Názory k článku
Českoslovenští fandové dálkového příjmu dokončili fotografický kalendář na příští rok
-
Veterán (neregistrovaný)
Tak nevím. V osmdesátých letech jsem odebíral časopis Amatérské rádio a tam se zcela běžně dálkovým příjmem zabývali. Popisovali, kdo třeba zachytil TV ze Španělska, Itálie, o KV rádiích nemluvě. Popis včetně vybavení a fotografií. Problémem bylo pouze to vybavení, které prakticky nešlo koupit, ale amatér si ho musel vyrobit, nebo sehnat od zkušenějšího kolegy.
Pro vysílání byly nutné zkoušky, ale s příjmem nedělal nikdo problémy. Asi opět směšujete tvrdá padesátá léta s osmdesátými. -
Příjem sice nikdo výslovně nezakazoval, nicméně nadšení nebudilo ani to. A třeba článek o tom, že při použití rámové antény šlo v mnoha místech potlačit rušení Svobodné Evropy by opravdu tehdy neprošel :-)
U DX klubů šlo spíš o to, že nadšenci chtěli mít příjem potvrzený, což už bylo o dopisování si se zahraničními stanicemi a to už soudruhy vyloženě štvalo.
Mimochodem co se týče Amatérského rádia, tak tam se sice bez problémů psalo o dálkovém příjmu TV (odrazy od Es vrstvy v pásmu I byly jen v létě krátkodobé, tak to nikomu nevadilo. Ale nevybavuje se mi, že by se v AR moc soustavně psalo o dálkovém příjmu rozhlasu, kolem toho se chodilo spíš jako kolem horké kaše. Něco jiného byl příjem radioamatérských pásem, kdy QSL lístky šly přes československý radioklub, to byla činnost celkem podporovaná a číslo posluchače s možností využití QSL služby dostali bez větších potíží i lidé, kteří by z kádrových důvodů radioamatérskou koncesi nedostali
-
Pif - paf! (neregistrovaný)
Jó DXeři. To jsou takový ti zábavní týpci, co si vzájemně poměřují svá péra skrze to, co kdo kde chytil, jak to bylo daleko, kdo má lepší tuner, kdo má obsáhlejší bandsken a čí anténa má nejvíc deb..ů. Chci říct decibelů.
No jo. Holt kdo nemá mozek, tak má aspoň tu anténu.
ČLÁNKY DO MAILU