Svět s příchodem velkých jazykových modelů a na nich postavených službách experimentuje, co s touto takzvanou umělou inteligencí dělat a jak jí dostat do praxe. Zda jde o velký hype, který časem opadne a usadí se v nějaké normální rovině (tedy klasická Gartner Hype Cycle), teprve uvidíme. Je každopádně zajímavé sledovat různé pokusy. Na jeden takový jsem teď narazil v Hongkongu.
Tamní společnost MTR zajišťující veřejnou hromadnou přepravu začala na stanicích metra instalovat digitální displeje podobné reklamním billboardům. Místo inzerce se na nich ale promítá digitálně vytvoření dáma s jménem Tracy. Slouží jako pomocnice cestujícím.
Na Tracy lze mluvit a ona mluví na vás. Už při příchodu vás skrze senzory detekuje a zeptá se, s čím může poradit. Mikrofon pak snímá vaše mluvené slovo. Tracy není statická a dokáže hýbat pusou, byť nedokonale.
Jinak ale služba funguje spolehlivě. Tracy jsem se zkoušel zeptat na několik základních věcí. Například ihned poradila, jak se na obrovské stanice dostanu na záchod. Předložila textový i hlasový popis a nabídla mapu. Bez problémů poradila i s tím, jak se dostat na určité zastávky nebo kudy vede cesta na vyhlídku Victoria Peak.
Tracy není univerzální LLM, se kterou by si šlo povídat o čemkoliv. Je naučená na datech o hongkongské dopravě, místech a podobně. Slouží jako průvodce cestujícího. Aktuálně zvládá angličtinu (i různé přízvuky a nedokonalosti), kantonštinu a mandarínštinu.
MTR technologii postupně rozšiřuje. Pracuje na ní se společnostmi Charter Glory Corporation Limited, Set Sail Software a Pantheon Lab.
Další obchod bez obsluhy
Další zajímavostí v Hongkongu spojenou s prvky AI je samoobslužný obchod, kde nejsou prodavači. Stačí přijít, vzít si věci a odejít. To není nový koncept, experimentovat s ním už před několika lety začal Amazon se svými obchody Go – jeden takový jsem navštívil v Seattlu.
Samoobslužné prodejny zatím velkou díru do světa neudělaly, sám Amazon ostatně nerozjel masivní expanzi. Stále jde o poměrně náročnou srandu na provoz. Nicméně s konceptem se nadále experimentuje. U nás tak činí třeba Coop nebo firma Get24, která doiterovala až k samoobslužným stánkům do firem. Mají je třeba v Kiwi, JICu nebo Air Bank.
V Hongkongu jsem navštívil obchod na letišti. Jmenuje se Travelwell Contactless a provozuje ho Lagardere Travel Retail. Má zase trochu jiný princip. Ke vstupu přes turniket se nepoužívá mobilní aplikace nebo SMS, ale stačí si pípnout bezkontaktní kartou. Na ní se dočasně vyblokuje 300 hongkongských dolarů, z nichž se následně odečte útrata a zbytek je uvolněn. Pohyb a aktivity zákazníka monitorují kamery a senzory umístěné na střeše, viz naše galerie: