Nekvalitní signál DVB-T2 se za dva roky prokázal jen ve 113 případech

Český telekomunikační úřad zveřejnil podrobnosti k měření kvality televizního signálu na základě diváckých stížností v letech 2021 a 2022. Objektivně nekvalitní signál jako příčina problémů s příjmem byl identifikován jen u 113 případů.

Dalších 241 případů rušení souviselo s provozem mobilních sítí. Naprostá většina problémů je způsobena závadami na straně diváků a jejich přijímačů.

Úřad připomíná, že ani podle zákona není signál DVB-T2 garantován všem obyvatelům České republiky. 

„Dostupnost signálu terestrické televize u veřejnoprávního multiplexu MUX21 je stanovena zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, který stanovuje, že celoplošné televizní vysílání by mělo mít možnost přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky. Dostupnost celoplošného televizního vysílání u komerčního vysílání MUX22–24 je upravena zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, kde je uvedeno, že v případě celoplošného televizního vysílání by mělo být dostupné alespoň pro 70 % obyvatel České republiky. Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce připouští, že signál celoplošného terestrického televizního vysílání nemusí být dostupný pro všechny obyvatele České republiky. V praxi tato legislativní úprava znamená, že až cca 526 000 obyvatel u veřejnoprávního vysílání a 3 156 000 obyvatel u celoplošného komerčního vysílání nemusí mít dostupný signál,“ upozorňuje úřad v monitorovací zprávě.

Důvodem jsou podle úřadu fyzikální vlastnosti rádiových vln, jejichž šíření zejména v členitém terénu s mnoha překážkami neumožňuje dosáhnout v zastíněných místech dostatečně silného a nedegradovaného signálu, který je pro kvalitní příjem terestrické televize nezbytný. 

Při posuzování počtu pokrytých obyvatel se vychází ze statistických údajů týkajících se trvale bydlících obyvatel.

ČTÚ prováděl měření rovněž ve 30 lokalitách, ze kterých obdržel jak individuální, tak i hromadné stížnosti a petice od starostů obcí. Převažující příčinou problémů s příjmem ve většině těchto lokalit je nízká intenzita signálu a jeho degradace způsobená vícecestným šířením. 

„Tyto jevy souvisí s morfologickou situací v daných lokalitách, kdy je značně omezena rádiová viditelnost směrem k vysílači, tj. vysílač je zastíněn terénní překážkou nebo dochází k mnohačetným odrazům signálu od terénních překážek,“ podotýká ČTÚ.

Úřad podle svého stanoviska průběžně spolupracuje s provozovateli televizních sítí a vyřizuje jejich požadavky na doplnění kmitočtů pro dokrytí některých lokalit, nicméně ve většině případů jsou to lokality s malým osídlením. 

„Proto rozhodnutí, zda příjmovou situaci určité obce nebo lokality zlepší výstavba dalšího vysílače, je plně v kompetenci provozovatelů jednotlivých vysílacích sítí a jejich ekonomických rozvah, protože výstavba nových vysílačů vyžaduje značné investiční náklady,“ uzavírá ČTÚ.