Releovky samozrejme maji sve problemy taky - a to, ze o vetsine problemu ani nevite (protoze jde o informace, co se verejne nikde nevali). I kdyz obcas neco utece - no zrovna to je priklad te ruske releovky, kterou tu tak chvalite a neni zas tak stary. To, ze kolem toho zarizeni dnes chodi vsichni po spickach radsi prejdeme.
A to pomijime drobnosti, ze ty stare kramy se neprilis dobre snasi s jakymkoliv modernim vozidlem. Vsak nektera vozidla se na nektere trate vubec nedostanou prave proto, ze se nesnesou s tou "skvelou" muzejni zabezpecovackou. Vsak i s Pendolinama se driv jezdilo z Prahy na Decin... protoze na tu skvelou Ostravu to byl tehda problem presne z techto duvodu.
A cim byste si predstavoval to zabezpeceni delat? :-) Ono i pozadavky na bezpecnost se v case meni, meni se konstrukce vozidel - a marit vykon v odpornicich uz take davno neni v mode. Jenze prave ta vase skvela "ruska" releovka se s novymi vecmi snazi dost blbe.
Danny:
Zabezpečovat vlakovou dopravu něčím tak hardwarově i softwarově pofidérním, jako je elektronika, postavená z běžných součástek s nulovou blbuvzdorností je prostě na palici, ale protože je to móda a protože to tak chce EU, tak se to, zatím jen, zkouší. A výsledky zcela odpovídají tomu, jak to naši technici ,,umí". Holt se něco horkou jehlou zbastlí, a když to pak nefunguje, tak se za pochodu a s obrovskými potížemi pro cestující veřejnost řeší, co s tím. Ale to je u nás naprosto běžné, viz datové schránky a další hověziny.
Když se na Wilsoňáku namontovalo s velkou slávou první elektronické stavědlo, bylo zcela běžné, že to každou chvíli kleklo a oprava trvala občas řádově hodiny, přičemž celé nádraží stálo. Ruský autoblok, namontovaný z Prahy do Ostravy v 50. letech fungoval naprosto spolehlivě i při bouřkách, maximálně občas někde shořela pojistka, což dokázala opravit za několik minut cvičená opice na mopedu. A v mnoha našich stanicích dodnes spolehlivě funguje, zabezpečovací zařízení, které si minimum elektřiny, potřebné k činnosti vyrábí prostřednictvím obsluhy samo, sice potřebuje přítomnost obsluhy, ale v zimě nepálí kvanta elektřiny na ohřev výhybek a hlavně: tím, že v té stanici je personál, není problém operativně řešit jakékoli mimořádné situace. A představte si, že první a plně funkční prototyp navrhli v r. 1870, od první čáry na výkrese až po poslední šroubek, všehovšudy DVA!!! lidé a trvalo jim to DVA!!! roky. Dnes by to byla práce minimálně na pět let pro štáb ,,odborníků" vybavených špičkovou technikou! (Jen vytvoření zadání a výběr zhotovitele odhaduji na nejméně dva roky a finance na úplatky bych raději nepočítal.)
Na dokryti techto bilych mist je druha dotacni vyzva. Mimochodem, ze pokryt trat signalem neni vubec zadna legrace si i samotne drahy vyzkouseli mezi Olomouci a Unicovem. A tam narozdil od fejsbuku behem cesty to spojeni opravdu kontinualni byt musi... a kdyz se rozpadne, vlak vam zastavi (coz se take delo).
Zapomnel jste zminit ze narozdil od nas uz od prvniho budovani siti gsm v nemecku vyuzivaji i stozary VN/VVN nebo benzinky a pokud je to mozne vyuzivaji backhaul pomoci kabelu.
Toto az do doby cetinu byl neprekonatelny problem. Takze upgrade na 3g az 5g na techto sajtach byl mensi problem nez v cr kde jeste v dobe umts na vice sektorech to jelo 2mbit mw hnackometem.
Konsolidace siti u nas uz funguje dekadu a je to duvod zruseni mnoha sajt.
1. 5. 2024, 17:04 editováno autorem komentáře
15 dB ani ne. 45 dB už jo. Ale to jsou jen čísla. Podstatná je realita. Tedy to, že v normálních vagonech mohu uvnitř na nádraží nebo po městě normálně volat nebo brouzdat. Toliko k vyjádření, že je to nepoužitelný. Problém nastává, až ve volném prostoru, kde vysílače jsou na kilometry daleko. Zde se ten útlum projeví výrazně. Jenže to je dáno právě tím, že i samotný venkovní signál se tím o dosti zhorší.
Jednoduše. Pokud uvnitř není signál, znamená to pouze to, že venku je sice signál, ale mizerný. Kdyby venku byl slušný signál, znamená to pouze to, že uvnitř se signál sice utlumí, ale bude stále dostupný.
