Názory k článku
Česko je jedna z posledních evropských zemí bez pravidel pro mobily ve školách, tvrdí výzva

Škola musí podporovat komunikaci třeba tím, že vytváří prostředí a prostor, kde si děti mohou a chtějí hrát společně. Pochopitelně to taky znamená větší nároky na dozor atd.
A když to dělá dobře, žádný zákaz mobilů není potřeba. ;-)

Dnešní děti nejsou asociální, jenom si ty sociální skupiny přenesly ze hřišť do virtuálna.
Zkuste jen tak vyhnat desetiletého výrostka hrát si před barák, s klíčem na krku, bez mobilu. Jsem přesvědčen, že se s ním žádná ze sídlištních skupin nebude bavit, když nemá mobil. (To v lepším případě; v tom horším se stane terčem posměchu či šikany.)
A tady nastoupí to, jak dalece je vychován k odolnosti. Ale myslím, že většina se jen otočí na patě, sundá klíč z krku, odemkne dveře, a vrátí se domů.

V tomto případě (autobus) mi nešlo ani tak o možnou šikanu, ale spíš o tu závislost na sociálních sítích. A dodávám, že to byl ranní spoj, takže je možné, že část závisláků ještě nebyla zcela probuzená. ;-)

Přeci nebudete chtít, aby nějakou metodiku vymýšlel člověk, který má akorát pedagogické minimum, navíc z doby, kdy nejdůležitější bylo vést děti do náručí Komunistické strany, která se postará o zbytek! ;-D
Já nevolám po lepší práci pedagogů - klidně, ať dělají to, co mají dělat nyní. Ostatně, pachatelé kyberšikany se obvykle sami usvědčí zveřejněním videa...
Kupříkladu učitelé na ZŠ mých dětí moc dobře vědí, kdo je závislý na sociálních sítích, kdo ubližuje spolužákům fyzicky a kdo jen zlými slovy, atd. Úplně stejně, jako byli naši učitelé schopni rozeznat grázly od rošťáků.

při zákazu v té škole bude spíš banda roztěkaných neurotiků
Nepodceňujte dětský organismus - ten se dokáže ještě hodně rychle přizpůsobovat a regenerovat. Samozřejmě zákaz sám o sobě nestačí. Škola musí podporovat komunikaci třeba tím, že vytváří prostředí a prostor, kde si děti mohou a chtějí hrát společně. Pochopitelně to taky znamená větší nároky na dozor atd. Ale je to krok správným směrem. Samozřejmě je ale blbé, když se rodič dožaduje zákazu pro dítě a sám dělá pravý opak. To pak děti velmi rychle vycítí tu neférovost a začnou se dožadovat nápravy.

Ale vlastně je to pořád lepší situace, když rodič sice sám mobilní závislák, chce pro dítě omezení. To je aspoň náznak toho, že si tu závislost uvědomuje, byť ji sám nedokáže překonat. Horší jsou horliví bojovníci, kteří nejsou ochotní si ty negativní vlivy připustit ani když jim dáte soupis vědeckých článků s tvrdými daty...

A co se týče prázdných hřišť - to je právě ta sněhová koule asociální epidemie. Prázdné hřiště nikoho neláká, tak tam nikdo nejde a proto zůstává prázdné. Rodiče, co se bojí nechat dítko 5 minut samotné byť jen pod dohledem z balkónu a milion zájmových odpoledních aktivit, kam se jezdí zásadně až před dveře autem, takže dítěti volný čas moc nezbývá a není zvyklé na pohyb v neznámém prostředí nebo třeba po ulici. Tohle si myslím ale časem vyřeší ekonomická stránka věci - kroužky a tábory pro děti se stávají tak otřesným byznysem, že si to brzo nebude moct spousta rodin dovolit.

A tak zrovna v autobuse se pred zraky vsech mobil k sikanovani zneuzivat nebude, takze tahle statistika ponekud kulha, ze? :-) Mimoto je rec primarne o tom, co se deje ve skolach a nikoliv v hromadnych prostredcich, ergo se bavime o celkove nesrovnatelnych situacich. Z toho fakt nejde dovozovat vubec nic.

