 
Ty požadavky jsou naprosto absurdní:
1) Jak se vyvolává společenská debata?
2) Co kdy vyřešila nějaká parlamentní komise?
3) Jak budou národní legislativou regulovat obsah cizího webu?
A spíše obecný dotaz - i když se mi tisíckrát nemusí líbit, že provozovatelé sociálních sítí mažou některé příspěvky, které většina z nás může považovat za legitimní, ale neplatí snad, že jejich sociální síť, jejich pravidla? Nutí nás někdo na cenzurované weby lézt?
 
Praktickou váhu to má nulovou, ale doba je jiná. Zákony fungují trochu jinak, například kdo chce "licenci" na hospodu musí nalít "všem". Nemůže říci, "ty sem nechoď". Pokud se najde dostatečná podpora, úplně stejně může fungovat model "publikuješ"? Máš více než 1000 čtenářů měsíčně (lhostejno jak počítáme, 100/1000/10000, to je buřt), tak musíš mít licenci. Chceš licenci? Tady jsou pravidla pro registrace/mazání/ cokoli. V každém úseku dějin byly období, kde se věci hodně měnily. Namátkou povinná školní docházka "co je komu do toho jestli posílám děti do školy". No už je.
Regulovat obsah cizího webu = banalita. On stačí středně velký průser a bude na to podpora. Lidi maj nosit hadry na hubě a je z toho skoro rebelie, až nebudou špagety, kolínka, kde zaparkovat, k prodeji větší kubatura než 0,9l, tak se do parlamentu dostane zajímavá sestava.
 
Ono tam jsou dva podstatné rozdíly od té hospody:
1) Sociální sítě jsou nadnárodní. Tedy ta "pravidla pro registrace/mazání/ cokoli" se v každé zemi trochu liší.
2) Pravidla pro provozování hospody jsou poměrně jednoznačná. Hranice mezi tím, co je legitimní názor a co vyvolávání nenávisti je ale poměrně mlhavá. Tedy čistě správně by o každém případu měl rozhodnout soud, což je ale naprosto nereálné. Ono je nereálné i aby o každém případu rozhodoval člověk. Proto onen systém s nahlašováním a automaty.