Velmi zjednodušený pohled. Zatím ještě žijeme v právním státě, kde funguje rozdělení moci do tří pilířů (zákonodárná, soudní, výkonná), což cenzuře efektivně brání. Minimálně u velkých korporací typu Facebook a Google nemám obavu - mají dost prostředků na to, aby se pokusům o cenzuru soudně bránily. A tyhle korporace do toho soudu půjdou s gustem - už proto, že si tím naženou kladné body u svých uživatelů.
Jisteze, kdyz vam financni sprava zabavi firmu, muzete se "par let" soudit, oni zakaznici a dodavatele pockaji. Typicky vas libovolny soudni spor bude stat stovky tisic pokud se budete drzet pri zemi. Nacez zjistite, ze protistrana sice prohrala, ale nema zadny majetek, takze si ty penize muzete jit vymahat na nadrazi.
Důvěra v soudy je opravdu narušena. Dlouhodobě platí, že k soudu si nechodíme pro spravedlnost, ale pro rozsudek. A rozhodování soudů se řídí podobně jako Wartburgy principem náhodných výbuchů, v případě soudu výbuchů nálad toho kterého soudce. Taky proto máme tolik soudních instancí. Kdyby rozhodovaly všechny stejně, tak přece stačí jedna ;-).
U nas ale zadne soudni instance nemame. Kdyby ano, tak musi byt kazdy spor ukoncen maximalne na 4 jednani. Protoze pokud by system fungoval, tak tu mame rozsudek, odvolani, dovolani a pripadna ustavni stiznost. Ale protoze system naprosto nefunguje, tak odvolaci soud misto aby rozhodl, tak rozhonuti jen (a klidne nekolikrat dokola) zrusi. Nasledne totez udela (a klidne take nekolikrat) NS, nacez to (po rekneme 10 letech) cele shodi US. Takze po 10 letech jste na zacatku soudniho sporu s gigantickym minusem na svem uctu.