Získat zpětnou vazbu k mimosoudnímu způsobu řešení spotřebitelských sporů chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Spustilo proto veřejnou konzultaci, kde poznatky k této alternativě k soudnímu projednání sbírá. Zapojit se mohou spotřebitelé starší 18 let do 22. října.
Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR) v tuzemsku funguje sedmým rokem. Za tu dobu lidé podali přes 45 tisíc návrhů na zahájení takového řízení. MPO teď chce prostřednictvím dotazníku zjistit, jaké mají lidé s tímto nástrojem zkušenosti a jaký je postoj české veřejnosti k institutu ADR.
V Česku fungují 3 specializované orgány ADR: Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad a Finanční arbitr. Tyto instituce mohou vydávat závazná a právně vymahatelná rozhodnutí, kterými se obě strany musejí řídit. Podléhají ale soudnímu přezkumu, u kterého tyto úřady nedávno získaly významně posílené postavení. Nově totiž mohou svá rozhodnutí u soudu přímo hájit a tímto dodatečným dovysvětlováním napravovat chyby, kterými jejich verdikty často trpí.
Vedle toho existují ještě orgány ADR bez pravomoci předmět sporu závazně rozhodnout. Jsou to Česká obchodní inspekce, Česká advokátní komora, Sdružení českých spotřebitelů, Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven a Spotřebitelský ombudsman. Jejich úkolem je mediací vést strany k dohodě či nalezení nejvhodnějšího řešení.
Řízení ADR bývá levnější než řešení sporu před soudem. Například námitkové řízení u Českého telekomunikačního úřadu podléhá poplatkové povinnosti pouze 100 Kč. Úspěšná ze stran pak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Oproti soudnímu řízení, kde advokátem nezastoupená strana dostává paušální náhradu nákladů za každý provedený úkon, například ČTÚ tyto náhrady úspěšným účastníkům zásadně nepřiznává.