Vlákno názorů k článku
Pěkný vendor lock-in. Provoz spisové služby za 211 milionů bude bez „výběrka“ od _rr - Můžu se zeptat, co mají v současné legislativní...

Ještě jste zapomněl uvést, že IS MO je napojen na IS ministerstva financí. BTW: Gordic mají i jiné ústřední orgány státní správy.

Když vy máte tu nevýhodu, že víte, jak ta situace doopravdy vypadá, znáte souvislosti. To pak těžko můžete přijít s nějakým líbivým jednoduchým řešením, kterého se ráda chytnou média.

Že si tyhle velké IT systémy budou firmy předávat, jedna to napíše a pak každé dva roky vysoutěží správu, údržbu a rozvoj jiná firma, je utopie – a navrhovat to může jen někdo, kdo s většími IT systémy nemá žádné zkušenosti. Pokud by stát nechtěl, aby to dlouhodobě dělala jedna firma, má jedinou možnost – ten systém vyvinout a spravovat vlastními silami. Což samozřejmě znamená najmout to stejné množství lidí za stejné peníze, jako to dělají ty soukromé firmy. A pak bude řešit, co s těmi lidmi v době, kdy zrovna žádné úpravy nejsou potřeba.

To je dobra otazka - zejmena ale pro vedouci pracovniky ministerstev, kteri to do teto situace dovedli. Brali nepochybne velke penize, uzivali si vaznost uradu, udelali chyby...a pak to ma resit nekdo misto nich? Reseni je zrejme a bylo zrejme pro kazdeho odborne fundovaneho experta mnoho let: dekomponovat, otevrit rozhrani a ziskat zdrojove kody tech modulu, ktere jsou vytvoreny na primou zakazku statu jako jedineho uzivatele. Bez toho tahle polamana kara nikdy poradne z baziny nevyjede. Jakmile vyjede, tak se uz ke kormidlu nesmi dostat dalsi "expert", ktery nerozumi managementu a nema alespon elementarni prehled v IS/IT.

To „odborného fundovaného experta“ jste ovšem měl dát do uvozovek, protože jste přesně popsal řešení, které je zřejmé každému, kdo si myslí, že je expert, ovšem ve skutečnosti o problému nic neví. Problém vůbec není v tom, že by stát neměl zdrojové kódy, problém je v tom, že nemá potřebné znalosti. Podobné je to s dekompozicí a otevření rozhraní – za prvé ta provázanost a komplikovanost nejčastěji vychází přímo z legislativy. Za druhé, když chcete něco dekomponovat a otvírat rozhraní, musíte mít na straně zadavatele ty největší experty, kteří to rozhraní velice přesně specifikují, budou pak schopni zkontrolovat, zda konkrétní implementace to rozhraní opravdu splňuje, a hlavně budou schopní řešit spory v oblastech, kde to rozhraní přeci jen bude nejednoznačné. Tím byste dospěl přesně k tomu, co jsem popisoval – že většinu těch lidí by musel zaměstnat stát, a nejspíš by to bylo dráž, než to dnes dělají komerční firmy. Nakódovat to podle všech těch přesných specifikací by pak byla prkotina pro ty nejlevnější programátory.

Mimochodem, kdyby tohle bylo tak úžasné řešení, už dávno by po tom jistě skočily soukromé firmy. Třeba banky, velké výrobní podniky atd. Nějak jsem ale neslyšel o tom, že by banky měnily dodavatele svých core systémů každé dva roky, že by při fúzích firem bylo spojení informačních systémů to nejjednodušší, protože se přece jenom udělá propojka mezi dvě perfektně specifikovaná rozhraní…

Všimněte si, že komerční sektor jde ve skutečnosti přesně opačným směrem (což by třeba lidé s alespoň elementárním přehledem v IS/IT mohli vědět). K agilnímu vývoji, kdy se neustále postupuje po malých krůčcích a zadání se neustále upřesňuje a mění v těsném kontaktu zadavatele a realizátora. Protože už se přišlo na to, že napsat perfektní zadání, podle kterého nebude možné napsat špatný program, u složitějších systémů prostě nejde. Zadavatel nikdy neví, co přesně chce, a i když v nějakém okamžiku náhodou něco ví, během chvíle se okolnosti změní. Zadavatel nikdy neví, na co vše se během realizace narazí. Proto se přišlo s agilním vývojem, proto se u dlouhodobých projektů počítá s tím, že implementaci je potřeba průběžně pročišťovat, např. odstraňovat technologický dluh. Všechno tohle jsou věci, které jsou v příkrém rozporu se systémem veřejných zakázek, jak je v ČR nastaven.

