de-mail taky není ideální https://media.ccc.de/v/30C3_-_5210_-_de_-_saal_g_-_201312282030_-_bullshit_made_in_germany_-_linus_neumann (pokud umíte německy, jinak titulky v aj snad taky jsou)
V Německu v IT státní správy taky leccos chybí a je nedotažené do konce. Další problém je často mentalita průměrného úředníka. Úředník (aspoň na základě mých zkušeností) nebývá ani v Česku, ani Německu někdo, kdo půjde za nějakým cílem s tahem na branku. Jistě, existuje pár příjemných výjimek, kde byl úředník skutečně nápomocný a celkem ochotný, ale oni jinak nemají nějaký cíl, jako že když tento projekt neklapne, tak podnik bude mít problémy. Maximálně to bude mít nějaké politické důsledky, nebo nějakou neudělenou dotaci - kterou stejně reálný smrtelník sotva zaznamená.
Problém státního IT je i to, že na takovou pozici a s takovým platem se typicky přihlásí jen Čech (nebo Slovák), který jinde práci nesehnal, nemá bohaté zahraniční zkušenosti, není zvyklý plnit náročné termíny a obecně nepřináší vizi. (Zase mluvím o většině, ale ne o všech. Je asi pár lidí, co to dělají z přesvědčení opravdu dobře, ale ty utluče ta většina.) Státní IT sotva bude moci najmout skutečné guru na realizaci nějaké zakázky. Politicky je neprůchozí, aby se na pracovišti mluvilo kvůli těmto odborníkům např. anglicky a aby tito odborníci mohli vyjednat odpovídající plat. Ten by totiž nejspíš převyšoval ~ 10k € měsíčně a to by ostatní nemuseli rozdýchat. Na druhé stráně ale např. nějakých 500 milionů Kč ~ 20 mio. €, špičkový odborník by za 1 mio € mohl pracovat několik let, za 1-2 mio. € dnes máte velice kvalitní infrastrukturu na několik let (HW, licence atp.), a zbytek by pořád zbýval na hned několik hodně dobrých zaměstnanců na realizaci a provoz plánovaných agend. Nakonec by pravděpodobně vzniklo lepší celkové řešení a za srovnatelné peníze nebo i méně.
A jako vždy, to se nestane především proto, protože již ministr zpravidla není pro svoji pozici nějak valně kvalifikovaný a rozhodně nemá nadnárodní vhled a zkušenosti. Ministr přece nepověří někoho, kdo by z jeho pohledu nejen vydělával daleko víc, ale kdo by taky ve většině schopností byl dál než samotný ministr. Ryba smrdí od hlavy, říká se.
Vůbec netušíte o čem státní IT je. Otevřený a svobodný SW? Jako že by nějaká komunita psala SW pro počítání důchodů? Autentizaci a autorizaci eObčanky (NIA)? Daňová přiznání?
Realita státního SW je taková, že děláte 3/4 roku na dluh a pak doufáte že Vám to úřad proplatí (protože 3/4 roku jim trvá schválení a rozdělení financí, které dostaly v lednu z rozpočtu). A to nemáte jistotu, že tu zakázku nový ředitel/ministr podepíše.
Ale dělat to musíte, protože od 1.1. nabude účinnost ten a ten zákon a přeci to musí být nachystané.
SW musí reflektovat zákony - jenže ty se mění X-krát do roka buď přímo, nebo s prováděcí vyhláškou nebo směrnicí/nařízením EU.
To, co se v komerční sféře dělá týden, to ve státním IT rok.
On se k tomu totiž na každém úřadě musí vyjádřit pomalu i vrátný a zadání se mění podle toho, kdo na kterou prezentaci návrhu řešení zrovna přišel a jak se vyspal. A pak platí, že 2 právníci znamenají 3 názory.
A tohle všechno někdo musí zaplatit.
Státní (=administrativní) IT systémy vznikají na základě politického zadání, které je už z podstaty mlhavé. Pokud existuje zadání měřitelné a ověřitelné (jako že z fabriky vyjede na konci traktor), lze IT systém nějakým způsobem vyhodnotit - zrychlil, ušetřil, zefektivnil. Nebo taky ne. Ovšem, jak známo z příběhů jednoho ministra, v administrativě žádné výsledky být nemohou. Teoreticky by se nějaký úředníkoden ušetřit mohl, ale proč by to stát / ministerstvo dělal? Prostě utratí všechny peníze, které dostanou, k úsporám není logický důvod. Někdy je logika až tristní.
