Vlákno názorů k článku
Pokutu za jízdu na černo v pražské MHD lze nově zaplatit online v e-shopu
od trokar - Je to zlepšení a tleskám.
Daleko více bych ale...
-
Je to zlepšení a tleskám.
Daleko více bych ale přivítal, kdyby došlo k odstranění této nelogičnosti.
Nyní se revizorovi musíte prokázat kupónem, který můžete mít nahraný na JEDNOM z identifikátorů. Nelze se tedy prokázat aplikací NEBO lítačkou NEBO bankovní kartou.
Proč se proces nerozdělí na identifikaci pomocí jakéhokoliv identifikátoru a poté kontrolu v systému, že moje identita má kupón?
Samozřejmě že pro přenosné kupóny by buď musela zůstat stávající možnost, nebo by vytvářely anonymní identity. -
Není to problém technologický, nýbrž byrokratický. Je to stejný důvod, jako proč potvrzujete potvrzení o studiu pro nákup kuponu. ROPID dobře ví, jak reálně vypadá kontrola kuponů – kontroluje se, zda máte nějaký kupon, v lepším případě zda máte nějaký platný kupon. Jestli je váš reálně nikdo nekontroluje. Takže se bojí toho, že kdyby byla možnost mít jeden kupon na více identifikátorech, bude na jeden kupon jezdit celá rodina nebo půlka koleje.
Nicméně souhlasím s tím, že je to otravné a že by ROPID měl místo vymýšlení toho, co by jak šlo zneužít, vymýšlet, jak udělat jízdné co nejkomfortnější pro platící cestující, i za cenu, že to občas někdo zneužije. Těch více identifikátorů je sporných, tam si dovedu představit, že by se to reálně masově zneužívalo. Ale třeba dvě minuty před aktivací jízdenky v aplikaci PID Lítačka, to je jenom buzerace platících cestujících a reálná ochrana proti černým pasažérům je podle mne nulová, ne-li záporná.
-
České dráhy se svojí InKartou to umí a s výhodou to využívám. Mohu se prokázat jak fyzickou kartou, tak mobilem (klidně jedním z několika mobilů - tím, který mám u sebe). Tak když se to naučily ČD, tak by se to mohl naučit i ROPID. V obou případech jde o ověřenou identitu, tzn. je vidět fotka a jméno s datem narození.
-
Způsob kontroly ve vlacích a v PID je podstatně jiný. Ve vlacích mají ambicí zkontrolovat každého cestujícího, takže je šance odhalit stejné předplatné sdílené více lidmi. Navíc se většinou používají jednotlivé jízdenky. V PID se namátkově zkontroluje jen malá část cestujících, takže odhalit, že zároveň jede někdo jiný na stejný kupón je těžké.
-
V PID se v příměstských autobusech kontroluje každý cestující, vlastně je to ještě důkladnější, než ve vlaku. Ale právě proto, že to dělá řidič při nastupování cestujících, není čas na nějakou zevrubnou kontrolu. Pouze na namátkové kontroly se spoléhá jen ve vnitřních pásmech. Odhalit, že někdo jede na cizí kupon, by při těchto namátkových kontrolách nebyl problém – dělají se za jízdy, takže je čas na to, aby revizor porovnával fotku. Ale všichni víme, že identitu revizoři ve skutečnosti nekontrolují. Což je to, co by se mělo kontrolovat – ne to, zda zrovna v tu chvíli nejede na stejnou jízdenku někdo jiný. Ono stačí se o kupon i jen střídat – ty neanonymní jsou levnější právě proto, že by střídání umožnit neměly. Ale reálně to nikdo nekontroluje, takže je to takové „aspoň to neusnadňovat“.
-
No ono je to složité.
Já se na to ptal správce lítačky (operátor ICT), kterého považuju za docela progresivního.
Ty mě ale odkázali na ROPID, který řídí tyto pravidla při prokazování. A ten se obávám moc progresivní není.
Proto ta divná situace, kdy si můžete zaregistrovat hromady identifikátorů na straně lítačky, ale prokazovat se můžete jen jediným
ČLÁNKY DO MAILU