U závažných nenávistných projevů by měly být lidská důstojnost a soukromý život poškozených chráněny i prostředky trestního práva, konstatoval ve své verdiktu v případu ÚS 3006/21 Ústavní soud. Rozhodoval o stížnosti advokátky Kláry Kalibové, která působí v neziskové organizaci pomáhající obětem předsudečného násilí.
Ženu od roku 2016 do roku 2020 pronásledoval muž, který jí za tu dobu poslal celkem 114 obtěžujících, výhrůžných nebo pornografických zpráv. Obtěžování skončilo až po soudním příkazu, který muži zakázal advokátku kontaktovat.
Státní zastupitelství v roce 2020 muže obvinilo také z přečinu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, zločinu vydírání a přečinu nebezpečného pronásledování. Obvodní soud pro Prahu 6 ale řekl, že nešlo o trestný čin, a poslal případ na obecní úřad do přestupkového řízení.
Trestní právo má být užíváno jen tehdy, nepřichází-li do úvahy použití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy a stěžovatelka je navíc veřejně činnou osobou, která musí snést vyšší míru kritiky, ironie či negativního hodnocení, odůvodnil soud své rozhodnutí.
Kalibová se obrátila se stížností na Ústavní soud. Nepožadovala zrušení rozsudku, ale jen konstatování, že byla porušena její ústavně zaručená práva na ochranu soukromého a rodinného života, ochranu lidské důstojnosti a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
Ústavní soud její stížnosti vyhověl. Uznal, že by prostředky trestního práva měly být u závažných nenávistných projevů či výzev k násilí využívány jako krajní prostředek, ale účinná ochrana osobní integrity jeho použití vyžaduje.
Soud přitom nesouhlasil s argumenty nižších instancí, které závažnost pronásledování snižovaly. „Tvrzení, že by vedlejší účastník (muž, který ženu pronásledoval, pozn. redakce) své výhrůžky nerealizoval, může být sice objektivně pravdivé, avšak stěžovatelka, která byla cílem jeho e-mailových útoků, jen těžko – s ohledem na povahu zasílaných zpráv – mohla bez dalšího dospět k závěru, že vedlejší účastník je skutečně pouze jakýsi neškodný provokatér, který není schopen překročit hranice verbálních útoků na ni. I pokud by stěžovatelka neměla za to, že se jí vedlejší účastník pokusí skutečně fyzicky ublížit, míra strachu a narušení psychologické pohody, které musela v důsledku jeho jednání prožívat, musela být natolik vysoká, že zasluhovala trestněprávní ochrany,“ konstatoval Ústavní soud.
Celý verditk v případu ÚS 3006/21 je k dispozici na webu Ústavního soudu.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.
ČLÁNKY DO MAILU