V tomto případě (autobus) mi nešlo ani tak o možnou šikanu, ale spíš o tu závislost na sociálních sítích
. A dodávám, že to byl ranní spoj, takže je možné, že část závisláků ještě nebyla zcela probuzená. ;-)
Přeci nebudete chtít, aby nějakou metodiku vymýšlel člověk, který má akorát pedagogické minimum
, navíc z doby, kdy nejdůležitější bylo vést děti do náručí Komunistické strany, která se postará o zbytek! ;-D
Já nevolám po lepší
práci pedagogů - klidně, ať dělají to, co mají dělat nyní. Ostatně, pachatelé kyberšikany se obvykle sami usvědčí zveřejněním videa...
Kupříkladu učitelé na ZŠ mých dětí moc dobře vědí, kdo je závislý na sociálních sítích, kdo ubližuje spolužákům fyzicky a kdo jen zlými slovy, atd. Úplně stejně, jako byli naši učitelé schopni rozeznat grázly
od rošťáků
.
A tak zrovna v autobuse se pred zraky vsech mobil k sikanovani zneuzivat nebude, takze tahle statistika ponekud kulha, ze? :-) Mimoto je rec primarne o tom, co se deje ve skolach a nikoliv v hromadnych prostredcich, ergo se bavime o celkove nesrovnatelnych situacich. Z toho fakt nejde dovozovat vubec nic.
Tak nam popiste Kefalin, jak si takovou pedagogickou praci predstavujete. Ono placat podobne floskule o lepsi praci pedagogu je jednoduche, ale opravdu jak uz tak trivialni neni, ze? :-) Sepiste nam tu konkretni metodiku, jak si spravnou praci pedagoga v teto konkretni veci predstavujete.
To je prá vě ono: já nechci zajistit, aby se ten mobil používal jen k bohulibým činnostem
- to je totiž nesmysl.Já chci, aby bylo zajištováno, že nebude docházet k Bohu nelibým činnostem, bez ohledu, zda k tomu někdo chce využít mobil. (S důrazem na zajišťováno
.)
Je potřeba ta děcka nejen vzdělávat, ale hlavně vychovávat.
A, ano, v rodinách se na tomto poli často mnoho neděje (skupina nejsou omezeni v mobilování
) nebo jen vyhlásí zákaz (skupina jsou omezeni v mobilování
); rodiny, kde vštípili dětem, že mobil je dobrý sluha, ale špatný pán
, je zřejmě menšina - nebo ta hodná dítka prostě přehlížíme.
Ráno, cestou v MHD, v čase cest do škol, jsem schválně počítal školáky s mobilem v ruce a ty bez mobilu. Dnešní skóre bylo: 24 s mobilem, 56 bez mobilu. A to nejméně tři studenti zdejší zdravotní školy na tom mobilu doháněli studium a připravovali se na očekávané zkoušení. Další pravděpodobně hráli hry - podle pohybu prstů na displayi soudě. Asi třetina poslouchala hudbu.
Takže ono to s tím zneužíváním mobilů není až tak, že by se týkalo drtivé většiny dětí. Spíš mají tendenci strhnout k nepravostem ostatní. A právě tady je prostor pro pedagogickou práci.
Tak ono ani ta sikana ad vyse je fakticky vzato zapovezena. Presto se deje. Techniky, kterak skryt foceni/nataceni spoluzaku jsou a deti umi byt kreativni. A sjizdeni socialnich siti je prakticky neuhlidatelne.
Polozime otazku jinak - jak chcete zajistit, aby se ten mobil pouzival jen k bohulibym cinnostem?
Dovolím si se ohradit: neobhajuji právo na vytváření online závislosti
, natož že bych tak činil hystericky
!
Nejde o to, že by se bez toho mobilu neobešlo, ale předpokládám, že třebas ke koupi nápoje v automatu na chodbě by ho použít mohlo (a nepotřebuje plastovou platební kartu), stejně, jako k poslechu hudby, případně ke čtení knihy. Otázka tedy spíš zní: proč by ne?
Naopak, nemám nic proti tomu, zakázat například focení/natáčení spolužáků, sledování sociálních sítí, sledování obrazovky při chůzi... - a je mi úplně jedno, zda k těm činnostem používá mobil, tablet, fotoaparát, hodinky, notebook... Důležitá je ta činnost, nikoliv prostředek, který k tomu použije.
