Česká věda a na ní napojený průmysl získá nové technologie pro výzkum a vývoj čipů, polovodičů a nanomateriálů. Na projekt CzechNanoLab+ je k dispozici 361 milionů korun z evropského operačního programu Jan Amos Komenský.
V rámci projektu je v plánu pořídit nejmodernější typy mikroskopů a analytických přístrojů, zařízení pro 3D tisk v mikroskopickém měřítku nebo depoziční aparatury. Modernizace se rozjela v lednu a potrvá tři roky.
CzechNanoLab+ navazuje na původní CzechNanoLab. Ten je “velmi důležitou součástí národního inovačního ekosystému v prioritní oblasti polovodičových čipů. Zde, jako jediné pracoviště svého druhu v České republice, dokáže většímu množství firemních i akademických výzkumných pracovníků a studentů zajistit přístup ke kompletní sestavě přístrojového vybavení a know-how nezbytnému pro výzkum a vývoj v oblasti polovodičových čipů.”
Částku 361 milionů si rozdělí CEITEC Nano přidružený k VUT (dvě třetiny rozpočtu) a Laboratoř nanostruktur a nanomateriálů na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Obě instituce spadají pod CzechNanoLab.
“CzechNanoLab je velká výzkumná infrastruktura pro výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií. Jejím posláním je podpora vědců a inženýrů, kteří mají při svém bádání ambice posouvat hranice poznání v nejrůznějších vědních oblastech od fyziky přes nanoelektroniku až po nanobiotechnologie a neurovědy. Infrastruktura rovněž spolupracuje s desítkami high-tech společností působících v oblastech, jako jsou elektronová a světelná mikroskopie, polovodičové čipy nebo vesmírný program Evropské kosmické agentury (ESA),” shrnula VUT.
Na CEITECu je mimo jiné možné si vyrobit vlastní čip, čehož se využívá i při výuce. VUT aktuálně připravuje nový obor zaměřený na moderní čipy. Podobnou laboratoř pojmenovanou Nanolab má také pražská ČVUT. Ta loni pořídila i novou čipovou mikroskopovou laboratoř.
Katedře Fyzicky FEL ČVUT zase podařilo získat nový projekt s Tchaj-wanem. Zaměří se na spinově polarizované nanostruktury.
Jak vypadá Nanolab ČVUT:
ČLÁNKY DO MAILU