Názory k článku
Digitální identitu už v Česku použilo pět milionů lidí, hlásí se hlavně skrze banky

  • 23. 2. 2026 19:39

    RRŠ

    Stát mne nutit může, ale dělá to především proto, že může.
    A já netvrdím, že má podporovat libovolnou formu procesu, kterou si někdo usmyslí - právě proto, že stát je v této chvíli tím, kdo si usmyslel. Mně úplně stačí, kdyby vedle té digitální komunikace dál ponechal i tu analogovou. Když ne kvůli občanům, tak jako záložní řešení.
    S těmi náklady bych ale byl opatrný, protože by se nakonec mohlo ukázat, že předávání papírových dokumentů je levnější - a to by mohl být taky konec veškeré digitalizace.

    Mimochodem: ještě celkem nedávno komunikace s některými oudy státu pomocí faxu fungovala. ;o) Zrušila se především proto, že ji prakticky nikdo nevyužíval - stejně, jako ty hliněné tabulky.
    Kdyby i ostatní komunikační kanály stát rušil ve chvíli, kdy je (téměř) nikdo nevyužívá...

  • 23. 2. 2026 18:06

    Filip Jirsák

    RRŠ si bude stěžovat hlavně proto, že stát mne nemá co nutit do digitálního procesu jen proto, aby si sám usnadnil poskytování služby občanům tím, že na občany nahází další povinnosti!
    Kde uděláte tu hranici? Neměl by stát podporovat i fax, dálnopis a hliněné tabulky?

    Já souhlasím s tím, že digitalizace se dá dělat tak, že ji spousta občanů bude preferovat dobrovolně, protože bude lepší. Souhlasím s tím, že dnes by měla vedle digitální cesty fungovat i stará papírová – klidně zpoplatněná o reálně vyšší náklady. Ale argumentovat „stát mne nemá co nutit do digitálního procesu“ moc nejde – protože stát vás do toho procesu nutit může a nemůže podporovat libovolnou formu procesu, kterou si někdo usmyslí.

  • 23. 2. 2026 14:47

    RRŠ

    RRŠ si bude stěžovat hlavně proto, že stát mne nemá co nutit do digitálního procesu jen proto, aby si sám usnadnil poskytování služby občanům tím, že na občany nahází další povinnosti!
    Já nemám nic proti komunikaci se státem digitálními kanály - ale zatraceně se mi nelíbí, když mne k tomu tát nutí, navíc na moje náklady. Tohle by mělo být ze strany občanů přísně dobrovolné.

    Máte pravdu, že ty procesy jsou výrazně odlišné.
    A to je právě jádro problému! Už jsem to psal: digitalisace musí proběhnout hlavně uvnitř, tak, aby bylo v podstatě jedno, zda občan (či firma...) komunikuje na papíře nebo po drátech - protože se to na vstupu zkonvertuje do jednotné podoby
    Nejdříve se musí změnit vnitřní procesy státu, což se beze změny zákon. neobejde.
    Mohlo by se začít tím, že stát bude svým občanům více důvěřovat, a nebude potřebovat hned doložit každé jeho tvrzení - zejména v situacích, kdy si může pravdivost toho tvrzení snadno a rychle ověřit.

  • 23. 2. 2026 13:31

    Filip Jirsák

    Ono je to strojové čtení často paradoxně pomalejší, než ruční opisování. Zejména když se to strojové čtení jen přilepí před stávající proces ručního opisování. protože při ručním opisování opíšete rodné číslo, čímž se načtou údaje z předchozího období, jenom se to zkontroluje, zda se nic nezměnilo, a máte první stránku „opsanou“. Když se na to pustí OCR, u kterého nejprve někdo kontroluje a opravuje všechny napsané údaje (protože je to samostatný krok a v tu chvíli se ještě neví, zda budou potřeba nebo ne), stráví se tou kontrolou a opravováním OCR daleko víc času, než tím opisováním podstatných údajů.

    Opravdová digitalizace procesu není jen převedení papírového procesu do digitální podoby. Obvykle znamená výraznou změnu procesu. Jenže pak je zase problém podporovat oba dva procesy současně – starý papírový i nový digitální, když jsou ty procesy výrazně odlišné. Pokud by se papírový proces zrušil a existoval jenom ten digitální, bude si zase RRŠ stěžovat, že ho stát nutí do digitálního procesu.