Poznámka: strávil jsem 8 let základní + 4 roky střední školy o přestávkách čtením knížek, které nebývaly součástí povinné četby. Dokud to bylo o přestávce (a nečetl jsem za chůze po chodbách), nikomu tahle má závislost nevadila. Nikoho nenapadlo zakazovat ve škole knihy...
16. 9. 2025, 11:19 editováno autorem komentáře
Tak tu hystericky obhajujete právo na vytváření online závislosti. Fajn a můžete mi teda aspoň vyjmenovat *jeden* závažný důvod, k čemu o přestávce ve škole potřebuje dítě školou povinné mobil, aby se bez něj neobešlo? Čistě ze zvědavosti, proč je to tak životně důležitá věc, že by právo na čumění do displeje mělo být v Listině práv a svobod dítěte.
Doufám, že budete aspoň natolik kreativní, že se nebudete ohánět sledováním hladiny glykémie - takového žáka máme na škole s 850 jedinci jednoho a ten mobil by k tomu klidně mohl být offline...
Leč pouze ve vyslovené obavě, že jde o synonymum pro regulovat
.
A jsem přesvědčen, že regulace
musí být na úrovni: zakážeme nežádoucí využití (zneužití)
, nikoliv je to zakázané, kromě vyjmenovaných případů
. ;-)
Fuj. Už jsem to psal jednou: chlast se dá leda vypít, ale smartphone je vyloženě multiúčelové zařízení.
Je hloupé ho zakázat, když tam kromě tuny her a sociálních sítí je také kalkulačka, jazykový slovník, naučný slovník, mapy, občanský průkaz, průkaz na autobus, průkaz do jídelny, platební karta, žákovská knížka, atd., atp. - jo a taky se z toho dá telefonovat nebo tím fotit.
Ta psychická závislost
rozhodně na většinu těch funkcí nevzniká, ale na některých bud to dítko závislé fakticky (jízdenka na autobus, lístek na oběd, bankovní aplikace).
Poznámka: pokud si myslíte, že dítě napotřebuje bankovní aplikaci, tak máte pravdu, ale budete pořád řešit, že mu máte dát hotovost. Stejně tak může mít OP v podobě kartičky. Ale některá města už pokrokově fakticky zrušila lítačky v podobě plastové karty, s tím, že potřebujete aplikaci v mobilu...
A ještě k té flašce s vodkou: tohle opravdu sedí na situaci, kdy přijde do třídy učitel a na katedru položí svůj zapnutý mobil, který čas od času pohledem zkontroluje...
No tak se zas vratime k tomu chlastu :-) Takze resenim podle vas je pred dite postavit flasku s vodkou? Nebo ditku pribalit do aktovky krabicku cigaret? Vzdyt se v konecnem dusledku bavime take o zakazech, co jsou podle vas asi nefunkcni? A tam se skutecne bavime o zakazu, nikoliv jen o regulaci uzivani, tedy nastaveni nejakych rozumnych pravidel - o cemz je i cela tato zpravicka.
ad 1) Naopak, pokud se mají děti naučit morálce a zodpovědnosti, je potřeba je k tomu vést. Zakázat vše a nen postupně povolovat je k tomu nedovede. (Zato se spolehlivě naučí obcházení zákonů, případně jejich nerespektování - velmi nebezpečný to zvyk!).
ad 2) Více než polovina komunikace na sociálních sítích probíhá mezi skupinou účastníků, nacházejících se v rámci jedné mobilní buňky, tedy reálně stejně komunikují spolužáci mezi sebou. (My jsme si posílali po třídě psaníčka, a troufnu si říct, že v jejich zachycení nebyli učitelé úspěšnější, než u hlídání sociálních sítí.)
ad 3) Zákaz mobilů je na úrovni opatření, které jsem co student zažil na střední škole: protože někteří studenti popíjeli alkohol (pivo), bylo zakázáno nosit si do školy jakékoliv nápoje. (Ani to mne nedonutilo nenosit si lahev s čajem, naši alkoholici přešli od piva na rum, protože placatka se ukryje snáz, než pivní lahev.)
Chápu, že z pohledu vyučujícího je to práce navíc, ale sám jste to zažil: ti co měli mobily zakázané se rychle snaží vyrovnat těm, kteří je mají neomezené
.
Jen jste přehlédl skupinu těch, kteří tu techniku používají přiměřeně a závislost nemají. Což je pochopitelné, protože ti prostě nejsou vidět - vnímáte ty, kteří mobil nedají z ruky, nikoliv ty, kteří jej v ruce nemají.