Tak nam popiste Kefalin, jak si takovou pedagogickou praci predstavujete. Ono placat podobne floskule o lepsi praci pedagogu je jednoduche, ale opravdu jak uz tak trivialni neni, ze? :-) Sepiste nam tu konkretni metodiku, jak si spravnou praci pedagoga v teto konkretni veci predstavujete.

To je prá vě ono: já nechci zajistit, aby se ten mobil používal jen k bohulibým činnostem - to je totiž nesmysl.Já chci, aby bylo zajištováno, že nebude docházet k Bohu nelibým činnostem, bez ohledu, zda k tomu někdo chce využít mobil. (S důrazem na zajišťováno.)
Je potřeba ta děcka nejen vzdělávat, ale hlavně vychovávat.
A, ano, v rodinách se na tomto poli často mnoho neděje (skupina nejsou omezeni v mobilování) nebo jen vyhlásí zákaz (skupina jsou omezeni v mobilování); rodiny, kde vštípili dětem, že mobil je dobrý sluha, ale špatný pán, je zřejmě menšina - nebo ta hodná dítka prostě přehlížíme.

Ráno, cestou v MHD, v čase cest do škol, jsem schválně počítal školáky s mobilem v ruce a ty bez mobilu. Dnešní skóre bylo: 24 s mobilem, 56 bez mobilu. A to nejméně tři studenti zdejší zdravotní školy na tom mobilu doháněli studium a připravovali se na očekávané zkoušení. Další pravděpodobně hráli hry - podle pohybu prstů na displayi soudě. Asi třetina poslouchala hudbu.
Takže ono to s tím zneužíváním mobilů není až tak, že by se týkalo drtivé většiny dětí. Spíš mají tendenci strhnout k nepravostem ostatní. A právě tady je prostor pro pedagogickou práci.

Tak ono ani ta sikana ad vyse je fakticky vzato zapovezena. Presto se deje. Techniky, kterak skryt foceni/nataceni spoluzaku jsou a deti umi byt kreativni. A sjizdeni socialnich siti je prakticky neuhlidatelne.

Polozime otazku jinak - jak chcete zajistit, aby se ten mobil pouzival jen k bohulibym cinnostem?

Dovolím si se ohradit: neobhajuji právo na vytváření online závislosti, natož že bych tak činil hystericky!

Nejde o to, že by se bez toho mobilu neobešlo, ale předpokládám, že třebas ke koupi nápoje v automatu na chodbě by ho použít mohlo (a nepotřebuje plastovou platební kartu), stejně, jako k poslechu hudby, případně ke čtení knihy. Otázka tedy spíš zní: proč by ne?
Naopak, nemám nic proti tomu, zakázat například focení/natáčení spolužáků, sledování sociálních sítí, sledování obrazovky při chůzi... - a je mi úplně jedno, zda k těm činnostem používá mobil, tablet, fotoaparát, hodinky, notebook... Důležitá je ta činnost, nikoliv prostředek, který k tomu použije.

Poznámka: strávil jsem 8 let základní + 4 roky střední školy o přestávkách čtením knížek, které nebývaly součástí povinné četby. Dokud to bylo o přestávce (a nečetl jsem za chůze po chodbách), nikomu tahle má závislost nevadila. Nikoho nenapadlo zakazovat ve škole knihy...

