Vlákno názorů k článku
ČT má vysvětlit, proč označila Petra Žantovského za komunistického novináře od Filip Jirsák - Inteligentní divák, který si umí sám udělat názor,...

Inteligentní divák, který si umí sám udělat názor, nemá problém s tím, že v publicistice zazní názor – protože od toho publicistika je. Navíc v tom máte docela guláš, protože to, zda Petr Žantovský byl nebo nebyl komunistický novinář, není názor, ale fakt. Můžeme zkoumat, zda tvrzení ČT bylo v souladu s fakty nebo ne, můžeme zkoumat, zda je to fakt v daném kontextu relevantní.

"Jenže tady nebyla demokracie...­........"

Tak ja to vezmu znovu a strukturovane:

1. V roce 1984 Zantovsky zacinal svou karieru, studoval Zurnalistiku
2. Kdyz v te dobe dostal nabidku jit psat do Melodie tak MUSEL VEDET (studoval zurnalistiku a tak je nemozne aby nevedel co se deje v oboru) ze jeji redakce byla prave rozprasena protoze se prilis vymykala stranicke linii. Z toho tehdy jasne vyplyvalo, ze nova redakce se te linii bude muset PLNE podridit.
3. On tam presto sel a te linii se tri roky (v roce 1987 byla rozprasena i tato redakce, ovsem pro zmenu pro totalni neschopnost) plne podrizoval. Nemusel tam jit, neverim ze ho k tomu nutili, byl v te dobe jeste student. Spis vycitil prilezitost jak se vyhnout otravnemu elevovani jinde, a jak si uz pri skole slusne vydelavat.
4. Mohl to odmitnout, neverim ze by se mu jako studentovi neco stalo. V extremnim pripade mhl jit po skole umyvat okna ci topit nekam do kotelny tak, jako rada jeho kolegu s rovnou pateri. On si vsak vybral slavu (Melodie byla tehdy mezi mladymi stale docela vlivny casopis) ci penize a dal sve mlade sily do sluzeb dozivajiciho, odpudiveho svinstva. Byla to jeho tehdejsi volba a dnes opravnuje lidi aby ho nazyvali "komunistickym novinarem".
5. Pokud se zamlada naucite byt v novinarine poslusny mocnym, tak uz se nikdy nezmenite. V demokracii se vam pak jen se casteji meni jmeno tech mocnych, kterym prave slouzite. Ovsem ukolem demokratickeho novinare je mocnym slapat na paty, a toho Zantovsky (i s ohledem na svou minulost) zjevne neni schopen.

Nevím, jak to máte v rodině, na co kdo narazil nebo nenarazil, jestli jste o tom mluvili (zkušenosti jsou různé a to, co někomu prošlo bez potíží, jiného zničilo).
Podívejte se na film Občanský průkaz, to je mnohem lepší (a zábavnější), než nějaká diskuse tady.

"Ukolem novinare v demokracii je totiz slapat mocnym na paty.."
Jenže tady nebyla demokracie, ale lidová demokracie, nebyla tu spravedlnost, ale socialistická spravedlnost a nebyla tu justice, ale třídní justice.
Pro zjevně příliš mladé: když jste měl štěstí a mohl vystudovat něco, co se alespoň blížilo tomu, co chcete, pak jste mohl do konce života pracovat na juniorské pozici - a za to, že třeba programujete a nejste v nádvorní četě u koštěte, jste jen musel chodit do prvomájových průvodů, na veřejné stranické schůze, účastnit se směn Národní Fronty a dávat si pozor na hubu. Když jste nebyl u komoušů, tak postup na seniorskou pozici byl nepravděpodobný, a když jste byl proklatě dobrej, tak vám nabízeli členství v KSČ (a kdo řekl ne, tak to měl v kádrových materiálech a přičetli to k tíži jeho dětem, když se hlásily na školu). No a pokud se z toho členství nějak vykroutil a byl fakt dobrej, tak musel alespoň absolvovat VUML. A někdo do partaje vlezl a tím to skončilo, jiný začal šlapat vodu.
No a když jste měl smůlu, někde si pustil hubu na špacír nebo se jen netvářil dost uvědoměle a narazil přitom na soudruha, který se rozhodl, že k jeho kariéře mu pomůže, když ukáže, jak je bdělý, tak s vámi zametli (udělali z vás exemplární případ) - se všemi důsledky, včetně toho, že vaše děti můžou zapomenout na střední školu.
Takže tanec mezi vejci.
A vy byste šlapal mocným na paty, jo? No, to byste byl umývačem oken, psal (kdybyste měl odvahu) do samizdatu a každé výročí čehokoliv trávil v CPZ (na 48 hodin, když bylo potřeba déle, zcela dle zákona vás po 48 hodinách pustili a před budovou znovu zadrželi na 48 hodin).
V technických oborech to většinou nebylo tak zlé, doktoři to měli mnohem horší a práva nebo žurnalistika, to Strana sledovala pečlivě.
To máte nástin té reality tehdy. A ne, na sebevraždu to nebylo, protože holky byly pěkný vždycky, a lidi byli slušní nebo mrchy, to ani komouši nedokázali změnit.
Ale já se tady nepřu o to, co Žantovský psal nebo nepsal (nevím), jen trvám na tom, že když ho někdo označí za komunistického novináře, tak je oprávněné požadovat, aby to doložil.

10. 4. 2020, 07:15 editováno autorem komentáře

Kolik článků Žantovského jsi četl?

"Kolik článků Žantovského jsi četl?"

