Nabizi se otazka: Proc hleda stat dalsi prijmy? Stat neni firma, jejiz cilem je zvysovat trzby a zisk. Cilem statu je zabezpecit dlouhodobe funkcni pravni prostredi, ochranu uzemi a diplomaticke vazby s okolnim svetem - zadne radobypodnikani, zadne rozdavani penez a zadne delani lepsiho sveta.
Otazka o prijmu statu zni jinak. Jak velkou chcete danovou sazbu? Jake verejne sluzby se za vybrane prostredky poridi? To poradi otazek je naprosto zasadni.
Sir Humphrey: Taxation isn't about what you need.
Jim Hacker: Oh, what is it about?
Sir Humphrey: Prime Minister, the Treasury doesn't work out what they need to spend and then think how to raise the money.
Jim Hacker: What does it do?
Sir Humphrey: They pitch for as much as they think they can get away with and then think what to spend it on.
Jestli zdanit nějaké informace, tak hlavně ty zamořujícího charakteru (podobně jako odpady). Veškerá reklama, zákony s životností 6 měsíců, bulvární časopisy, reality show atd. Hodně by se třeba vydělalo na politických slibech před volbami - mohlo by to fungovat podle vzoru morálního kreditu z Demolition Mana.
Mudrujete, plácáte si pentle a objevujete Ameriku. Zastydlí úspěšní Čecháčci. Víte, že tohle má velice jednoduché řešení? Zajeďte si do Švajcu, určitě na to máte a tam se poptejte po přímé demokracii. Pak by totiž nemohly nikdy vládnout takové kreatury, které se tady střídaly až dosud. Ovšem předpokladem je jít k volbám a volit tak, aby se ta přímá demokracie dala uzákonit, včetně zrušení Senátu, který je na dvě věci ...
To zas státu trochu křivdíte. Já vím, že nadávat na stát za to, jak děsně rozhazuje je módní, ale věcně: moderní státy jsou koncipovány jako sociální. To znamená i ohromný výdaj do této sféry (jestli jsou sociální dávky, důchody, záchranné sítě apod. nastaveny dobře, je už úplně jiná otázka). Další je, že s velkým pokrokem a účinností zdravotnictví, to přináší i vyšší cenu léčení, kterou taká v drtivé většině platí stát (a opět: nakolik je systém nastaven optimálně je jiná debata).