Vlákno názorů k článku
Packeta investuje do vodíku, první vozy chce představit příští rok od Superdatel - No. A to je prave to, co se...

No. A to je prave to, co se dela dobre jenom teoreticky. Prakticky se to resi tak, ze ten dul musi byt objmove nesrovnatelne vetsi nez nadrz, aby byl schopny vodu v nejake rozumne prutocnosti absorbovat, protoze tech chodeb a kapes v nich je tolik, ze se to proste vyresit neda.
U precerpavaci elektrarny ma byt hur napoustena nadrz proste vzdycky nahore. Cokoliv jineho je problemove a neefektivni. Jako kdyz uz ten dul existuje a da se do nej voda nejak rozumne napustit a zase vycerpat, ok, proc to nevyuzit, ale vzdycky to bude okrajove reseni.

"Furt tam prutoku neco prekazi. Nejvic ze vseho vzduch."

na to vam stacej "vzduchove" roury mezi obema nadrzemi, kterymi se vzduch bdue hnat opacnym smerem nez voda.

Kdyby byl dul obycejnou nadrzi tak asi ano, ale dul jsou chodby, ktere se nedaji napoustet stejnym vykonem jako jezero. Furt tam prutoku neco prekazi. Nejvic ze vseho vzduch.

Nechce se mi to rozebirat, takze pouze Google + znamy fakt, ze takto se ty elektrarny proste pouzivaji..
Jednou z největších předností paroplynových elektráren je jejich flexibilita neboli schopnost spuštění do několika minut a regulace výkonu, díky kterým je tento zdroj schopen stabilizovat elektrizační soustavu a reagovat na změny způsobené měnící se spotřebou nebo nestálou výrobou obnovitelných zdrojů. To je dáno vlastnostmi plynové části oběhu.

U přečerpávačky je důležitý výškový rozdíl horní/dolní nádrž a je úplně putna jestli je pod zemí nebo v horách

Plynovka má náběh 0-100% hodinku až dvě, Dlouhé stráně 2 minuty (a zreverzovat z plného výkonu do odběru a naopak se umí tak za 3-4 min) tj přečerpávačka (nebo baterky) stále má své místo v rozvodné soustavě a stále se vyplatí, protože umí dodávat tu nejdražší "rychlou" elektřinu.

U precerpavaci elektrarny je potreba, aby se dala relativne malym ale zato dlouhodobym vykonem plnit a potom, v pripade potreby kratkym vysokym vykonem vypouztet. Proto je efektivnejsi mit takovou elektrarnu nahore.

Navratnost Dlouhych strani byla 7 let, protoze nebylo (temer) nic, co by je mohlo nahradit. Takze sla spousta energie jednoduse do kopru, coz precerpavaci elektrarna resila. Ted by se to celkem levne vykrylo plynovou elektrarnou, takze by se Dlouhe strane nezaplatily asi nikdy...
Pro srovnani je potreba mit identicke podminky, jinak ti vyjde gulas.

Návratnost Dlouhých strání byla prý 7(!) let. Životnost bude třeba dalších 50. Kolik je to u těch baterií?

Tak je to drobny rozdil mezi kratkodobym ulozenim a skladovanim. K ukladani energie se da, s trochou fantazie, pouzit i kondezator. Presto to neni baterie.

Momentalne jste v roli jednoho oblibeneho politika, ktery prohlasil ze se u nas vyrabel novicok. K tomu taky byla potreba velka davka fantazie, aby to ve vysledku podalo o cele veci jinak uplne nesmyslny obraz ;-)

"uříznout vrchol hory, vykopat kilometry tunelů, postavit dvě přehradní nádrže, postavit 60 km vedení vysokého napětí"

To mozna nebude treba, precerpavacky se daji umistovat i pod zem.....

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/precerpavaci-elektrarna-v-podzemi-byvaleho-dolu-v-ostrave.A150717_140050_ostrava-zpravy_sme

To jste ale jen jinými slovy napsal, že Dlouhé stráně slouží k uložení energie.

Informace o cenách, životnosti, návratnosti a ekologičnosti té bateriové elektrárny nemáte? Skoro to vypadá, že výrobci elektroaut řeší h*vadiny.