Treba tenhle jeho spisek adresovany Jirimu Cernemu, a jine

https://www.imgpaste.net/image/p4Bni

"měl by být schopný doložit, že psal komunistické srágory nad rámec nějaké úlitby bohům"

Vubec nechapete podstatu veci: U novinaru byly "ulitby bohum" __DALEKO__ horsi nez u jakekoliv dalsi profese, protoze dnes a denne ovlivnovali masy lidi (naklady tistenych periodik byly tehdy ve vysokych desetitisicich (u nejctenejcich ve statisicich) vytisku, a to kazdy den ci tyden!!). Loajalni novinari svou praci rezim PRIMO PODPOROVALI A UDRZOVALI, to se neda s pusobenim ucitele programovani na VS vubec srovnavat. Vsimnete si, ze ti nejlepsi porevolucni novinari pred prevratem zpravidla myli vylohy ci topily v kotelnach, kdezto Zantovsky s rezimem zvesela kolaboroval. Myslim ze oznaceni "komunisticky novinar" je u nej zcela na miste.

"Takového označení z Žantovského dělá Kojzarovo dvojče, autor by to tedy měl nějak zdůvodnit."

Zantovsky zahajil svou novinarskou karieru nastupem do hudebniho casopisu Melodie v roce 1984 pote, co byla rozmetana redakce pisici v (na tehdejsi dobu) pomerne svobodnem duchu, i o alternativnich (rezimu ne-poslusnych) zanrech a kapelach.
Pokud doslova rozmetate redakci casopisu za to ze se nepodrizovala komunisticke linii, tak jedinym kriteriem pri prijmani lidi pod novym vedenim, je loajalita ke stranicke. Zantovsky tam pusobil presne v teto dobe a pokud se tam neco naucil, tak to byla poslusnost k mocnym coz je pro novinarske remeslo snad nejhorsi dovednost. Ukolem novinare v demokracii je totiz slapat mocnym na paty..

ČT má být informativní ve zpravodajství, ne už tak v magazínu, kde zaznívají různé názory. Tahle buzerace, která se poslední dobou z Rady šíří, jen ukazuje, jak si Babiš a spol představují její nové fungování - dát náhubek všem, kdo nešíří jeho politiku.

Dalo, protože jí skutečně podepsal. Také se za to veřejně omluvil.

Všechny noviny tehdy podléhaly úřadu pro tisk a informace (aka komunistické cenzuře), ale Práce byla deník odborářů. Komunistické bylo Rudé Právo, Tvorba a další, jiné deníky komunistické taky nebyly (Lidová Demokracie, Svobodné Slovo), ačkoliv museli psát podle komunistických not, bylo to mnohem stravitelnější.
Takového označení z Žantovského dělá Kojzarovo dvojče, autor by to tedy měl nějak zdůvodnit.
Pokud jste to nezažil, tak se mírněte v hodnocení. Buď jste rezignoval, umýval okna a konec, nebo jste v oboru nějak působil a musel jste občas přinést úlitbu bohům (svaté trojici M. L. & E.). Tak asistent na vysoké škole, který chtěl někdy v roce 1988 zavést do výuky kurz programování v jazyce C, musel vyplnit ve formuláři i velké pole s nadpisem: Jak výuka tohoto předmětu prohloubí vědecký materialistický světový názor studentů.
Takže jestli někdo Žantovského ozančí za komunistického novináře, měl by být schopný doložit, že psal komunistické srágory nad rámec nějaké úlitby bohům, viz. výše.

9. 4. 2020, 16:48 editováno autorem komentáře

chtěl jste napsat "Zdeněk Svěrák, komunistický scénárista, který podepsal Antichartu" :-)

Asi můžete, ale měl byste to dělat konzistentně, tj. u všech novinářů, kteří psali do komunistických novin, nebo působili v komunistických sdělovacích prostředcích. Vybavuje se mně třeba komunistický novinář Mitrofanov nebo komunistický redaktor Jan Pokorný (dnešní ředitel zpravodajství ČRo). Určitě bychom našli i další a v rámci udržení vyvážené novinařiny bychom měli požadovat kádrový posudek.

Podle téhle logiky by se pak dalo uvést třeba: Zdeněk Svěrák, scénárista, který podepsal Antichartu.

Když o člověku, který kdysi psal do komunistických novin, napíšu, že je to bývalý komunistický novinář, tak je to nálepkování?

Mluvte jen za sebe. Dík.
Já teda po ČT tedy názory, komentáře a zasazování informací do kontextu chci.

Od toho jsou různé zpravodajské a publicistické formáty.
Samozřejmě vám nikdo nebrání, brát si jen textová I formace z ČTK a názory jiných lidí neposlouchat.
Lidi jako já si rádi poslechnou i názory jiných. Třeba s mými názory nekorelujícími. Ale to už je na každém, nad různými pohledy přemýšlet. Nikdo vám při sledování televize nezakazuje myslet.

Hezký den.

ČT nálepkuje poměrně často, že by ze samotného vysvětlování nevyšla. Tahle tzv. veřejnoprávní televize nepochopila, že po nich nikdo nechce názor. Ale pouze sdělenou zprávu, kterou to hasne a inteligentní divák si názor utvoří sám. Neinteligentní možná neutvoří, ale to už je jeho problém. Kdybych chtěl vnímání světa předžvýkávat, dívám se na Soukupa. Ale to by vyžadovalo silné sebezapření a silný žaludek, který žel nemám. Věřím, že tady dostane ČT řádně přes prsty a bude ve svém zpravodajství ryze informativní. Protože přesně tohle od ní chci a přesně proto si ji platím.