Těch měřených 100% venku je pouze hra s čísly. Protože za pokryto považuji právě i ten mizerný signál s "jedinou čárkou na mobilu".
Outdoor 100% ve skutečnosti nic neznamená, když si zjistíte co se pod tím skrývá. Za pokryto totiž považuji i takový signál, který je sotva použitelný. Mobil sice ukáže operátora, ale budete mít ve volném prostoru co dělat, abyste udržel stabilní hovor nebo internet. Tady pak je jedno, z jakého materiálu bude vagon. A už vůbec tady opakovač sotva něco zmůže.
Tak to mi řekněte proč v městských nádražích, průjezdem městem nebo v husté zástavbě je signál uvnitř vagonu normální a použitelný? Problém nastává až ve volném prostoru kde není nic jiného než pole nebo les. Ta Vaše teorie o faradayové kleci pokulhává. Jako ne že by nepůsobil, jen jde o to, že útlum není až tak výrazný, aby to byl až tak velký problém. Tam kde uvnitř není signál, znamená pouze to, že ani ve volném prostoru není signál solidní. V takových místech jsou vysílače několik kilometrů daleko. Proč pokrývat pole, kde nikdo není? To je argument operátorů. Ta měření vnějškem počítají s tím, že za pokryto považuji i signál sotva použitelný.
Opakovače pouze zlepší pokrytí. Ale tam, kde není nebo je sotva pokryto, tak ani opakovač nepomůže.
Třeba něčím takovým? https://www.gsmrepeater.cz/typy-repeateru Ale lepší bude měnit milion oken, že.
Kecate, opakovana mereni ukazala, ze v outdooru ten signal naopak je. Ale jednoduse i 20% vam odfiltruje prave ten vagon, takze v indooru to uz takova slava neni.
Silnicni vozidla to delaji tak, ze kdyz mate od vyrobce ve voze HF, tak mate zaroven antenu na strese a pak dalsi ... uvnitr. Neni tam zesilovac, protoze byt nemuze, ale dela to pasivni retranslaci. Oni si totiz zakaznici stezovali, ze jim to v tom aute nefunguje, nebojte se ze ne, a ze si tedy za tu HF platili ty nekdy i desetitisice zcela zbytecne.
V nekterych vozech mate i vyznacene misto, kam ten telefon mate polozit aby to fungovalo nejlepe.
Tak snad krom Arriva rychlíků a českého šrotu u ČD to jde, třeba v trilexu nebo v sešitech arrivy ale také německých regiospiderech u čd signál je v pohodě a opakovač tam není. Zároveň, ten opakovač musí mít kde brát signál, takže když pojede hluchým územím což je docela časté na železnici jakožto celku. Stačilo by pár BTS s low band případně s mid (tam kde by to využili i obce). Zatímco u silnic často vidím BTS přímo u silnice a často také plýtvají frekvencemi, když do asfaltu smaží 1800 a poslední dobou často i 2100.
Takže na silnici mezi polema máte na asfaltu 2100 atd, zatímco na kolejích mezi vesnicemi nemáte kolikrát ani tu pitomou 800.
No, cestovat vlakem po Rakousku/Nemecku jsem mel ted celkem nedavno prilezitost mezi Linzem a Innsbruckem, kdy ten vlak cast trasy pres Nemecko jede. Kvalita wifi ve vlaku mizerna (a navic opatrene content-filtrem, co vyhodnotily jako "nevhodny obsah" i stranky nix.cz) a mobilni data take staly v nekterych mistech za pendrek. Nejlepsi pokryti bylo paradoxne v tunelech mezi Worglem a Wattensem... kde to ten railjet valil krasnych skoro 230km/h. Ale v udolickach za Kuffsteinem a Sallzburgem to zadna hitparada v tom vlaku fakt nebyla.
Danny:
Není stožár, jako stožár. V Německu, Rakousku a dalších, civilizovanějších zemích takový les GSM antén jako u nás neuvidíte. Jednak se tam nesmí stavět antény pro každého opa extra, jednak tam umějí ty stožáry kamuflovat tak, že vypadají jako stromy. U nás bychom to mohli umět také, ale to by na to musel být napřed zákon.
Vozová skříň, (vždy přes kolejnice uzemněná) a pokovená okna fungují jako Faradayova klec. Takže i když budete mít BTS na každém rohu, bude signál uvnitř tak slabý, že bude prakticky nepoužitelný. Silniční vozidla jsou na tom, díky pneumatikám, o něco lépe. Takže repeatery jsou u kolejových vozidel nezbytné.
Jo, kez by to bylo tak jednoduche... :-) Ale ono lidi si taky obcas stezuji, ze nemaj signal... ale vedle toho vam pak reknou, ze nejaky stozar s antenama tam taky nechteji. Nekde muzou byt problem i ochranci prirody, ono ty trate casto vedou skrz nejakou CHKO, ze? A vcil mudrujte.