  • 23. 2. 2026 10:38

    jinejmuf

    No nevím, banky nebo zdravotní pojišťovny uměly číst hůlkové písmo z čtverečků ve formulářích ještě před masivním nástupem moderního AI. Fakt nechápu, proč v roce 2026 někdo na finančáku opisuje údaje z vytištěného formuláře. Ty formuláře státní správy mohly být už roky uzpůsobené pro strojové čtení a pak by ten formulář mohl být de facto na rovinu XML, jen by tam musela proběhnout verifikace.

    Důvod proč to nefunguje je opravdu nekompetentnost lidí v rozhodujících (tedy manažerských) pozicích. Jako učitel na gymplu jen s povzdechem sleduju, jak funguje zadávání přihlášek. Dítě chodí minimálně 5 let na ZŠ, tedy stát o něm při pravidelném odesílání matriky schraňuje data málem i o tom, co měl kdy k obědu. Ale na přihlášce se musí znovu vyplňovat kompletní nacionále dítěte i obou rodičů. Součástí vysvědčení může a nemusí být QR kód, který může a nemusí obsahovat potřebná data, protože existuje několik variant, co se tam všechno propíše. Tím se dostáváme k neuvěřitelné neefektivnosti povolení více formátů/kanálů a tedy důvodu, proč je lepší mít jen jeden způsob. Ale to je dané jen neschnopností managementu správně specifikovat vstupy/výstupy.

    No a ještě bych rád reagoval na tu teorii, že digitalizace zlevní státní správu. To mi totiž nějak nevychází. Úředníci, kteří manipulovali s papíry se jen přesouvají k počítačům (se kterými neumí pracovat) a plus se platí šílené sumy za nově vzniklé systémy, ještě šílenější sumy za provoz datacenter a úložné prostory a nakonec se stát teprve pozvolna učí z toho dostávat data, která potřebuje.

    Největší problém ale identifikoval RRŠ správně - je to historický nános zavedených neefektivních a dnes nesmyslných postupů. Jenže zdroj tohohle problému je legislativa. Ta předpokládá, že žádost podává občan na svou zodpovědnost, ve které mu stát nijak nepomáhá, jen ho penalizuje a šikanuje, když náhodou není odborníkem na lejstro, které podává poprvé v životě. Je absurdní, že v době, kdy stát eviduje sňatky, příjmy i nemovitosti, se musím sám hlásit o nějakou slevu na dani. Pokud by Rés Publica - Věc Veřejná opravdu *sloužila* veřejnosti, pak by snad zcela samozřejmě měl stát aktivně nabízet svému občanovi tu nejlevnější variantu. Pokud stát eviduje, že občan je v tíživé ekonomické situaci, měl by mu sám nabídnout pro něj vhodné dávky. Nic takového ale ani ty portály nenabízí. Jen zmatečné informace - například do nedávna mi v evidenci aut svítilo auto, které jsem prodal už před rokem. A ani teď není možné zjistit, k jakému datu jsem ho pozbyl.

    Místo toho, aby si člověk vybral, jestli bude chodit makat do práce nebo bude doma 12 hodin denně studovat všechny vyhlášky a zákony. A nakonec stejně zjistí, že dotace jsou jen pro ty, kteří už mají. Nechápu třeba, proč se lidi, kteří nemají štěstí, aby podědili nemovitost a jsou odkázáni na čím dál dražší nájmy, měli skládat těm bohatým s nemovitostí na rekonstrukci kotle, který jim ještě víc ušetří.

  • 23. 2. 2026 8:59

    RRŠ

    To přiznání nemá cenu kontrolovat (nad rámec formální správnosti) při podání, to se kontroluje (má kontrolovat) až dodatečně, když už jsou všechna podaná.
    Vámi uvedený (a aktuálně běžně používaný) princip právě vede k tomu, že buď chybou nebo záměrně může někdo zkusit odpočíst dvakrát, což zase vede k nesmyslnému preventivnímu kontrolování a dokládání. Tenhle plevel je potřeba vymýtit! (Zdaleka nejen z daňových přiznání...)

