Je to stejné jako u soudu. Důvodů proč znát argumenty protistrany je spousta, a nejenom znát argumenty, ale znát i pocity, které jsou příčinou těchto argumentů. Za prvé: Je to prakticky jediný způsob, jak zachovat klid, a to už samo o sobě není k zahození. Za druhé: Pokud váš protivník zaujímá extrémní postoje, tak vy musíte obsadit druhý extrém a navíc i střed, který on dobrovolně vyklidil s naivní představou, že nic takového vůbec neexistuje. Hlupák neví, že jeden člověk může mít na jednu věc dva odlišné názory a nejspíš by to považoval za projev schizofrenie. Ta se ovšem týká osobnosti, nikoliv názorů. Za třetí: Všichni lidé jsou naprosto stejní. Už v prvních kapitolách Bible je taková narážka, kdy Abraham hovoří před faraonem o svojí manželce zároveň jako o svojí sestře. Protože on samozřejmě přesně věděl, že všichni lidé pocházejí z jednoho zdroje.
Ta alergie na biblické odkazy, které jsou v západním světě normálním jevem, vychází často z toho, že si pleteme Bibli s vědeckým pojednáním. Bible obsahuje moudrost starověkých národů. Příklad: Vyhnání z ráje si nelze představovat tak, že nějaký vousatý dědek vykopnul ze zahrady dva chlípníky. Můžeme to vykládat na několik způsobů, ale nikdy ne takhle :) Například období mezi dětstvím a dospělostí je rozhodně vyhnání z ráje. Je to totiž období, kdy každý člověk opouští svůj vnitřní svět a obrací se čím dál více ke světu vnějšímu.
Další omyl je v tom, že Bible je údajně přísně dualistická a staví proti sobě jasně vymezené protiklady, to znamená dobro a zlo. Na jedné straně stojí Bůh a na druhé je jako protiklad Satan, který je symbolizován tím hadem v prvních kapitolách Bible. Ale pravda je taková, že přesně tohle dualistické pojetí světa je symbolizováno tím hadem. Had není zlo, je to poznání dobra a zla, pozemská moudrost, která je duální povahy. A když slibuje realizaci, poznání, transformaci, tak to není lež, ale přirozený vývoj, kterým se svět ubírá.