problém pro GEO regiony nejsou jen samotná práva "na film" (video stopu), jak to celá řada lidí vnímá - ale audio stopa (dabování do CZE např.) NENI většinou SOUCASTI práv tvůrce filmu.. takže si nemůže dovolit jen tak nabídnout v ČR svůj film s českým dabingem (který byl v kinech)
- jasně.. může ho nabídnout třeba v EN verzi s titulky, ale třeba si vyhodnotil, že to je takový typ filmu (např. animáky pro děti), který bez české audio stopy zkrátka nemá vůbec smysl do daného regionu nasazovat.
- a kromě toho jsou tam poch. i ty různé "geo předsudky a taktiky velkých studií, že do Východní Evropy ten film zkrátka tak brzy nepustí.
V tomto případě nastoupíte sice na opačném konci, ale do stejného vlaku.
Pro svůj film potřebujete zajistit distribuci - tedy pokud nechcete objíždět kina a promítat si to sám.
Pokud to bude dobrý film, je dobré mít smlouvu s nějakou nadnárodní firmou, která se postará i o promítání v zahraničí. Stejně tak práva pro televizi je lepší řešit hromadně. Jenže třeba zrovna ty televize chtějí exkluzivitu, tedy ujištění, že na stejném trhu to nebude ve stejné době vysílat nějaká konkurence. Takže geografické omezení je tu dané právě dosahem oné televize.
Streamovací platforma si s tím takovou hlavu dělat nebude - pokud jim prodáte výhradní právo pro celou zeměkouli, budou jen rádi.
(Ale: pokud ten brak nekoupí a podaří se ho prodat akorát do Indie a Austrálie, kde bude mít takový úspěch, že po tom sáhne i ten Netflix, pak mu můžete prodat práva jen na ten zbytek - bez Indie, bez Austrálie.)
On je velký rozdíl v distribuci knih a audiovozuálních děl.
Zatímco u knih se tak dlouho předpokládalo, že jejich další rozmnožování je příliš drahé na to, aby se to někomu vyplatilo, až přišly e-knihy, u filmů a hudby to od počátku neplatí. (Už Georges Méliès s tím těžce a marně bojoval - a to měl první filmová studia vůbec!)
Navíc majitelé práv mají svět rozškatulkovaný do zón, každou obsluhuje teoreticky jiný distributor, v každé mohou být různá média (film, video, televize) - a do toho zase vlítla jistá poštovní videopůjčovna s nápadem, že po internetu může půjčovat celosvětově.
Ten systém se vyvíjel o dost déle, než sto let. Bude trvat roky - možná desetiletí - než tyhle změny vstřebá.
Producentům je úplně jedno, že přicházejí o zákazníky - hlavně, když nepřicházejí o peníze.
A proč jsou v první řadě ty licence takhle pitomé? V minulosti jsem si objednával ze Států mangu v angličtině - bylo to severoamerické vydání (na obalu uvedena cena v USD a CAD) a vážně se nestalo, že by mi prodejce poslal zprávu, že do Evropy zboží nemůže poslat, protože vydání je licencované pouze pro Severní Ameriku. Tak proč se producenti takhle připravují o zákazníky? Kteří si stejně "poradí jinak" a k pořadu se stejně dostanou.