Předně je třeba rozlišit, že ta závislost není na mobilech/smatrphonech
, ale mnohem častěji na sociálních sítích
či na hraních her
. To první navíc není úplně pravá závislost, respektive sociální sítě nelze považovat za drogu, stejně, jako není drogou sex, přestože závislost na sexu také vzniká; to druhé je odrůdou gamblerství.
V každém případě jde o tzv. psychickou závislost
.
Z čehož plyne, že to opravdu není droga. ;-) Jen se tomu tak říká, spíše kvůli zjednodušení, zkratce.
Já to tu uvádím především proto, že snaha řešit takzvanou závislost na mobilech
obdobným postupem, jako závislost na alkoholu či drogách, není účinným léčebným postupem.
15. 9. 2025, 11:36 editováno autorem komentáře
Užívání rušiček mobilního signálu je nelegální. A to i na školách. Lze pouze na povolení příslušnými úřady. Nemluvě o tom, že to není úplně žádoucí řešení. Na školách je potřeba jít cestou výchovy a pochopeného dodržování zákazu, ne tvrdou (ilegální) represí. (To se týká i maturit, kde narůstá množství pokusů o podvody s BT sluchátky, LTE hodinkami apod.)
15. 9. 2025, 09:20 editováno autorem komentáře
Mobil není droga
Je celá řada vědeckých studií, které váš názor vyvrací. Pochopitelně je formálně přesnější tvrdit, že "existuje mezi mládeží určité procento, které vykazuje závislostní chování a to i v úrovni fyziologických změn", ale pokud nám jde o jádro věci a ne o slovíčkaření, pak je nadužívání mobilů a především připojení k síti pro mládež běžně dostupná droga.
Viz např.:
https://www.frontiersin.org/journals/psychiatry/articles/10.3389/fpsyt.2021.669042/full
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7366941/
https://journals.plos.org/mentalhealth/article?id=10.1371%2Fjournal.pmen.0000022
15. 9. 2025, 09:16 editováno autorem komentáře
1) princip "Co není zakázáno, je povoleno" je vyloženě hloupý a pro život nebezpečný, nebavíme se o konfiguraci serveru, ale o výchově dítěte! Děti je potřeba vést v první řadě k morálce a osobní zodpovědnosti. Až si je osvojí, pak je možné rozvíjet "svobodné myšlení" a pochopení, že svoboda není totéž, co anarchie a je tudíž také omezená - ochotou ustoupit ze svého (často pouze domnělého) práva ve prospěch férového práva druhého.
2) samozřejmě, že zákaz mobilu ve škole šikanu neřeší, ale může mít pozitivní vliv v tom, že se vytváří kvalitnější osobní vztahy naživo místo nekvalitních bezemočních elektronických, šikanátoři se projeví v reálu, kde to může učitel zachytit, zatímco v elektronickém světě nemá učitel ani právo a i možnost se ke zprávě dostat, jedině zprostředkovaně, což se obvykle neděje.
3) omezení přístupu k droze (což pro děti mobilní hry prokazatelně jsou) má vliv jednak na detoxikaci, také na zaznamenání závislostního chování.
No a na závěr mi vysvětlete, jak mám jako učitel na gymnáziu učit 15leté "děcko", že to, co dělalo na ZŠ a doma celý svůj život není ok, když jich mám 30 a navíc zanedbatelnou chvíli.
Mám zkušenost s děckama z nižšího gymnázia, která přišla ze ZŠ, kde zákaz platil, že se velmi dobře bavili mezi sebou i o přestávkách. Trvalo to sotva jeden školní rok, než zabodli oči do mobilu, protože u nás to zakázané není a uhlídat to v počtu učitelů formou domluvy nejde.
Zrovna nedávno jsem se ptal trojice studentek s očima zamořenýma v displeji na schodech, jestli se nebojí, že zakopnou... Odpověď zněla "pane učiteli, když on dal zrovna někdo na net videa z tanečních". To holt nemohlo počkat 2 patra do šaten. A jak mám tuhle závislost bez zákazu odnaučit, když informatika má míň hodin, než tělocvik?
Jenže už ono mimo povolené případy
je IMHO špatně, respektive pozdě. A to ze dvou důvodů:
1.- (paušálně) zakazovat a následně povolovat výjimky je sice běžný, ale hloupý postup,
2.- mělo by platit co není zakázáno, je povoleno
a pak zakázat to opravdu nežádoucí používání (aka blacklistace
), nikoliv naopak (aka whitelistace
).