16. 9. 2025, 11:19 editováno autorem komentáře

Dceři jsou 4 a doma diskutujeme o tom, že až půjde do školy, manželka chce, aby tam telefony byly zakázané. Já jsem pro, aby se telefony a technologie začleňovaly do výuky (např. jdeme ven a budeme rozpoznávat kytky), ne aby se s nimi chlubilo při dni otevřených dveří a pak si učitelé nosili meotar. Přitom před dcerou (ne často) sleduje (stupidní) videa na FB (třeba když se společně dívají na pohádku), večer se dívá se na seriál, u toho mobil v ruce (to už dcera nevidí) apod. Celý dny má mobil poblíž sebe, okamžitě odepisuje na jakoukoli zprávu. Za mě už je to toxické, přestože oproti průměru nebude ani na polovině stráveného času. A to patřím k těm, kteří měli smartphone mezi prvními, wifi jsem v telefonu měl v roce 2008, když spousta lidí ještě nevěděla, co to je, na telefonu čtu knížky (na OLED to jde), poslouchám hudbu, sleduji různé kurzy, výuková videa, používám mapy, geocaching, navigaci, poznámky, vyhledávání informací atd. Zkrátka využívám všech jeho možností, zejména na cestách. Doma jej ale často mám celý den na neznámém místě. Každou hru, co dcera na telefonu hraje, spolu vyzkoušíme a zhodnotíme si, jestli je smysluplná či zábavná (což není to stejné, většina her, co já hraju na SteamDecku cestou do práce, taky není smysluplná - teď třeba Max Payne 3 - jasně, že je smysluplné vykosit cca 3000 šmejdů, objektivně se to ale blbě zdůvodňuje). Primárně se jí snažíme ukazovat fyzický svět a že v něm jsou zábavné aktivity. I tak ale vidí, že mobil nadužíváme. Co pak mají dělat děti, kteří od rodičů takovou péči nemají a mobil je jim daný jako prostředek, aby měl rodič klid a mohl být na svém mobilu... Argumentovat zdravějším prostředím a vztahy je pěkné (a souhlasím s tím), ale při zákazu v té škole bude spíš banda roztěkaných neurotiků než usměvavých komunikujících dětí. Tohle nemůže vyřešit jen škola. Ale třeba se pletu a i ta několikahodinová odvykačka může mít pozitivní přínost a děti si pak řeknou, že ten mobil vlastně nepotřebují i po škole. Když ale vidím, jak jsou prázdná všechna hřiště (my před 20-25 lety měli problém najít takové, kde nebude narváno), nepřipadá mi to tak.

Přestávka by měla být využita k přípravě na další hodinu a konzumaci svačiny. To především.
Nicméně obecně je mi jedno, zda přitom studenti třebas poslouchají muziku. Pochopitelně, že šikanovat spolužáky nesmí...

V tomto kontextu je regulace = zakázal.
Přitom je to nesmysl, když už, tak ať se obecně zaměří na sociální sítě a jejich dopaminový algoritmus. Tzn. sociální sítě bez doporučování obsahu.

Tak tu hystericky obhajujete právo na vytváření online závislosti. Fajn a můžete mi teda aspoň vyjmenovat *jeden* závažný důvod, k čemu o přestávce ve škole potřebuje dítě školou povinné mobil, aby se bez něj neobešlo? Čistě ze zvědavosti, proč je to tak životně důležitá věc, že by právo na čumění do displeje mělo být v Listině práv a svobod dítěte.

Doufám, že budete aspoň natolik kreativní, že se nebudete ohánět sledováním hladiny glykémie - takového žáka máme na škole s 850 jedinci jednoho a ten mobil by k tomu klidně mohl být offline...

Kolem toho, ze prestavka by mela byt vyuzivana jinak nez cumenim do mobilu klickujete dost trapne :-)

Leč pouze ve vyslovené obavě, že jde o synonymum pro regulovat.
A jsem přesvědčen, že regulace musí být na úrovni: zakážeme nežádoucí využití (zneužití), nikoliv je to zakázané, kromě vyjmenovaných případů. ;-)

S terminem zakazat tu krecovite operujete vy. Faktem zustava, ze nejaka forma regulace na miste je. Vetsinu tech zminenych veci, tere tu zminujete o te prestavce mezi hodinama rozhodne nepotrebujete, naopak je zadouci zrovna tu prestavku travit ponekud jinak.