    Já mám pocit, že jsem v tom procesu možná jediný, kdo umí umí elektronicky podepsat PDF a poslat je dál: z jedné strany to přichází k tisku a podepsání, na druhé straně to vyžadují jako PDF obrázek s prostým podpisem - když to bude jen s tím elektronickým, tak mi to účtárna hodí na hlavu, s odůvodněním (o jehož pravdivosti radši nespekuluji), že jí to berňák neuzná.
    Takž naopak: to, že někam lepím obrázky, je jen důsledek toho, že to po mně chtějí.

  • 23. 2. 2026 8:06

    Danny

    Jenze to danove priznani nepodava manzel s manzelkou ve stejnou chvili, to proste neni synchronni operace - a urcite ne v situaci, kdy to za vas dela zamestnavatel. Takze v dobe podani neexistuje spolehlive overeni, ze ten druhy ten odpocet neuplatnuje - a kdyby to nedejboze uplatnili oba, tak to zjistite klidne s odstupem nekolika mesicu (zvlaste kdyz jeden treba pouziva sluzeb danoveho poradce)... a vyrobite problem s vymahanim neopravnene uplatnenho odpoctu. Jo, nekdy se problemum holt predchazi, co je na tom divneho? :-) Mimochodem to potvrzeni nemusi byt "obrazek", to muze byt klidne elektronicky podepsane PDF. Za to, ze kolem vas fungujete s odporem ke vsemu elektronickeho je jen dusledek toho, ze nekam lepite obrazky.

  • 22. 2. 2026 20:39

    RRŠ

    No, to XML je dobrý transportní formát, já měl na mysli spíše definované to, co tím má přenášet.
    Je hezké, že můžete některé věci vyplnit na různých portálech či v příslušné aplikaci, ale ztrácí to půvab ve chvíli, kdy k tomu musíte dodat ty obrázkové přílohy. Přitom i ty by člověk mohl získat v podobě nějakého toho XML, které by prostě předal dál - pokud by tedy nešlo rovnou instruovat původce, aby to poslal na ouřad přímo.
    Skvělou ukázkou toho, co by stát vůbec neměl chtít, je potvrzení druhého rodiče, že nežádá o odpočet na děti. Přesně to stát zjistí poměrně snadno: dorazí mu pouze jedna žádost ke každému dítěti... Navíc dokládáte, že jeden konkrétní člověk nežádá - a přitom by to bylo potřeba doložit ode všech. Stejně tak sleva na manžela/manžeklu: to je údaj, který má berňák k disposici nejpozději ve chvíli, kdy dorazí přiznání od obou manželů.
    Ten systém je komplikovaný ze zákona, ale stát to celé přenáší na občany, s oblíbeným argumentem, že neznalost zákona neomlouvá. A k povinnosti nějak se vyznat v tom formuláři přihodí povinnost poslat to celé elektronicky.
    Co dělat, když váš obor podnikání vypadl z nabídky v těch formulářích, už vám neporadí. (Protože tam chybí ta cvičená opice, která na podatelně odpověděla: tak tam napište tohle, to je stejný, případně to při přepisování z papíru napravila.)

    A málem bych zapomněl: k těm povinnostem přihoďte nutnost použít nějakou tu digitální identitu. Pak lze zamlčet různé nedokonalosti všech těch systémů, a pochlubit se číslem, jak utěšeně roste počet používaných digitálních identit.

  • 22. 2. 2026 19:11

    Danny

    Otevreny standard... to myslite to XML? :-) Vzdyt to uz proste mame. Je to standardni otevreny format, se kterym muzou aplikace pracovat. A dokonce i existuji ruzne aplikace treti stran, co s tim pomuzou... jen typicky jejich tvurce si za to nejakou ten penizek rekne. Ten vystupni format je stejny jako v pripade online portalu, ktery muzete pouzivat zdarma. Samozrejme nikdo po nikom nechce, aby studoval vnitrek XML... to resi ty aplikace, je to jejich job aby vam obsah ukazali v citelne forme.