Stat ma jasne dana rozhrani dana zakonem a historii, a co je mezi nimi se muze dat k soutezeni komercnim subjektum. To je dnes zablokovano a tak se na uzavrenych systemech pali spousta penez, ze kterych zijou cele tymy programatoru. Vy jako letity tvurce tuctovych CRUD aplikaci to chapete moc dobre, a jako potrefena husa jste se samozrejme musel ozvat.

O napsani dokonaleho zadani jsem nic neuvadel, to je vas argumentacni faul. O tom, ze by stat musel nekoho zamestnavat jsem take nepsal ani slovo, naopak navrhovany zpusob otevira cestu k volne soutezi komercnich subjektu. Vy se tim asi citite ohrozen, budiz, mate na to pravo.

Kdyz to tedy shrnu, krome obav o vasi vlastni existenci v konkurencnim prostredi statniho IS/IT jsem se od vas nic nedozvedel.

Stat ma jasne dana rozhrani dana zakonem a historii
Nikoli, v žádném zákoně není daná specifikace IT rozhraní. Je několik málo zákonů, kde je podzákonnými normami dáno veřejné rozhraní nějakých služeb – např. ISDS. Podívejte se, jak nepřesně jsou definována i tato jednoduchoučká rozhraní.

O napsani dokonaleho zadani jsem nic neuvadel, to je vas argumentacni faul.
Žádný argumentační faul. Vy jste to opravdu neuváděl, to já jsem vás musel doplnit. Teď jste se akorát přiznal k tomu, že jste to neuvedl nikoli proto, že byste na to zapomněl, ale proto, že o tom vůbec nevíte.

O tom, ze by stat musel nekoho zamestnavat jsem take nepsal ani slovo, naopak navrhovany zpusob otevira cestu k volne soutezi komercnich subjektu.
Ano, nedochází vám ani to, že by ty analytiky musel zaměstnat stát. Volná soutěž by se týkala jen nakódování aplikace, ale hlavní část, analýzu, tu by si musel stát udělat sám. A musel by jí udělat řádově přesnější, než se dnes kdekoli (i v komerčním sektoru) dělá, protože by musela být natolik přesná, aby jakákoli aplikace, která odpovídá tomu zadání, byla dobře použitelná a dělala přesně to, co se od ní čeká. Jak už jsem psal, kdybychom tohle v IT uměli, nebudou vznikat věci jako agilní vývoj.

Kdyz to tedy shrnu, krome obav o vasi vlastni existenci v konkurencnim prostredi statniho IS/IT jsem se od vas nic nedozvedel.
Tohle je argumentační faul, nic takového já jsem netvrdil. Naopak jsem vám vysvětlil, jaké podmínky by byly nutné k tomu, aby kódovat příslušné aplikace mohl opravdu kdokoli (tj. aby nemusel mít žádné specifické oborové znalosti a vystačil si pouze se znalostmi programování) a tedy dávalo smysl kódování opakovaně soutěžit. Uvědomte si, že to zadání ze strany státu by muselo být tak detailní, že by například popsalo technologický dluh v aplikaci a umělo zkontrolovat, že byl odstraněn. Když to to zadání nezařadíte, nikdo nebude technologický dluh zmenšovat (protože to znamená náklady dnes, ale přínos je až v budoucnosti – až to vysoutěží někdo jiný) a ten bude neustále narůstat. Taky jsem vám vysvětlil, proč vznikl agilní vývoj software a proč je nekompatibilní se současným systémem výběrových řízení. Pokud o ničem jiném nevíte, alespoň existenci agilního vývoje jste mohl zaznamenat a popřemýšlet o tom, jestli se v komerčním sektoru zavádí proto, že je horší, než vodopád, a také o tom, jestli je reálné ho nasadit v podmínkách dnešních výběrových řízení.