Fuj. Už jsem to psal jednou: chlast se dá leda vypít, ale smartphone je vyloženě multiúčelové zařízení.
Je hloupé ho zakázat, když tam kromě tuny her a sociálních sítí je také kalkulačka, jazykový slovník, naučný slovník, mapy, občanský průkaz, průkaz na autobus, průkaz do jídelny, platební karta, žákovská knížka, atd., atp. - jo a taky se z toho dá telefonovat nebo tím fotit.
Ta psychická závislost rozhodně na většinu těch funkcí nevzniká, ale na některých bud to dítko závislé fakticky (jízdenka na autobus, lístek na oběd, bankovní aplikace).
Poznámka: pokud si myslíte, že dítě napotřebuje bankovní aplikaci, tak máte pravdu, ale budete pořád řešit, že mu máte dát hotovost. Stejně tak může mít OP v podobě kartičky. Ale některá města už pokrokově fakticky zrušila lítačky v podobě plastové karty, s tím, že potřebujete aplikaci v mobilu...

A ještě k té flašce s vodkou: tohle opravdu sedí na situaci, kdy přijde do třídy učitel a na katedru položí svůj zapnutý mobil, který čas od času pohledem zkontroluje...

Lecba zavislosti ale zrovnatak neprobiha tak, ze zavisleho zahltite tim, na cem je zavisly zeano :-) Naopak mu prisun te drogy omezite, ne-li znemoznite.

No tak se zas vratime k tomu chlastu :-) Takze resenim podle vas je pred dite postavit flasku s vodkou? Nebo ditku pribalit do aktovky krabicku cigaret? Vzdyt se v konecnem dusledku bavime take o zakazech, co jsou podle vas asi nefunkcni? A tam se skutecne bavime o zakazu, nikoliv jen o regulaci uzivani, tedy nastaveni nejakych rozumnych pravidel - o cemz je i cela tato zpravicka.

Mobil samozřejmě je droga - však se podívej na ulici, v MHD, ..., kolem sebe. Podstatná část lidí civí do mobilu, kdykoliv má příležitost.

ad 1) Naopak, pokud se mají děti naučit morálce a zodpovědnosti, je potřeba je k tomu vést. Zakázat vše a nen postupně povolovat je k tomu nedovede. (Zato se spolehlivě naučí obcházení zákonů, případně jejich nerespektování - velmi nebezpečný to zvyk!).
ad 2) Více než polovina komunikace na sociálních sítích probíhá mezi skupinou účastníků, nacházejících se v rámci jedné mobilní buňky, tedy reálně stejně komunikují spolužáci mezi sebou. (My jsme si posílali po třídě psaníčka, a troufnu si říct, že v jejich zachycení nebyli učitelé úspěšnější, než u hlídání sociálních sítí.)
ad 3) Zákaz mobilů je na úrovni opatření, které jsem co student zažil na střední škole: protože někteří studenti popíjeli alkohol (pivo), bylo zakázáno nosit si do školy jakékoliv nápoje. (Ani to mne nedonutilo nenosit si lahev s čajem, naši alkoholici přešli od piva na rum, protože placatka se ukryje snáz, než pivní lahev.)

Chápu, že z pohledu vyučujícího je to práce navíc, ale sám jste to zažil: ti co měli mobily zakázané se rychle snaží vyrovnat těm, kteří je mají neomezené.
Jen jste přehlédl skupinu těch, kteří tu techniku používají přiměřeně a závislost nemají. Což je pochopitelné, protože ti prostě nejsou vidět - vnímáte ty, kteří mobil nedají z ruky, nikoliv ty, kteří jej v ruce nemají.

Předně je třeba rozlišit, že ta závislost není na mobilech/smatrpho­nech, ale mnohem častěji na sociálních sítích či na hraních her. To první navíc není úplně pravá závislost, respektive sociální sítě nelze považovat za drogu, stejně, jako není drogou sex, přestože závislost na sexu také vzniká; to druhé je odrůdou gamblerství.
V každém případě jde o tzv. psychickou závislost.
Z čehož plyne, že to opravdu není droga. ;-) Jen se tomu tak říká, spíše kvůli zjednodušení, zkratce.