    Zrovna DPFO ma ruzna zakouti, ktere stat nema jak zjistit. Krome HPP muzete mit vedlejsi prijmy ze zivnostaku, z pronajmu nemovitosti, dalsi kapitalove prijmy... muzete uplatnovat odpocty spojene se sporenim na duchod, hypotekou, s dary na charitu... fakt nevim z ceho dovozujete, ze vsechny ty informace stat ma. Data pro nektere vstupy nemusi mit hned k dispozici (kdo uplatni slevu na deti, jestli jde uplatnit slevu na manzela/ku) - ale kolik na te dani mate zaplatit hned vedet chcete.

    Samozrejme v obecne rovine komplikovanost u tech dani je spise problem legislativy jako takove, aneb formular nemuze za to, ze v zakone je spousta vselimoznych vyjimek, vyluk ci ruznych vypoctovych koeficientu (treba u nemovitosti treba i dle adresy). A nebo i "trestani uspesnych", kdy je tendence prilis vysoke prijmy... zdanovat vyssi procentni sazbou, zeano. A holt monteri to oceni, ze ty bohate stat obere ponekud vic, jako by nestacila jedna sazba pro vsechny...

  • 22. 2. 2026 17:24

    RRŠ

    Jenže já netvrdím, že je to jedno. Jen že se stát soustředí většinou jen na tu vstupní bráni, ale dál ten proces funguje tak nějak postaru.
    Sám patřím do kategorie daňové přiznání vyplní zaměstnavatel (naštěstí, protože já nejsem schopen správně vyplnit převodní příkaz - vlastně nic, kde jsou čísla či číslice!). Máme na to v práci aplikaci. Já musím jen dodat potvrzení o hypotéce, o důchodovém připojištění, o dětech (že žena nežádá odpočet...), atd. Ta potvrzení od institucí chodí v podobě: rozzipuj s heslem, vytiskni, podepiš, nascanuj, předej na berňák.
    Prostě předpokládají, že každý má tiskárnu a scanner. (Naštěstí tam umím vlepit obrázek podpisu, aniž bych to musel tisknout...) Něco přijde e-mailem, občas je to ale jen upozornění: Přihlaste se na náš portál a stáhněte si to tam. Že jsem nikdy neměl žádné přihlašovací údaje, a nehodlám si je kvůli jednomu potvrzení ročně zajišťovat, je nezajímá. (Ale nechají se ukecat, aby to poslali e-mailem...)
    Pointou je, že všechna tahle lejstra skončí v podobě obrázků v nějakém tom daňovém přiznání na berňáku, kde je bude muset nějaká cvičená opice vyseparovat, prohlédnout, a zkontrolovat s údaji v onom úžasném standardním XML.
    Vskutku - typický ukázka digitalisace!
    Na jedné straně ouřad trochu ušetří, ale na druhé straně to musí zaplatit občan (pořídit si tiskárnu, scanner, digitální identitu, přihlašovací zařízení, software produkující správné XML...)

    Nejde mi o srovnání obchodů a úřadů v rovině obchody za nic neručí, úřad musí, ale o rozdíl v přístupu.
    Ty obchody mají zájem na tom, aby jim lidé odevzdávali svá data (a peníze) dobrovolně a efektivně, aby se jim příliš nákup nekomplikoval, ale naopak zjednodušil, zpříjemnil. Moc dobře vědí, že někdo prostě nechce používat smartphone (nebo má tlačítkový mobil), že někdo radši platí kartou, jiný hotovostí, že někomu vyhovuje odškrtávat si v letáku, jiný kliká na displayi.
    Nenutí zákazníky k jednomu jedinému řešení. (Byť je k tomu různými akcemi směrují.)
    Ale především: nenutí je vyplňovat data, která si mohou zjistit sami!
    I ten berňák by mohl dostat ona potvrzení v datové podobě přímo od toho, kdo je generuje.
    Určitě by nebyl problém vymyslet nějaký otevřený standard pro přímou (či nepřímou) komunikaci, který by šlo implementovat na různá zařízení (mobily, weby...). Namísto toho máme jednu komunikaci s berňákem, druhou s zdravotní pojišťovnou, třetí se sociální pojišťovnou, další s katastrem, další s dalším úřadem... Pokud možno každé povinné, vázané na několik málo podporovaných aplikací.
    (A ideálně je tím rozhraním webová stránka, která začíná testem nejsem robot, aby se tam jó někteří z nás nedostali! ;D

