Evropská komise vydala svou výroční zprávu o stavu právního státu, ve které hodnotí i oblast plurality a svobody médií v Česku. Zpráva chválí kroky k zajištění udržitelného financování veřejnoprávních médií, ale zároveň poukazuje na přetrvávající a vážné nedostatky v transparentnosti vlastnictví médií. Mezi klíčové problémy patří také online útoky na novináře.
Komise pozitivně hodnotí nedávné změny v zákonech o České televizi a Českém rozhlase. Novela zavedla memoranda jako nástroj k upřesnění veřejné služby a především upravila systém financování. Od května se zvýšily televizní a rozhlasové poplatky. Zároveň zákon zavedl valorizační mechanismus, který zohledňuje inflaci, což má zajistit udržitelnost hospodaření.
Okruh poplatníků se navíc rozšířil i na majitele jiných zařízení schopných příjmu vysílání, jako jsou chytré telefony a počítače. Vzhledem k těmto krokům považuje Komise své doporučení z roku 2024 v této oblasti za plně provedené.
Kritika naopak směřuje k absenci jakéhokoliv pokroku v oblasti průhledného vlastnictví soukromých médií. Komise opakovaně doporučuje, aby Česko v této oblasti přijalo další reformy.
Situaci zkomplikovalo rozhodnutí Ústavního soudu z prosince 2024, který zrušil novelu zákona o střetu zájmů. Soud tak učinil z procesních důvodů, protože zákon přezdívaný „lex Babiš“ byl přijat jako tzv. legislativní přílepek k nesouvisející normě. Zrušená ustanovení přitom bránila vysoce postaveným politikům vlastnit média, a to i prostřednictvím svěřenských fondů. Tímto rozhodnutím se legislativa vrátila do původního stavu, kdy vysoce postavení politici v zásadě mohou být skutečnými majiteli médií.
Komise uvádí, že ačkoliv existuje elektronický rejstřík skutečných majitelů, informace v něm obsažené nejsou systematicky ověřovány.
Zpráva se věnuje také bezpečnosti novinářů. Konstatuje, že policie zvýšila své úsilí při řešení případů špatného zacházení s novináři. Přetrvávajícím a znepokojivým problémem však zůstává jejich obtěžování na internetu, které se týká zejména novinářek. Navrhované novely trestního zákoníku a trestního řádu by měly posílit ochranu novinářských zdrojů a důvěrných sdělení.
Vláda také připravila návrh zákona o mediálních službách, který má českou legislativu uvést do souladu s evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Tento zákon by měl Radě pro rozhlasové a televizní vysílání svěřit nové úkoly, například se vyjadřovat ke spojování velkých firem na mediálním trhu. Důležitou součástí návrhu je také povinnost pro veřejné orgány zveřejňovat částky vynaložené na státní reklamu.
Komise si také všímá chystaného rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu.
ČLÁNKY DO MAILU