Směrnice, která měla zavést jednotná evropská pravidla pro odpovědnost za škody způsobené systémy umělé inteligence (směrnice o odpovědnosti za umělou inteligenci), nakonec nejspíš nespatří světlo světa. Evropská komise ji ve svém programu zařadila na seznam norem, které chce stáhnout z projednávání.
Oficiálním důvodem má být to, že na textu směrnice zatím neexistuje shoda a podle Komise není ani žádná dohoda na obzoru. Původní návrh přitom pochází z roku 2022 a měl doplnit už schválené nařízení AI Act.
Směrnice měla sjednotit postupy při případných sporech o náhradu škod způsobených úmyslně nebo nedbalostním jednáním či opomenutím provozovatelů AI systémů. Komise argumentovala tím, že podle současných pravidel musí při vymáhání náhrady škod protiprávní jednání dokazovat poškození, ale u AI systémů nemusí být zřejmé, jak dospěly k výsledku (tzv. efekt černé skříňky), takže případný poškozený může provinění provozovateli dokazovat mnohem složitěji.
Směrnice tak měla zavést jednak povinnost provozovatelů rizikových AI poskytnout na žádost poškozeného soudu důkazy o daném incidentu. Pokud by tak neučinil, byl by považován automaticky za odpovědného za problém. Návrh směrnice také zaváděl tzv. vyvratitelnou domněnku příčinné souvislosti v případě zavinění. Ta zjednodušeně znamená přesunutí důkazního břemene na provozovatele AI systému (pokud došlo k nějaké škodě).
Podle serveru Euronews se proti plánovanému stažení návrhu směrnice vyslovil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu (IMCO), když si odhlasoval pokračování práce na přípravě směrnice do doby než se k němu vyjádří Výbor pro právní záležitosti (JURI). Něktěří z europoslanců označují plánované stažení za strategickou chybu.