Ten princip je potřeba dětem vštěpovat, aby si ho osvojily i v životě.
Kyberšikanu opravdu nevyřeší zákaz používání mobilů, dokonce ani když bude měkký (...bez dozoru učitele
).
Tady je potřeba vyřešit příčiny té (kyber)šikany, a neřešit konkrétní prostředky. Jasně, natáčet na mobil je tak snadné, poslat to na internet tak jednoduché, ale ono to lze dneska i bez těch mobilů. Zmiňoval jsem školu, kde si děcka začala nosit tablety (to přeci není mobil...
), ale setkal jsem se i s používáním miniaturních kamerek (lze zakoupit z Číny za několik stokorun), včetně publikování skrz veřejnou wi-fi. Jasně, i ty kamerky jsou zakázané, ale jejich používáni se mnohem hůř hlídá: nejsou tak nápadné.
Podobně to platí pro závislost na sociálních sítích.
Když už dítko nevydrží několik minut nekontrolovat status, případně tříští svou pozornost sledování reelů, je už pozdě. Děti je potřeba vést k tomu, aby komunikovaly v rozumné míře, k tomu, že není třeba být neustále on-line, že odbíhání k sítím rozhodně neprospívá soustředěném výkonu.
Je pravda, že škola je v tomto až na druhém místě, za rodiči, ale řešit to ve stylu: když je to rodiče nenaučili, škola s tím nic nezmůže
, je házením flinty do žita. Ostatně: když dítko neumí zavazovat tkaničky nebo jíst příborem, také se to musí ve škole naučit. (Ten extrémní příklad je záměr!)
No ano, svět není černobílý. V příspěvku jsem jasně psal "mimo povolené případy ve výuce", takže chápu rozdíl mezi zákazem a regulací. Problém je, že současná regulace je příliš volná a škodlivá. Děcka potřebují příležitost se bavit mezi sebou normálně a vzhledem k návykovosti mobilů, pokud ho mají, upadají do toho velmi rychle a sami si to ještě regulovat nedokáží. Ani zákaz pochopitelně není řešením, ale je dobrým prvním krokem. Minimálně proto, že kyberšikana je v současném prostředí a úpravě nekontrolovatelná, zatímco negativní projevy se dozorem o přestávkách zachytit při troše štěstí dají.
Ale no tak!
Pivo je alkoholický nápoj a jako takový je mládeži do 18 let nepřístupný - a kromě toho se dá použít k jedinému účelu: k pití.
Naopak smartphone
je víceúčelové zařízení, mimo jiné použitelné na telefonování
, které má široké spektrum použití - dokonce i během výuky. Zneužívání ke kyberšikaně či sociálnímu síťování jsou jen jedny z mnoha možností použití.
Proto je mnohem lepší vést studenty k cílenému využívání techniky tam, kde je to vhodné, a zároveň je vychovávat tak, aby ji nezneužívali, než to prostě zakázat.
Mimochodem: pokud bych měl použít Vaše přirovnání s pivem, pak by to v současnosti mnohem spíše odpovídalo situaci, kdy do třídy nakráčí učitel, odloží si na katedru načatou lahev piva, a během hodiny veřejně upíjí, nabádaje žáky, aby tak nečinili, neb to zakazuje školní řád, zákony, a obecně je to zdraví škodlivé.
Žel, uvedené nelze efektivně řešit tím, že se (žákům) mobily zakážou.
Tím jen dosáhnete stavu, kdy ti hodní
nebudou mít mobil ani jako pomůcku do výuky, zatímco ti zlí
, kteří školní řád nerespektují, se budou dál věnovat kyberšikanování. Jediné, co se tím zjednoduší, je možnost trestat ty, šikanující alespoň za zakázané používání mobilu, ale tím rozhodně neřešíte (kyber)šikanu samotnou, natož její příčiny.
Naopak! Protože mezi vyloženými lumpy budete stejně trestat i studenty, kteří jen o přestávce pod lavicí koukají na minecraftová videa na YouTube, vnímání kyberšikany se dostane na úroveň sledování nedovolených videokanálů.
Slovo regulovat
nesmí prakticky být synonymem slova zakazovat
- jinak ta děcka nikdo pořádně nevychová a vyrostou z nich jen mobiloví závisláci, v lepším (?) případě s pocitem viny.