Tak jsou to trošku nesrovnatelné věci a jak píšete, každá z nich vznikla v jiné době. (jinak Dlohé stráně se nestavěly 18let - sice od začátku stavby do ukončení těch 18 let uběhlo, ale stavba byla v osumdesátých letech na cca 10 let pozastavená). Moss Landing má storage kapacitu 1200MWh, Dlouhé stráně lehce pod 4000MWh. A životnost Moss Landing je 20 let.

Dlouhe strane, nejsou urcene pro uskladneni energie. Prestoze maji "uloznou kapacitu". To by bylo ponekud drahe skladovani :-)
Je to elekrarna, ktera slouzi k vykryvani spicek a vyrovnavani dodavek/spotreby. Puvodne se pouzivala hlavne k vytvareni zateze v noci, kdy je spotreba mensi a generovani energie ve dne,, kdy se ji nedostava. Omezovala se tim negativni vlastnost jadernych elektraren, ktere nejsou schopne rozumne regulovat vykon. Dnes by se to uz resilo asi spis plynovou elektrarnou.

V době, kde se stavěly Dlouhé stráně, byla bateriová technologie někde úplně jinde. Z dnešního pohledu - uříznout vrchol hory, vykopat kilometry tunelů, postavit dvě přehradní nádrže, postavit 60 km vedení vysokého napětí, stavba trvala 18 let, výsledek je instalovaný výkon 2 x 325 MW. Aktuální největší bateriová elektrárna (Moss Landing) se stavěla rok, vešla se do turbínové haly staré elektrárny, výsledek je instalovaný výkon 300 MW.

Protože se technologie baterií za těch více než 40 let posunula?

Pane Rumcajzi, proč si myslíte, že vznikly Dlouhé stráně, když by se dala energie skladovat v baterkách???
O vodíku se hádat nebudu, i když zkapalnění a skladování považuju za 2 různé problémy.

Energii z nabitých baterií větrnou a solární energií můžu použít až bude potřeba, třeba na dobití auta nebo v době, kdy slunce a vítr nejsou.

Pokud chcete vodík uchovat v nějak rozumném objemu, musíte ho zkapalnit, což znamená dostat se někam na -253°C.
"Pro stacionární skladování vodíku se používají velkoobjemové ocelové tlakové nádoby, případně kryogenní skladovací zásobníky, kde je vodík za velmi nízké teploty -253 °C udržován v kapalné formě. Pro automobily je toto řešení považováno za nevhodné, neboť i při téměř dokonalé izolaci se vodík postupně odpařuje a v zásobníku se zvyšuje tlak a tento nadbytek je nutné odpouštět mimo zásobník. Ztráty při tomto způsobu skladování jsou obvykle cca 3 % za den. Náklady na kryogenické uskladnění jsou také vyšší, až 40 % z celkové obsažené energie v palivu je spotřebováno na samotné zkapalnění."
(https://www.devinn.cz/skladovani-vodiku/)

Zdánlivě efektivnější. Střídavé vedení od elektrárny má účinnost třeba jen 50 %, to odpadá (co si budem povídat - jeden z nejefektivnějších přenosů energie je jedoucí cisterna s benzínem či podobným vysokoenergetickým palivem). A s těmi nabitými, mnohadesítektu­novými bateriemi byste pak dělal co?
Vodík je třeba chladit?

Mě by zajímalo, jak moc po tom firmy jdou z důvodu úspory nákladů kvůli dotacím (či nižším daním), jak moc, aby je ekoaktivisti nechali být a jak moc kvůli upřímné snaze omezit negativní dopady své činnosti na planetu.

Jenže efektivnější je pořád takovou energii uložit do baterií (třeba z vysloužilých elektroaut) než do vodíku (elektrolýza má efektivitu asi 55-60%). Vodík navíc musíte neustále nějak chladit.

Zrovna ten by šel získávat ze slunečních a větrných elektráren, které jsou jinak na h***o, protože makaj, jenom když se jim chce.

Nejde o plnící stanice ale samotný vodík. Kde myslíte, že se ten vodík vezme? Jeho výroba je aktuálně nejlevnější a nejefektivšní z fosilních paliv, což nám ekologicky nijak nepomůže.

Podle mě je dobře, že tyhle firmy s velkým množstvím vozidel sami přechíází na vodík, protože na něm je teď největší problém drahé plnící stanice. Tím, že si to ty firmy sami postaví, tak se vodík rozšíří, dostane se i do obecného podvědomí politiků a přestane se podporovat jen baterie, což je dost neekologické řešení (což zelení nechápou).