Já to tu uvádím především proto, že snaha řešit takzvanou závislost na mobilech obdobným postupem, jako závislost na alkoholu či drogách, není účinným léčebným postupem.

15. 9. 2025, 11:36 editováno autorem komentáře

Užívání rušiček mobilního signálu je nelegální. A to i na školách. Lze pouze na povolení příslušnými úřady. Nemluvě o tom, že to není úplně žádoucí řešení. Na školách je potřeba jít cestou výchovy a pochopeného dodržování zákazu, ne tvrdou (ilegální) represí. (To se týká i maturit, kde narůstá množství pokusů o podvody s BT sluchátky, LTE hodinkami apod.)

15. 9. 2025, 09:20 editováno autorem komentáře

Mobil není droga
Je celá řada vědeckých studií, které váš názor vyvrací. Pochopitelně je formálně přesnější tvrdit, že "existuje mezi mládeží určité procento, které vykazuje závislostní chování a to i v úrovni fyziologických změn", ale pokud nám jde o jádro věci a ne o slovíčkaření, pak je nadužívání mobilů a především připojení k síti pro mládež běžně dostupná droga.

Viz např.:
https://www.frontiersin.org/journals/psychiatry/articles/10.3389/fpsyt.2021.669042/full
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7366941/
https://journals.plos.org/mentalhealth/article?id=10.1371%2Fjournal.pmen.0000022

15. 9. 2025, 09:16 editováno autorem komentáře

Jasně, děti vězni ve školách... už jen tohle tvůj příspěvek totálně degraduje.

1) princip "Co není zakázáno, je povoleno" je vyloženě hloupý a pro život nebezpečný, nebavíme se o konfiguraci serveru, ale o výchově dítěte! Děti je potřeba vést v první řadě k morálce a osobní zodpovědnosti. Až si je osvojí, pak je možné rozvíjet "svobodné myšlení" a pochopení, že svoboda není totéž, co anarchie a je tudíž také omezená - ochotou ustoupit ze svého (často pouze domnělého) práva ve prospěch férového práva druhého.

2) samozřejmě, že zákaz mobilu ve škole šikanu neřeší, ale může mít pozitivní vliv v tom, že se vytváří kvalitnější osobní vztahy naživo místo nekvalitních bezemočních elektronických, šikanátoři se projeví v reálu, kde to může učitel zachytit, zatímco v elektronickém světě nemá učitel ani právo a i možnost se ke zprávě dostat, jedině zprostředkovaně, což se obvykle neděje.

3) omezení přístupu k droze (což pro děti mobilní hry prokazatelně jsou) má vliv jednak na detoxikaci, také na zaznamenání závislostního chování.

No a na závěr mi vysvětlete, jak mám jako učitel na gymnáziu učit 15leté "děcko", že to, co dělalo na ZŠ a doma celý svůj život není ok, když jich mám 30 a navíc zanedbatelnou chvíli.

Mám zkušenost s děckama z nižšího gymnázia, která přišla ze ZŠ, kde zákaz platil, že se velmi dobře bavili mezi sebou i o přestávkách. Trvalo to sotva jeden školní rok, než zabodli oči do mobilu, protože u nás to zakázané není a uhlídat to v počtu učitelů formou domluvy nejde.

Zrovna nedávno jsem se ptal trojice studentek s očima zamořenýma v displeji na schodech, jestli se nebojí, že zakopnou... Odpověď zněla "pane učiteli, když on dal zrovna někdo na net videa z tanečních". To holt nemohlo počkat 2 patra do šaten. A jak mám tuhle závislost bez zákazu odnaučit, když informatika má míň hodin, než tělocvik?

No - oni často zdržují a vyrušují ostatní právě ti náruživí uživatelé mobilů. A naopak: ti, kteří zdržují a vyrušují ostatní, často nadužívají mobily.
Mobil není droga, i když tak může na někoho působit, i když má zejména mládež sklony naň jako na drogu reagovat.

