Vláda schválila novou Bezpečnostní strategii České republiky. Věnuje se také stále důležitějšímu kyberprostoru a v některých sděleních lze vyčíst, že je nutné postupovat proti čínským firmám typu Huawei.
Tuto část si lze například vyložit jako podporu pro odstranění Huawei ze zdejších kritických sítí: “Prosazování bezpečnostních zájmů České republiky může vyžadovat silnější zapojení státu do trhu a hospodářské soutěže. Cílem může být zejména zajištění bezpečnosti v kybernetickém prostoru, energetice, včetně zajištění dodávek surovin a jiných sektorů, které jsou strategické pro bezpečnost státu, jeho ekonomiky a občanů.”
“Čína provádí kyberšpionáž, usiluje o kontrolu globálního datového provozu a využívá různých forem sociálně-ekonomického nátlaku a dalších nástrojů hybridního působení. Čínské firmy jsou fakticky propojeny se státem a připraveny sloužit jeho záměrům.”
“Rizikem jsou čínské investice do české a evropské kritické infrastruktury, dominance v strategických dodavatelských řetězcích, kontrola klíčových komodit a rozvoj nastupujících a přelomových technologií, zejména umělé inteligence mimo etická pravidla a mezinárodní standardy. Čína usiluje o změnu těchto standardů. Vede dezinformační aktivity a mění narativ, který byl dosud v mezinárodním společenství vnímán jako konsenzuální. Čína nedostatečně chrání duševní vlastnictví a zneužívá instrumenty vědecké a akademické spolupráce.”
“V kyberprostoru útočí naši protivníci proti kritické infrastruktuře a institucím, zmocňují se citlivých informací, ohrožují stabilitu a fungování strategických informačních a komunikačních systémů a odcizují předměty duševního vlastnictví. Útoky na mezinárodní energetickou a telekomunikační infrastrukturu, včetně té podmořské, prokázaly vysokou zranitelnost těchto instalací.”
“Hrozby v kybernetickém prostoru zneužívají zranitelnosti informačních a komunikačních systémů. Obzvláště závažné mohou být cílené útoky prováděné zahraničními státními a na státy napojenými aktéry, často využívající hodnověrného popření. Atraktivním cílem útočníků jsou mezinárodní organizace, a to při vyjadřování geopolitických postojů i proto, že shromažďují velké množství citlivých dat. Původci kybernetických hrozeb mohou v kyberprostoru způsobit značné asymetrické škody. Situace a aktivity v kyberprostoru jsou plně spojeny s krizemi a děním ve fyzickém světě. Kybernetický útok velkého rozsahu může vést k aktivaci kolektivní obrany NATO.”
Strategie zmiňuje, že je důležitá “transformace vzdělávacího systému směrem k důrazu na kybernetickou a informační gramotnost, včetně kritického myšlení a kompetence v oblasti sebeochrany a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích.”
A takto vypadá sekce pro kybernetickou bezpečnost:
Systém zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky zahrnuje a stojí na širokém spektru aktérů od státního a soukromého sektoru po sektor akademický. Tito aktéři jsou s ohledem na povahu kybernetického prostoru vystavování tlaku k neustálé adaptaci na dynamicky se měnící prostředí.
Koordinovaný, efektivní a proaktivní společný přístup ke kybernetické bezpečnosti založený na uceleném systému předcházení, odhalování a reakci na kybernetické hrozby vede k průběžnému navyšování odolnosti informační infrastruktury důležité pro fungování a chod státu. Agenda kybernetické bezpečnosti je průřezová a právě celovládní přístup představuje nejlepší praxi pro čelení kybernetickým hrozbám.
Z tohoto důvodu je žádoucí, aby expertízou disponovala široká paleta státních institucí, které jsou schopny se vypořádat s výzvami v oblasti své gesce. Roli národního koordinátora plní Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost jako národní autorita, jež slaďuje aktivity všech aktérů.
Kybernetický prostor je nutné udržovat globální, otevřený, stabilní, spolehlivý a bezpečný. Česko musí i nadále přispívat k vytváření takových právních norem a politik, které budou tyto aspekty prosazovat. Současně se bude zasazovat o jednotný přístup partnerských zemí směřující k zodpovědnému chování států v kyberprostoru.
Významnou výzvou je zajištění schopností a kapacit k předcházení, odrazení, odhalení a reakce na nepřátelské činnosti v kyberprostoru, včetně případného přisouzení útoků. Útočníci stále používají výhody stále poměrně anonymního prostředí kyberprostoru, hodnověrného popření a asymetrického působení, kdy i malá skupina aktérů může prostřednictvím kyberprostoru způsobit škody na strategické úrovni.
Odolnost kybernetického prostoru závisí kromě odolné infrastruktury i na průběžném a systematickém vzdělávání všech vrstev společnosti v jeho bezpečném využívání. Česko trpí významným nedostatkem odborníků na kybernetickou bezpečnost. Je proto žádoucí, aby stát, spolu s dalšími aktéry, všestranně usiloval o rozšíření související kvalifikované personální základny.