  • 22. 2. 2026 16:06

    Danny

    Ne, jedno to ani u toho danoveho priznani neni. Je dost velky rozdil, jestli prijde strojove zpracovatelne XML a nebo v ruce nacmarany papir. A pokud nekdo echt touzi po papiru, tak by mel sam nest vicenaklady s tim spojene. Rucni zpracovani vytisteneho tiskopisu vicenaklad je - a samo o sobe je to historicky a davno prekonany balast. Mimoto ty elektronicka podani i tu kontrolu vstupu udelaji a kdeco se vyplni "samo" - tazke o te chybe se dozvim hned a ne az na urade. Tim, ze budeme donekonecna lpet na papirovych lejstrech se historickych postupu fakt nezbavime.

    Srovnani s aplikacemi obchodnich retezcu je tak nejak cele mimo :-) Mozna zacnete tim, ze si prectete jejich legal disclaimer... specialne tu pasaz, ze se za nic vlastne neodpovida. A jako jestli teda dokazete na papir s danovym priznanim vygenerovat QR kod... tak pak srovnavejte. A ono vam ani u te kasy z vaseho papiroveho listecku se seznamem nakup v tasce nezhmotni, zejo... ty regaly si musite obehnout sam.

  • 22. 2. 2026 15:13

    RRŠ

    Moje babička m mi vždy kladla na srdce: Nedávej všechna vajíčka do jednoho košíku! Coby šestiletému dítku mi to připadalo směšné - dokud jsem o prázdninách s tím košíkem vajec neupadl na cestě.

    Tady nejde ani tak souběh dvou řešení (starého a nového, papírového a elektronického), ale spíše by se měl stát snažit, aby to celé fungovalo multikanálově. Tedy: je jedno, jak dostanu daňové přiznání na berní úřad, zda papírově, poslaný e-mailem, datovou schránkou, vyplněný na webu úřadu nebo jakkoliv jinak - hlavně by z toho měl úřad získat potřebné údaje, lhostejno, zda za použití převodu datových formátů, AI nebo cvičené opice.
    Jenže státní správa je zavalena historickým balastem, postupy, které mají kořeny hluboko v dobách, kdy novinkou byla pošta. Tyhle (vnitřní) postupy vykrystalisovaly v přesouvání povinností na občany, aby vrcholem bylo: Občane, vyplň lejstro, dones je na ouřad, prokaž totožnost a vyčkej doporučeného dopisu, kde se dozvíš, co vše jsi udělal špatně, případně na jaký další úřad s tím lejstrem vyrazit.
    Žel, digitalisace státní správy neprobíhá zdaleka tak, že aby se zvýšila efektivita těch postupů, aby občan musel doložit jen to, co si ouřad nemůže zjistit jinak, aby žádosti nebyly něčím, co jen komplikuje běh ouřadu. Jediným, co se alespoň trochu daří, je zvýšení efektivity vtupů do byrokratického portupu, obvykle uvalením digitální povinnosti na občana, což pomůže eleiminovt část cvičených opic u vstupní brány.
    Dál vše běží po starém, někdy po drátech, někdy (u soudu...) po papírech.
    Mezitím z digitalisaci vstupů a efektivitě získávání (vytěžování) informací o občanech předběhl státní aparát kdejaký obchodní řetězec: místo letáků ve schránkách mají zákazníci v mobilu appku, a pokud ji nechtějí, vezmou si leták ve stojanu na prodejně, případně se obejdou bez něj; a je jedno, zda na kase ukážou kartičku, QR--kód z papíru či v mobilu, zda platí hotově, kartou, mobilem či QR-kódovaným převodem...

  • 22. 2. 2026 11:44

    Martin P.

    Už zase je to slyšet trávu.

    -demograficky jsou mladší ročníky slabší
    -více lidí pracuje jako zaměstnanci , hlasití OSVČ a umělci jsou menšina
    -víc lidí pracuje a bydlí ve městech

    Optimistické výhledy z ...použilo pět milionů lidí... jsou v praktické rovině na hony vzdáleno pravidelně používání.

    Trochu to začíná připomínat pravidelné agitační techno optimistické zprávy jak prodej EV překonal ICE. Už zase?...