Že zdrojové kódy něco vyřeší je jenom iluze, nepochopení podstaty problému. Ostatně ty státní instituce ty zdrojové kódy často mají. Problém není ani v nějakých nestandardních technologiích – opět, obvykle jsou to standardní technologie. Problém je v nestandardní doméně a ve znalostech této domény. Představte si to třeba na linuxovém jádru. Zdrojáky máte, tak by přece mělo jít „vyhodit“ všechny současné vývojáře jádra, dát to novému týmu, a všechno bude fungovat stejně, jako doteď. Komická představa, že? A to u toho linuxového jádra ještě máte spoustu lidí, kteří jsou někde na okraji, přispívají třeba do ovladačů nebo se nějak jinak pohybují kolem vývoje jádra. Kolik máte na světě asi vývojářů nebo analytiků, kteří by se zabývali výběrem daní podle české legislativy (pozor, výběrem, tedy na straně FÚ, nikoli placením, tedy na straně účetních programů)? Já bych řekl, že všichni pracují v IBM. Nejsou ani na tom Ministerstvu financí. Takže to, čemu se v ČR u veřejných institucí říká „vendor lock-in“ nijak nesouvisí s kódem, ale se znalostmi. Ty jsou v těch firmách a nejsou v těch státních institucích. A to nezmění žádná výběrová řízení. To jde změnit jedině tak, že ty státní instituce znovu získají ty znalosti – najmou lidi, kteří jsou schopní takové znalosti získat, nebudou je vyhazovat každé čtyři roky a tihle lidé se to postupně naučí. Pravda, v ČR se zkouší ještě jedna cesta – aby ty znalosti neměl vůbec nikdo, tj. vyřadí se ten dvorní dodavatel. Z toho pak máme takové úspěchy jako Registr vozidel.
Jenze o to ani tak nejde, jde o to, ze mate tu moznost.
Porovnejte situaci, kdy vas dodavatel je take spravcem a ve skutecnosti jedinym majitelem aplikace, kterou jste si sam zaplatil. Vs situace, kdy je aplikace vase, a dodavatel je proste jen a pouze servisni organizaci.
V prvnim pripade dodavatel velmi dobre vi, ze pripadna zmena by znamenala jednorazove vydaje klidne ve stovkach milionu, kdezto ve druhem pripade vi, ze jej potazmo muze velmi rychle nahradnit nekdo jiny, protoze i pokud by se novy dodavatel rok nebo dva ucil jak co funguje, a nic nedelal, vyjde to levneji.
Pokud navic existuji verejne dostpne zdroje, dokumentace, api, ... pripadne dokonce demoaplikace, tak se da predpokladat, ze dodavatelu schopnych obratem prevzit spravu aplikace bude na trhu par desitek nejmene. Tudiz kdyz nic jineho, nebude si ten stavajici uctovat nehorazne ceny, nebot by velice rychle mohl byt nahrazen nekym, kdo nabidne ceny polovicni.
Ovsem je to scifi, protoze z tisicovek miliony neodklonite. Tudiz to neni v zajmu zucastnenych stran.
Apropos, pokud se chcete povozit na horske draze, doporucuji most na D8 pres Oparenske udoli. Vsak ta dalnice je v provozu teprve rok. Dost pochybuji ze vydrzi 50let, jako italum https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/480533-v-janove-se-za-plneho-provozu-zritil-dalnicni-most-35-mrtvych.html
Zdrojové kódy jsou základ, ale zase bych si nedělal iluze, že jsou všespasitelné. Když někdo vyprodukuje statisíce řádků kódu v nestandardních technologiích, tak stejně bude dost náročné, aby to přebral někdo jiný - ani na to nesežene lidi, kteří by to chtěli dělat. Takže důležitá je i celková architektura - nejsem si ale jistý, jak moc je v silách státní správy toto řídit.
Ad Kapsch - ono je ale vtipné, že dost náznaků mluví spíš o pravém opaku, tedy silné tlačence ve prospěch SkyToll...
Lze jistě spekulovat, zda selhání tendru je aktivita z druhé strany, tedy pro Kapsch anebo spíš jen a pouze totální diletantství (já bych nevylučoval to druhé), ale jednoduchá představa, že to je celé primárně ve prospěch Kapsch je skutečně mimo realitu. Koneckonců ten zrušený tendr vyhrála konkurence mimo jiné i díky bodu s hypotetickým rozšířením mýta na menší silnice, který v reálu spíš nehrozí ale zato se výborně hodil právě jim - náhoda?
Vite, pokud by se chtelo, jako ze se nechte, neni nic snazsiho nez nejlepe uzakonit, ze kazda dodavka statu musi byt vcetne zdrojovych kodu, a takove licence, ze ten stat zaroven ziska i veskera prava (vcetne zverejneni onoho kodu, coz bych klidne uzakonil jako povinnost - i jen z duvodu bezpecnosti a moznosti kod verejne analyzovat).
Jenze ono se ve skutecnosti nic takoveho nechce. Protoze pak by se nevynakladaly miliardy rok co rok na to, aby se znova a znova prepisovalo totez. Ostatne, podivete se jak Tok rusi/zdrzuje/mlzi/lze/... a tudiz provoz mytneho dostane (znovu) na dalsich 5 let pekne ten spravny ... Kapsch.
