To podle mne byla první PMD-čka (mám to zafixováno jako PMD-84, ale byly to první modely PMD-85) - oranžovo/béžový kryt s kulatými otvory. Ten plast se nad paměťovými čipy opravdu uměl roztavit. A pokud ukápl na ty čipy, veškeré chlazení skončilo a paměťový obvod odešel.
Říkali jsme tomu krabička na vajíčka a provozovali bez deklu. Paměti byly v paticích a pokud mašinka padala, kolega je vytahal, nožičky přejel tvrdou gumou a vrátil zpět; pomáhalo to. PMD ovšem mělo pro svoji kategorii naprosto neobvyklá rozhraní, zejména IMS-2 (tj. HP-IB neboli GP-IB). Využívali jsme je a fungovalo dobře.
No, já jsem používal PMD-85 nějaký čas intenzivně a nikdy se nezavařil. Naopak mu musím poděkovat, že kvůli němu jsem se musel naučit programovat ve strojáku, který byl co do využití místa úspornější než překladač. PMD-85 měl totiž tak malou paměť, že po natažení překladače Basic už nezbylo téměř žádné místo v paměti na data. V mém případě data kusovníků a materiálových rozpisek k výkresům.