Názory k článku
Na právo vyřídit vše digitálně si lidé počkají o dva roky déle

To už víceméně platí – § 7a § 9 zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální služby. Akorát je to komplikovanější o souhlasy a o to, že k tomu chybí ty aplikace.

Těším se na dobu, kdy bude protiprávní, aby mě stát nutil vypisovat informace, které už o mě má.

Časové razítko prokazuje integritu dokumentu (hash) v určitém čase podpisu a potvrzuje, že podpisový certifikát byl v daný okamžik platný, aby byl podpis platný i po expiraci certifikátu.
Nic z toho není pravda. Například i proto, že časovým razítkem můžete klidně opatřit dokument, který není opatřen žádným podpisovým certifikátem.

I bez něj je podpis platný ve všech digitálních formách, ale je naprosto nedůvěryhodný.
Je stejně důvěryhodný, jako jakýkoli jiný vlastnoručně nebo elektornicky podepsaný dokument.

Ty definice vlastními slovy máte trochu nešťastné
Na rozdíl od těch vašich jsou alespoň věcně správné.

hlavně nechápu, proč tu opakovaně propagujete tvrzení, že časové razítko není potřeba.
Protože je to pravda a protože si tu pořád někdo vymýšlí nesmysly, že časové razítko potřeba je. Nechápu proč, ale pokaždé, když přijde řeč na elektronické podpisy, přijde někdo, kdo nezná legislativu, ale má potřebu si vymýšlet, že elektronicky podepsaný dokument je neplatný bez platného časového razítka.

To je obecný usus a tam opravdu časové razítko být musí, jinak to "nebude fungovat".
Nemusí tam být. Nastudujte si legislativu. Můžete začít třeba nařízením eIDAS, kapitola III, oddíl 4. Zejména vaší pozornosti doporučuju článek 26, který stanovuje požadavky na zaručené elektronické podpisy; a článek 32, který stanovuje pravidla pro ověřování podpisů. Schválně, jestli tam najdete něco o časovém razítku.

Je to pravda a je to přesné tvrzení. Papírový dokument si také můžete podepsat k 1. 1. 1900.

Časové razítko prokazuje integritu dokumentu (hash) v určitém čase podpisu a potvrzuje, že podpisový certifikát byl v daný okamžik platný, aby byl podpis platný i po expiraci certifikátu.
I bez něj je podpis platný ve všech digitálních formách, ale je naprosto nedůvěryhodný.
Ty definice vlastními slovy máte trochu nešťastné a hlavně nechápu, proč tu opakovaně propagujete tvrzení, že časové razítko není potřeba. Předpokládáme snad, že podpis dokumentů = podpis právně uznatelným kvalifikovaným certifikátem (nebudu podepisovat nákupní seznam jakýmkoliv digitálním podpisem). To je obecný usus a tam opravdu časové razítko být musí, jinak to "nebude fungovat".

To není pravda, resp. je to velice nepřesné tvrzení. Časové razítko být nemusí, ale dokument bez toho je značně pochybný (můžu si ho např. podepsat k 1. 1. 1900).

Na psaní samozřejmých věcí jste tu expert vy.

Uredne overena kopie (papiru) ale proste a jednoduse ma platnost originalu, at se nam to libi nebo ne. Takze rozdil tam de-jure neni zadny - bez ohledu na technicke nedostatky (ktere me fakt vykladat nemusite, aneb thnx, captain obvious).

Mýlíte se. Elektronicky podepsaný dokument má dle eIDASu stejné účinky, jako by byl podepsaný vlastnoručně. Časové razítko u podpisu vůbec být nemusí.

Což je sice hezké, ale po právní stránce úplně k ničemu, když právní platnost dokumentu skončí s posledním časovým razítkem.
To je lež.

Vaše úvahy jsou hezké, ale fakta v českých zákonech dávají bohužel jiné praktické závěry.
Vaše úvahy jsou sice hezké, ale narážejí na vaši zásadní neznalost zákonů. Nerozumím, proč chcete ostatní poučovat o legislativě o elektronickém podpisu, když jste si nestihl za 8 let všimnout, že používání elktronických podpisů, pečetí a časových razítek neřeší české zákony, ale evropské nařízení eIDAS. České zákony upravují pouze věci, které eIDAS ponechává v působnosti jednotlivých států. A omezení platnosti elektronického podpisu k takovým výjimkám nepatří.