    Bylo by super kdybychom měli e-government ve vztahu k běžnému občanovi ještě dále ale zatím z toho má smíšené pocity kde když se počíta čas a peníze tak to narozdíl od OSVČ moc nešetří.a naopak jsou to náklady navíc.

  • 21. 2. 2026 23:31

    Danny

    Dualni system, kdy dobrovolne akceptujete jak moderni elektronicka podani, tak i ta tradidicni papirova v realu jen zvysuje naklady. Jiste, je zadouci po urcitou dobu umoznit soubeh, ale ta doba soubehu nesmi byt definovano jako jeden furt, neboli nekonecno.

    Pro stat samozrejme digitalni komunikace znamena usporu... proste nepotrebujete tu cvicenou opici na prepazce, co ten tiskopis pretukava do pocitace, zeano.

    Potiz ale casto je v tom, ze lidi ten prechod nechavaji na posledni chvili, spise na dobu pet minut po dvanacte.

    Ze by stat nezvladl jediny projekt bych netvrdil (a to sam patrim k velkym kritikum). Jenze ono holt se spis akcentuji spise ty neuspechy nez uspechy. Kuprikladu ale takovy portal dopravy byl spusten bez vetsich zakopnuti...

    Datove schranky tu v tom "dualnim" rezimu jsou uz fakt dlouho. Fakt netusim, cim chcete obhajovat posilani tradicnich dopisu pres postu... to ma tolik much, ze to uz dnes nikdo nemuze povazovat za seriozni alternativu.

    A vas argument "cekani"... no jasne, to jen implementaci vseho ad vyse odlozite... a pak akorat budete nadavat na tu zlou EU, zeano? :D

  • 21. 2. 2026 21:55

    smart

    Velký špatný hned na několika úrovních.

    Pro občany a podnikatele, kteří chtějí se státem komunikovat digitálně, by dávalo snysl, kdyby stát digitalizoval stát (sebe).

    Místo toho (místo!) stát vymýšlí, jak nutit občany, aby se statem museli komunikovat digitálně.

    Nikomu to neprospeje: ani těm, co se státem digitálně komunikovat chtějí, ani těm, co je jim to jedno, ani těm, kteří chtějí komunikovat normálně/tradičně a digitální forma je pro ně (z jakýchkoliv důvodů) problém.

    Dále: stát nezvládl dobře jediný IT projekt, dlouhodobě s tim ma problémy co se tyká řízení, co se tyká neschopnosti najmout programatory/od­borniky, co se tyká korupce/krádeni..

    V teto situaci nedavalo žádný smysl tlačit na pilu a myslet si, že můžeme vytvářet "českou cestu".

    Datové schránky na zač. byly samy problem, identity obcana apod taky zbytecne tlacene, kdyz spousta technologii se teprve vyviji (a chystá mezinárodně (např. v EU)), a naopak je tu propracovana technologie digitalniho podpisu/certi­fikatu.

    A dalo by se pokracovat

  • 21. 2. 2026 14:41

    RRŠ

    Jenže tady ta náročnost působí dost jako trest za to, že to neděláte elektronicky...
    Obdobně třeba povinnost komunikovat se zdravotní pojišťovnou či berňákem pouze elektronicky, nebo povinnost (podnikatelů) mít datovou schránku...

    Místo, aby digitalisace občanům usnadňovala komunikaci se státem zavedením další, pohodlnější a efektivnější metody, tak pouze zjednodušuje (možná!) práci státu v přístupu k občanům, když výhody elektronické komunikace zastíní uvalením nových povinností, a původní, klasický komunikační kanál buď zcela zakáže, nebo alespoň znesnadní. Výsledkem je, že pro část občanů se komunikace se státem trochu zlepší, pro ostatní trochu zhorší.
    A používání nějaké identity není výhoda či zjednodušení, ale prostě nutnost, povinnost.

  • 20. 2. 2026 22:02

    RRŠ

    Typickým příkladem je rostoucí počet požadavků o přístup do portálu DiPSy pro podání přihlášky
    Typické je především to, že reálná alternativní papírová varianta je záměrně náročnější. Kdo nechce obíhat s papíry v ruce od čerta k ďáblu, musí s přihláškou na DiPSy...

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).