Spor, který u soudů vede Vodafone s Ochranným svazem autorským (OSA) ohledně možného výběru poplatků z do Česka dovezených chytrých telefonů, je z pohledu operátora v podstatě znovu na začátku.
OSA chce docílit toho, aby z každého prodaného smartphonu získala poplatek kvůli tomu, že takové přístroje teoreticky mohou být využívány k ukládání, sdílení a kopírování hudby, filmů, obrázků nebo knih. Je otázkou, zda je to v době velkého rozšíření služeb za předplatné jako Netflix, Voyo, Spotify a podobně skutečně téma. Cynicky by se dalo říci, že by OSA mohla zkusit žádat poplatky i za aktivní účty na úložištích typu Dropbox.
OSA každopádně žádá poplatek 1,5 koruny za gigabajt a maximálně 90 korun za jeden chytrý telefon. Celkově by nemuselo jít o malá čísla. Podle agentury GfK se v Česku mezi lednem a zářím letošního roku prodalo 2,05 milionu kusů mobilních telefonů, přičemž drtivá většina jsou chytré stroje. Před vánoci navíc prodeje rostou, celková roční čísla tedy mohou dělat až ke třem milionům prodaných telefonů ročně.
Měl by se OSA platit poplatek z do Česka dovezených chytrých telefonů?
Už teď se takové poplatky odvádí z paměťových médií, externích pevných disků a podobně. Na telefony stále platí výjimka v rámci vyhlášky ministerstva kultury z roku 2006. OSA argumentuje, a dovozci s tím nesouhlasí, že se výjimka týká pouze starých tlačítkových telefonů a nikoliv moderních chytrých verzí.
To, že smartphony slouží jako klíčový nástroj pro přístup k multimédiím a digitálnímu obsahu a umožňují pořizování kopií, potvrdil Nejvyšší soud. Spor je ale nadále živý, Nejvyšší soud záležitost vrátil Městskému soudu v Praze. Řízení se tak podle Vodafonu po letech vrací na samotný začátek.
Vodafone v prohlášení pro Lupu uvedl, že rozsudek Nejvyššího soudu respektuje, i když je operátor překvapený jeho závěrem a odůvodněním. “V tuto chvíli nás čeká řízení u soudu prvního a druhého stupně. Zvažujeme využití i případných mimořádných opravných prostředků,” sdělila Tereza Rychtaříková, ředitelka právního oddělení Vodafonu.
“Chceme zdůraznit, že jsme vždy postupovali v souladu se zákonem a s principem legitimního očekávání a důvěry v právní řád. Podle našeho výkladu příslušné právní úpravy, který byl potvrzen i soudem prvního stupně a odvolacím soudem, jsou mobilní telefony včetně smartphonů a jejich vnitřní paměti vyňaty z povinnosti hradit náhradní autorské odměny. Toto stanovisko lze podpořit dostupnými materiály a důvodovými zprávami k dotčené vyhlášce Ministerstva kultury a její novele z roku 2009,” uvedla dále Rychtaříková.
“Domníváme se, že technologická změna nemůže sama o sobě založit právní povinnost, kterou zákon ani jiný právní předpis neukládá. Pokud mají být chytré mobilní telefony zpoplatněny, mělo by se tak stát legislativní cestou, nikoliv soudní. Případné změny právní úpravy by měly vycházet z veřejné diskuse a komplexní analýzy toho, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou dnes mobilní telefony skutečně využívány pro pořízení soukromých rozmnoženin, respektive k ukládání autorských děl, a jaká náhradní odměna je v takové situaci přiměřená a spravedlivá. V současné době je totiž autorskoprávně chráněný obsah konzumován zejména prostřednictvím streamingových platforem, kde zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu nepřipadá v úvahu. Tuto skutečnost 15 let stará právní úprava ve vyhlášce nezohledňuje,” doplnila Rychtaříková.