Právo vyřídit vše digitálně mě nebere. Byl bych daleko raději, kdyby digitální vyřizování věcí bylo zaváděno třeba i ještě pomaleji než se děje, ale spolehlivě, důvěryhodně a bez vynucování.
To co bych si ale přál vidět, je zákon o právu občanů, vyřídit vše nedigitálně.

Ano, dokument nejsem povinen přerazítkovávat. Také ho nejsem povinen uchovávat a nejsem povinen prokázat jeho právní platnost.
Když ale dokument nemám nebo tomu nastejno, nemám ho přerazítkovný, nemůžu si s ním v digitální podobě nakonec ani utřít pozadí. A jakou jinou užitnou hodnotu bude digitální dokument po skončení platnosti časového razítka mít, opravdu nevím ani já a bohužel ani české právo.

"originál zůstává zachován a všechny jeho vlastnosti můžete zkoumat třeba za sto let"
Což je sice hezké, ale po právní stránce úplně k ničemu, když právní platnost dokumentu skončí s posledním časovým razítkem.
Vaše úvahy jsou hezké, ale fakta v českých zákonech dávají bohužel jiné praktické závěry.

Rozdíl mezi ověřenou kopií a časovým razítkem je značný. Časové razítko se totiž přidává k originálu, takž eoriginál zůstává zachován a všechny jeho vlastnosti můžete zkoumat třeba za sto let. Časové razítko (resp. jejich řada) k tomu jen přidává informaci, že originál přesně v této podobě existoval už před těmi sto lety.

Naproti tomu ověřená kopie je stále jen kopií, takže zachovává jen některé vlastnosti originálu, zdaleka ne všechny. Například pokud naskenuju podpis a vytisknu ho na jiný papír, při detailním zkoumání půjde poznat, že to není vlastnoruční podpis ale výtisk. Když z něčeho nechám udělat ověřenou kopii, bude to vždycky výtisk – a zkoumat, zda ta kopie vznikla z vlastnoručního podpisu nebo z výtisku podpisu, to bude spousta práce s dost nejistým výsledkem.

Papír má tu výhodu, že se dá daleko snáz zfalšovat.

Neresi, ale jen duveruje tomu "predeslemu".... defacto stejne jako digitalni casova razitka. Takze kdyz se bude uredne overovat dokument, co ma dolozku o uredne overenem podpisu, tato bude soucasti uredne overeneho dokumentu - a verit se tomu bude. Stejne jako to casove razitko overuje to, ze v case overeni "vse platilo". Aneb i kdyz bude necitelny papirovy original, bude se verit te overene kopii (kde bude i ta krome vidimace i ta legalizace)...

U te digitalni verze tam je jen prvek neduvery navic... v tom smyslu, ze se nicemu neveri donekonecna, protoze to jen spravne reflektuje jiste pouceni z (papirove) minulosti a nektere veci se vic kontroluji. A dokud bude fungovat dualni rezim, pak samozrejme papir jiste ty "vyhody" skytat bude. Ale pravo jaksi nemuze byt retroaktivni. Takze dokud se papir natvrdo neutne, tyhle skulinky existovat budou. A v momente, kdy se papir de-jure odmitne, pak to samozrejme bude zavazne jen pro nove vznikle dokumenty. To je proste beh na dlouhou trat... a co si budem nalhavat, tak dat do legislativy povinne digitalni verze se vsim s tim spojene nema koule nikdo, ze? ;-)

Vidimace (ověření kopie) má nějaké podmínky – např. dokument musí být v jazyce, který úředník ovládá. Také se neprovádí, pokud by na zdroji byly nějaké prvky, které se na kopii nepřenesou – vodoznak nebo něco podobného. Dalsí podmínkou, na kterou jste asi narazil vy, je, že musí být jasné, zda jde o originál, ověřenou kopii, opis nebo kopie ze spisu apod.

Každopádně vidimace neověřuje správnost nebo pravdivost údajů. Zaručuje opravdu jenom to, že je kopie co do obsahu shodná s originálem – ty další podmínky jsou tam spíš pro to, aby na kopii něco podsttaného nechybělo.

Jo, s termínem úředně ověřená kopie jsem se taky setkal a je to vlastně další věc, jejíž význam mi uniká. Chápu to přesně tak, jak píšete: „úředně ověřená kopie zaručuje, že na kopii je to samé, co na originálu“. A tady narážíme na problematickou definici originálu. Příklad: zfalšuju si nějaké osvědčení. Udělám jeho úředně ověřenou kopii a tu pak předložím někomu, kdo to osvědčení po mě chce. Nedokazuje to vůbec nic, protože z té kopie nikdo nemá šanci poznat, že originál má ten význam, který má mít.