Víc jak mobil spíš vadí žáci, kteří zdržují a vyrušují ostatní od výuky. Mobil je problém rodičů. Když dětem strčí drogu, tak musí počítat s následky. Ostatně jaký je problém na školách mít GSM jammer?

Jenže už ono mimo povolené případy je IMHO špatně, respektive pozdě. A to ze dvou důvodů:
1.- (paušálně) zakazovat a následně povolovat výjimky je sice běžný, ale hloupý postup,
2.- mělo by platit co není zakázáno, je povoleno a pak zakázat to opravdu nežádoucí používání (aka blacklistace), nikoliv naopak (aka whitelistace).
Ten princip je potřeba dětem vštěpovat, aby si ho osvojily i v životě.

Kyberšikanu opravdu nevyřeší zákaz používání mobilů, dokonce ani když bude měkký (...bez dozoru učitele).
Tady je potřeba vyřešit příčiny té (kyber)šikany, a neřešit konkrétní prostředky. Jasně, natáčet na mobil je tak snadné, poslat to na internet tak jednoduché, ale ono to lze dneska i bez těch mobilů. Zmiňoval jsem školu, kde si děcka začala nosit tablety (to přeci není mobil...), ale setkal jsem se i s používáním miniaturních kamerek (lze zakoupit z Číny za několik stokorun), včetně publikování skrz veřejnou wi-fi. Jasně, i ty kamerky jsou zakázané, ale jejich používáni se mnohem hůř hlídá: nejsou tak nápadné.

Podobně to platí pro závislost na sociálních sítích.
Když už dítko nevydrží několik minut nekontrolovat status, případně tříští svou pozornost sledování reelů, je už pozdě. Děti je potřeba vést k tomu, aby komunikovaly v rozumné míře, k tomu, že není třeba být neustále on-line, že odbíhání k sítím rozhodně neprospívá soustředěném výkonu.
Je pravda, že škola je v tomto až na druhém místě, za rodiči, ale řešit to ve stylu: když je to rodiče nenaučili, škola s tím nic nezmůže, je házením flinty do žita. Ostatně: když dítko neumí zavazovat tkaničky nebo jíst příborem, také se to musí ve škole naučit. (Ten extrémní příklad je záměr!)

Nikdo neříká, že nesmí komunikovat se vzdálenými kamarády odpoledne, o víkendech a prostě ve svém volném čase. Během výuky se mají věnovat výuce (pokud k tomu dostanou pokyn, tak klidně na mobilu) a o přestávkách se mají věnovat aktuálním sociálním vazbám. Není důvod sociálně zamrznout na základce, když má člověk na střední kolem sebe nové spolužáky.

No ano, svět není černobílý. V příspěvku jsem jasně psal "mimo povolené případy ve výuce", takže chápu rozdíl mezi zákazem a regulací. Problém je, že současná regulace je příliš volná a škodlivá. Děcka potřebují příležitost se bavit mezi sebou normálně a vzhledem k návykovosti mobilů, pokud ho mají, upadají do toho velmi rychle a sami si to ještě regulovat nedokáží. Ani zákaz pochopitelně není řešením, ale je dobrým prvním krokem. Minimálně proto, že kyberšikana je v současném prostředí a úpravě nekontrolovatelná, zatímco negativní projevy se dozorem o přestávkách zachytit při troše štěstí dají.

Ale no tak!
Pivo je alkoholický nápoj a jako takový je mládeži do 18 let nepřístupný - a kromě toho se dá použít k jedinému účelu: k pití.
Naopak smartphone je víceúčelové zařízení, mimo jiné použitelné na telefonování, které má široké spektrum použití - dokonce i během výuky. Zneužívání ke kyberšikaně či sociálnímu síťování jsou jen jedny z mnoha možností použití.
Proto je mnohem lepší vést studenty k cílenému využívání techniky tam, kde je to vhodné, a zároveň je vychovávat tak, aby ji nezneužívali, než to prostě zakázat.

