 herních firem. Loni bylo založeno 12 nových projektů, což není takový růst jako v minulosti. I zde se projevil covid, tentokrát negativně. V poslední době ale v Česku vznikají větší studia, konkrétně Ashborne Games, InGame Studio nebo ambiciózní GoldKnights.
Tři čtvrtiny firem jsou malá studia do deseti lidí. Nejvíce firem je v Praze a Brně, daří se jim tam lépe hledat lidi. Devadesát procent našich herních společností je v českém vlastnictví.
Nejvíce studií vyvíjí pro PC a konzole (67 procent), dále pro mobilní platformy (41 procent) a web (16 procent).
Covid měl další dopady na fungování českých videoherních společností. Žádné nebo neutrální dopady zaznamenalo 44 procent studií, 38 procent z nich mluví o negativních dopadech a 18 procent o pozitivních vlivech. Dopady se týkají zrušených konferencí, hledání investorů, práce na dálku a podobně.
Kolem 75 procent českých studií využívá služeb outsourcingu, nejčastěji v lokalizaci, hudbě a zvuku. Necelá třetina z nich pak sama outsourcing nabízí, nejvíce v technických profesích jako je programování. Důvod nabízet outsourcing vedle vlastního vývoje je finanční – studia tak pomáhají financovat svůj chod.
Herní sektor nadále apeluje na podporu státu. Ne v dotacích, ale ve vzdělávání nebo jednoduššímu přijímání lidí ze zahraničí. „Musíme si pomáhat sami a například chodit pro kapitál do zahraničí,“ konstatuje Pavlíček z Bohemky.
ČLÁNKY DO MAILU