Je načase si uvědomit, že otevřený a svobodný software není výsada snílků a bláhových lidí, ale realita dneška, která se v normálních zemích uchytila a je považována za standardní.
Až si příslušníci české státní správy vyndají hlavu z pozadí a zasadí se o průnik FOSS do ní, pak budeme moci říci, že se Česko začíná blížit normálním vyspělým západním zemím.
Zatím je to ale těžký průšvih.
Co znamená "předražené"? Jako, že to bez problémů seženu na trhu levněji? Mrkni na výběrka IT systémů, ty ceny se moc neliší.
Ryba smrdí od hlavy, samotná zadání a dokumentace jsou dost obrovský problém, dostat 10 000 stran právního textu jako zadání IT projektu není výjimka, jen tohle pak louská desítky lidí. Stejně tak popisy jednotlivých rozhraní a datových vět jdou do desítek tisíc, to sežere obrovské množství prostředků. Vše se dělá ručně, dostat datové modely několika tisíc tabulek ve wordu popsané v textech není vůbec žádný problém, opět na tom vycákáš stovky/tisíce MD než to nějak spacifikuješ.
Bohužel ten svět státních IT je u nás až příliš zakořeněný a lidem ze soukromého sektoru se z toho dělá dost nevolno :). Stačí se podívat jaké firmy berou státní zakázky a jaké jiné zakázky dělají, to je prostě něco jiného než IT s kterým se běžně dá potkat.
kdybych se zdarma bavil se zákazníky a bezplatně konzultoval jejich přání a úpravy, moc bych se neuživil, to je snad logický, že si někdo za můj čas platí.
Státní IT zakázky fungují jinak, dělají to firmy, které skoro jiné než státní a korporátní zakázky nedělají, to je prostě jiný a dost pokroucený trh. Na běžném IT trhu jsou vysoké náklady na lidi, tím jsou i vysoké náklady na drobné úpravy.
Jednotná licence (myšleno, asi aby vše patřilo státu) to nevyřeší, pořád tady bude IBM, OKSystem, který tam budou dávat dostatek kliček, aby to nikdo jiný nemohl převzít.
Každá IT veřejná zakázka by měla obsahovat rozpad ceny: hw, licence, MD sazba a počet pracovníků a počet dní. Je rozdíl, jestli dodavatel napíše, že analýza stojí padesát mega, nebo že při sazbě dvacet tisíc na ni bude pracovat pět analytiků pět set dní. Po přepočtu na MD sazbu je vidět, jak jsou některé činnosti předražené.
Vy se odvazujete ... copak nevite ze mame sva specifika? O vikendu ukazovali v TV novou uzasnou znacku, ktera pry ma zamezit tomu aby ridici najizdeli do protismeru na dalnice. Vsechny staty kolem maji tu znacku provedenou obdobne, jen nas navrh je opet uplne jiny.
Ve skutecnosti zadna zanacka nezabrani vubec nicemu, protoze za podobne veci mohou vyhradne a pouze naprosto spatne navrzene najezdy.
A proto misto emailu (de-mail) pouzivaneho v Nemecku (a na zcela dobrovolne bazi = temi pro ktere ma realny prinos) mame DS, ktere nepouziva dobrovolne nikdo, a proto to naridime zakonem. Proto narizujeme lekarum pouzivat system predpisu, ktery jim praci jen komplikuje a zdrzuje. Proto vymyslime obcansky prukaz s dvaceti hesly atd atd atd.
Zásadní je to že stát buduje systémy, které nepotřebuje. Nebo to, že každé ministerstvo nebo obec si vyvíjejí vlastní systémy, které se liší jen v detailech a stát by je mohl objednat hromadně a dát svým složkám k využívání..
Chybí vize a strategie. It řídí úředníci, kteří na to nemají kvalifikaci a zkušenosti.
Vypichovat z celé zprávy jen ty dodavatele je k ničemu. Jsou to komerční firny. To stát se musí naučit delat IT efektivně!
Monopol dodavatelských firem v podstatě ruší známé pravidlo: Náš zákazník, náš pán. Dodavatelské IT firmy si účtují nehorázné, ale opravdu nehorázné částky za individuální programátorské úpravy, na zásah čekáte neskutečně dlouho a platíte už jenom za to, že se s vámi někdo z dodavatelské firmy o vašem problému jen baví. Přitom kolikrát je problém zapříčiněn dodavatelem. Kdyby byl všude nasazován jednotný licencovaný systém (ve státní sféře lze zajistit), teprve tehdy by začalo fungovat tržní prostředí a zákazník by si mohl vybrat mezi dodavateli.
Tvrzení, že systém neposkytuje kompletní a správné údaje je nejednoznačné. Znamená to, že data v systému jsou fakticky chybná (za což ovšem nemůže dodavatel, není-li současně odpovědný za plnění systému), nebo jsou v systému fakticky správná, ale prezentovaná chybně.
To je dost podstatný rozdíl.