Mimochodem: pokud bych měl použít Vaše přirovnání s pivem, pak by to v současnosti mnohem spíše odpovídalo situaci, kdy do třídy nakráčí učitel, odloží si na katedru načatou lahev piva, a během hodiny veřejně upíjí, nabádaje žáky, aby tak nečinili, neb to zakazuje školní řád, zákony, a obecně je to zdraví škodlivé.

S touhle logikou byste mohl do kazde tridy postavit sud s pivem a na katedru vyskladat flasky z tvrdym chlastem :-) Ti hodni se toho prece nedotknou... a ti zli si cestu k chlastu beztak najdou, tak proc jim to komplikovat :D

Žel, uvedené nelze efektivně řešit tím, že se (žákům) mobily zakážou.
Tím jen dosáhnete stavu, kdy ti hodní nebudou mít mobil ani jako pomůcku do výuky, zatímco ti zlí, kteří školní řád nerespektují, se budou dál věnovat kyberšikanování. Jediné, co se tím zjednoduší, je možnost trestat ty, šikanující alespoň za zakázané používání mobilu, ale tím rozhodně neřešíte (kyber)šikanu samotnou, natož její příčiny.
Naopak! Protože mezi vyloženými lumpy budete stejně trestat i studenty, kteří jen o přestávce pod lavicí koukají na minecraftová videa na YouTube, vnímání kyberšikany se dostane na úroveň sledování nedovolených videokanálů.

Slovo regulovat nesmí prakticky být synonymem slova zakazovat - jinak ta děcka nikdo pořádně nevychová a vyrostou z nich jen mobiloví závisláci, v lepším (?) případě s pocitem viny.

Máte naprostou pravdu, že nejste expert. Na školách je toxické nadužívání mobilů o přestávkách ale i mimo povolené případy ve výuce zásadní problém, který způsobuje vyšší míru asociálnosti žáků a především vysokou míru nekontrolovatelně kyberšikany.

Já teda nejsem expert, ale ve školách je podle mě spousta jiných "rušivých" elementů, které tam nastrkala vláda svým geniálním rozhodováním.

A to je meritem veci i v teto komentovane zpravicce. Neexistuje jednotna metodika a kazdy reditel, kazda skola si to nejak resi po svem. A ano, vztah lidi k technice je ruzny - ani bych netvrdil, ze je to podmineno vekem a tim, s cim kdo vyrustal - aneb jsou vekem pokrocilejsi, presto technicky zdatni lide... a i ti pozdeji narozeni, co jsou co se techniky tyce gramla. Pravidla pro mobily ve skolach nutne nejsou o zakazech - ale prave o tom odbornem vedeni, zeano. A ono to zacina uz tou naplni prestavek - a ujasneni si, jaky smysl maji.

Pravil jeden český politik: V zákonech žádní duchové nejsou! ;o)

Ta omezení jsou hloupá a vycházejí z velmi zjednodušeného pohledu na problematiku, vlastního generacím, které s mobilní technikou nevyrůstaly. Paradoxem je, že žákům je zakazována, ale učitelé ji používají.
Osobně mám zkušenost s dětmi, které jsou v přístupu k (mobilní) technice omezovány, s těmi, které nemají žádná omezení, i s těmi, kterým se dostává odborného vedení, třeba proto, že jejich rodiče s takovou technikou pracují. Zjednodušeně bych to shrnul tak, že děti z omezované skupiny se chtějí vyrovnat těm z neomezované skupiny, zatímco děti ze skupiny s odborným vedením používají techniku cíleně a a "závislosti na mobilech" propadají méně..

Telefonni budky mozna uz nejsou, ale postovni schranky stale funguji a emaily zrovnatak. A zrovna dlouhodobejsi udrzovani kontaktu je obecne lepsi oprit o neco, co vam nekdo jen tak nezarizne... coz fakt neni Facebook (ktery si lidi obcas i zrusi ci o nej jinak prijdou). Jiste, to riziko je i u emailu.. ale statisticky bych rekl, ze vic lidi "uteklo" z Facebooku nez ze by zrusili ten "zastaraly" email.