Na druhou stranu jsem se setkal se svévolí ověřujícího úředníka (typicky někdo na CzechPointu), který řekl „tohle není originál, z toho vám úředně ověřenou kopii neudělám“ (šlo mimochodem o nějakou zprávu od notáře, která skutečně originálem byla, ale úředník na to měl svůj názor). Z mého pohledu úředník jednal nesprávně (možná i něco porušil, nevím), protože já to chápu tak, že on nemá co posuzovat pravost či nepravost toho, čeho chci vytvořit úředně ověřenou kopii. Vyřešil jsem to tak jednoduše, jak to jen jde a jak se to samo nabízí - udělal to jiný úředník na jiném CzechPointu, který neřešil, co imho řešit nemá.

Anebo je tu možnost, že úředník to řešit má a pak dává institut úředně ověřené kopie nějaký smysl. Nicméně si myslím, že tomu tak není a budu rád, když mi to někdo objasní.

Úředně ověřená kopie neřeší podpisy. Úředně ověřené kopie zaručuje, že je na kopii to samé, co na originálu – ale neřeší, zda byl na originálu pravý podpis nebo falešný. A z kopie se pravost podpisu samozřejmě ověřuje hůř.

Podpisy řeší úředně ověřený podpis – a k tomu potřebujete toho, kdo dokument podepsal. Což třeba po jeho smrti asi bude obtížné zařídit. Časovým razítkem si naproti tomu můžete obnovovat průkaznost podpisu zcela nezávisle na původním podepisujícím.

Aby si to zase někdo nevyložil špatně – časové razítko umožňuje snadné prokázání platnosti podpisu. Neznamená to, že by bez něj byl podpis neplatný. Přirovnat by se to dalo k tomu, kdybyste si u papírového dokumentu kažé čtyři roky nechali dokument znovu podepsat původním podepisujícím a dotyčný nechal svůj podpis ověřit. Budete mít větší jistotu, že prokážete platnost podpisu – ale není to nutnost.

Ne nutne, v papirovem svete existuje institut uredne overene kopie. A ten jde pouzit i jako jistou formu "prerazitkovani", kdy treba original zacne byt ne az tak citelny, zatimco kopie to zlepsi. Ze to je dost neprakticke reseni je vec druha ;-) Ale ze to s tim papirem nejde bych takto silne netvrdil.

Žádná nutnost něco přerazítkovat neexistuje. Jinak možnosti prokázání platnosti podpisu na papíře v čase také klesají. Rozdíl mezi digitálním dokumentem a papírovým je jenom v tom, že u digitálního dokumentu můžete schopnost ověření podpisu průběžně obnovovat, u papíru máte smůlu.

Jako taky celou tu dobu koukám jak bagr na modrej beton na nějakou nutnost něco přerazítkovávat - vůbec že bylo připuštěno, že ta možnost vznikne, je pro mě záhadou. Si představte, že máte něco v papírové podobě a máte na tom štempl a ten jednou za čas musíte nechat dojít někam přeštemplovat, aby vám to později někdo uznal, no není to na palici? To je přece koncepčně a lidsky úplně blbě. V dané situaci je za mě ten papír s razítkem technologicky dál něž elektronická podoba, kde to razítko jednou vytiká. Jasně, má to svý pro a proti, ale zrovna tohle je něco, co se mi pořád nedaří myšlenkově potěžkat.

Za mě je hlavní, aby byla možnost i po zdařilé digitalizaci (a tentokrát to opravdu nemíním saraksticky) vyřídit agendy i klasicky, papírově. Čím víc jsem se motal kolem el. podpisu a archivace, tím více jsem si říkal "zlatý papír". Nemíním si platit datový trezor, který by mi pravidelně přerazítkoval všechny dokumenty, stejně jako platil bůh ví kolik kaček za konverzi do papírové podoby. Proč? Kdo věří našim kreativním poslancům, že bude stát uznávat i el. dokumenty s prošlými časovými razítky, ......

Pirati v roce 2024 kritizuji, ze sami v roce 2022 prilis naspech nemeli a i na jimi rizenych resortech vse nechavali na posledni chvili. Uz tehdy ale bylo jasne, ze takto vymysleny harmonogram prusvihem skonci tak, ze s blizicim se terminem se "zjisti", ze to najednou nejde vsecko stihnout... kdyz si to fakticky nijak nerozfazovali.