proč se zodpovědní úředníci k otevření dat ARESu staví negativně.
To je najednou strachu o citlivá data. Jak je možné, že existují webové portály, kde po zadání IČ dostanete kompletní seznam výše obratů (včetně fyzických osob OSVČ!) za jednotlivé roky. Ty čísla kupodivu souhlasí (ověřeno osobně a dalšími lidmi), takže ty data buď stát prodává oficiálně nebo je někdo vynáší.
Záměrně neklikací: detail (tečka) cz
Diskuse s potvrzením správnosti údajů od ostatních je zde http://www.podnikatel.cz/clanky/lze-castecne-obejit-gdpr-ano-ale-s-vedomim-mozneho-postihu/nazory/45984/
Jsou sice částečně "anonymizovaná" rozsahem (kdysi jsem našel i jiný web, kde byla přesná hodnota a opět správná), ale i tak je opravdu záhadné, odkud se ta data berou. Ta firma tvrdí, že prý z veřejně dostupných zdrojů ...
To jako opoziční poslanec nemůže navrhovat změny a celé zákony? Nebo hledat spojence pro nějaké konkrétní hlasování? Nechápu co pořád všichni mají s tou opozicí. Rozhodně neplatí, že co navrhne opozice je automaticky zamítnuto. Jen to nejde prosadit silou, aby to pak následující volební období někdo hned zrušil. Opozice se musí více snažit. Což je naopak možná i dobře.
Nebot na to XML rozhrani muzete poslat maximalne 2000 dotazu denne per IP, klidne zablokuji 1/2 internetu, kdyz to bude vic, a pro zjisteni informaci (ktere jste povinen zjistovat ze zakona) o jedinem obchodnim partnerovi tech dotazu potrebujete asi 10.
Takze pokud hodlate denne fakturovati vice nez zhruba 200 faktur, tak se muzete jit klouzat. Bud totiz risknete to, ze fakturu vystavite s nespravnymi udaji a pak budete popotahovan kvuli hlaseni dph a dalsim radostem nebo risknete dalsi dotaz na ARES a pak se vam mozna stane, ze dostanete ban a s vami i vas /32 rozsah.
Jestli to dobře chápu, tak se u ARESu jedná hlavně o formát dat, která jinak na internetu jsou víceméně k dispozici (wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html)?
Zajímalo by mě, jestli je nějak vysvětlitelné, proč stát neumožní zadarmo přístup k takovým věcem, jako jsou technické normy nebo obchodní věstník?
Technické normy jsou problém. Jejich zpracování (mj. překlad) stojí dost peněz, mohou být v obrovském rozsahu a zajímají jen několik málo komerčních subjektů. Představte si třeba normy na speciální sítě, co zajímají jen telekomunikační operátory. Je pak diskutabilní, zda se to má platit jen z daní, nebo se na tom mají podílet ti, co to opravdu potřebují.
Zakony jsou problem, jejich zpracovani (preklad) stoji dost penez, mohou byt obrovske ... a zajimaji jen nekolik malo subjektu.
Podotykam, ze na spoustu norem se odvolavaji prave zakony. Pricemz ani tak nejde o to, aby dotycne normy byly prave v cestine jako spis o to, aby byly vubec nejak.
Jsou normy, které zajímají desítky tisíc subjektů. Řeší se to tím, že se prostě načerno kopírují, případně se z nich dělají "svodky" a ty už jsou volně dostupné. Nebo vy snad znáte instalatéra, topenáře, zedníka nebo elektrikáře, pro kterého by normy neplatily?
Navíc ještě připomeňme, že to je cena za kus a vy to nejen nesmíte kopírovat, ale ani sdělovat. A to ani v rámci jedné firmy. Takže není možné, aby si firma koupila jeden výtisk a ten byl pak volně k nahlédnutí všem zaměstnancům. Nene, to by bylo moc snadné, hezky každému jeho vlastní kopii.
Bláha, nejsou voni mešuge? Dát eráru něco grátis? No kde to viděli? Ještě by mohli skončit v kriminále za to sexo... sexu... no za to něco. Vědí aspoň, kdo si na ty dva melouny brousí zuby? Jestli jo, tak si na něj dávaj bacha. To by bylo, aby někdo neodrbával erár, ale ještě mu vycházel vstříc... To neprojde. :-) :-) :-)