Klasicka ukazka toho, jak deti (a hlavne jejich rodicove) nechapou ducha predmetneho opatreni a hledaji klicky, jak skrze slovickareni pravidla obchazet. Inu, vitejte v Cesku. Hadejte - co je motivem (duchem) dotycnych omezeni...?

Když jsem měl těch 13 let tak byl Facebook obrovsky přínosný. Kamošky se přestěhovaly jinam, já jsem odešel na střední školu a jen díky Facebooku a telefonu jsem udržel kontakt. Nebo se podle politiků mají děti vrátit k dopisům a e-mailům? Už ani ty telefonní budky nejsou

Ony ty děti nejsou hloupé.
Vím o škole, kde přede dvěma lety zavedli ve školním řádu striktní pravidlo: žáci mají zakázáno požívat či nosit do školy mobilní telefony - s výsledkem, že žáci začali nosit do školy tablety a LTE/WiFi AP...

Hloupé je, že vrchnost chápe pojem regulace jako synonymum pro zákaz.
Osobně jsem pro stanovení a dodržování rozumných pravidel pro používání techniky na školách. Ono totiž když ta děcka nikdo nenaučí ty přístroje používat rozumně, jen jim je zakážete, končí to právě oním teď jsem mimo školu (nebo teď mě nikdo nevidí), tak hurá na sociální sítě, hry, nějakou muziku do sluchátek a všechny díly oblíbeného seriálu naráz.

Co neni, muze byt. RVP nejsou staticky dokument. Zrovna informatice se toho casu moc prostoru (v porovnani s jinymi kapitolami) nevenuje - ale to nemusi byt naporad...

RVP je sice závazný, ale zároveň dost volný dokument - vejde se do toho kdeco, vč. demokratických škol. Taky říká, co by měl žák na konci školy umět = ne, jak přesně toho dosáhnout ani, že něco "musí" umět. Tj. třeba informatika učí o datech a aplikacích nebo algoritmizaci, ale už neříká, jestli je AI povinnou součástí výuky nebo v jakém jazyce se to má učit :)

Děti jsou taky lidi.
A současně vězni (ve školách) jsou taky lidi.
Je zajímavé, že veškeré tyto inciativy jednoduše zavádějí další státní věkovou diskriminaci. Pokud jsou mobily tak rozrušující, měli by zaprvé jít učitelé příkladem už nyní. Protože děti se hodně nenásilně učí příkladem. A pokud nějaký zákaz, tak opravdu plošný pro všechny lidi na území školy bez výjimky.

Pro hovory domů, urgentní lze pár korun pořídit telefony přes internet, např. DECT.

I skolni vzdelavaci program je podrizen ramcovemu vzdelavacimu programu - aneb reditel si tam nemuze dle sve libovule napsat co chce, ale musi respektovat nejake definovane mantinely. RVP se samozrejme cas od casu zmeni a skola je povinna zmeny v RVP reflektovat ve svem SVP. Takze pokud se tam v nejake forme objevi treba Vami zminene AI... nebude mit reditel moc na vyber, zeano ;-)

Třeba proto, že se můžou vzájemně natáčet a pak to zneužívat? V tomhle docela rozumím, pokud to škola nechce. Ale musí pak dětem nabídnout i jiné aktivity na přestávky :)

Jinak zákonnou úpravu u nás přece máme - a je na řediteli, jestli/jak ji využije, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561#p30-3 (stejně tak ředitel rozhoduje o obsahu výuky do ŠVP i dalších pravidlech, škole nejde nařídit, že musí učit moderně, AI apod. )

Ono nestačí to, jak to fungovalo za nás? Tj. telefon je zakázaný v hodinách. Proč zakazovat i o přestávkách? Přestávky jsou volný čas studentů.