V roce 2022 bylo v Česku uzavřeno kolem dvou stovek investic do startupů, přičemž 120 až 160 z nich bylo v počátečních pre-seed a seed fázích. Medián výše investic vzrostl na necelých 18 milionů korun. Medián ohodnocení startupů u těchto transakcí poskočil na téměř 140 milionů korun. Celkem se do tuzemských startupů loni investovaly řádově nižší desítky miliard korun. Ukazuje to studie VC Deals Report 2022 od advokátní kanceláře Mavericks.
Report dále uvádí, že zhruba třetina pre-seed a seed investic měla podobu konvertibilního úvěru. Ty se v případě splnění nastavených podmínek překlápí do podílu ve firmě. Úroky těchto úvěrů se v průměru pohybují mezi osmi až deseti procenty ročně.
“Ovšem někteří lokální investoři občas mají problém s nastavením správného mechanismu pro převedení úvěru do podílu – například metodou výpočtu velikosti výsledného podílu či okamžikem konverze,” uvádí Mavericks.
Zpráva od Mavericks rovněž zmiňuje zhoršující se ekonomické podmínky, což má vliv i na nové investice a ohodnocení startupů. V druhé polovině loňského roku oproti té první klesl medián valuací o 17 milionů korun.
“Jak ukazují naše čísla, přestože loňský rok jako celek pohodlně překonal ten předchozí, tak v druhé polovině začalo docházet k mírnému ochlazení investic a nyní všichni vyhlížejí, jak se situace bude dále vyvíjet v prvním pololetí letošního roku. Vzhledem k množství kapitálu na trhu a nově vzniklým fondům zaměřeným na technologické inovace se nicméně domnívám, že i rok 2023 překoná roky předchozí,” odhaduje partner a zakladatel Mavericks Tomáš Ditrych.
Dalším trendem je, že zakladatelé a investoři také více rozdělují podíly mezi zaměstnance. “Zatímco v roce 2021 bylo ve smlouvách pro zaměstnanecké podíly vyčleněno více než deset procent podílu pouze v osmi procentech případů, loni už to bylo 27 procent,” shrnuje advokátní kancelář. Formy zaměstnaneckých podílů pomáhají při hledání zaměstnanců.
V Česku ale pro podobné odměňování zaměstnanců chybí dobré podmínky, na což se na trhu upozorňuje dlouhodobě. “Příkladem jsou opční programy pro zaměstnance (tzv. ESOPy). Ty obvykle v zahraničí umožňují začínajícím projektům bez většího finančního zázemí motivovat pracovníky možností získat ve společnosti podíl. Právní řád v Česku však tuto možnost podkopává velice nevýhodnými daňovými podmínkami. České startupy tak v tomto ohledu nemohou dobře konkurovat zahraničním startupům, které v tuzemsku často loví technický talent,” popisují dále Mavericks.
Většina českých startupů jsou tradiční “eseróčka”, u kterých se podíly špatně nastavují. Obchází se to přes takzvaná phantom schémata. “Zaměstnanci takto získávají jakýsi virtuální a nikoliv reálný podíl. Nejde o vlastnictví podílu nebo akcie. Je to právo v budoucnu požadovat určité plnění. Je to těžko uchopitelné a daňově nevýhodné. Pokud například dojde k prodeji startupu, zaměstnanec ze svého podílu, který může být v řádech nižších či středních milionů, musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění,” upozorňuje vedoucí advokát kanceláře Sparring Ondřej Zemek.
„Česká legislativa není pro startupy plně připravena a modernizace, která by nás přiblížila Západu, je prozatím v nedohlednu. Dalšími překážkami pro startupy je také nedostatečná digitalizace státní správy a absence daňových incentiv podporujících drobné investice do raných startupů,” doplňuje Ditrych.
Loňský rok v českých startupech shrnujeme také v našem přehledu. Startupy neustále sílí a objevují se jednorožci či kandidáti na ně.