V českém podání to není stoprocentně zaručeno ani u klasických voleb v místnosti.
Nicméně reálně stačí, aby těch výjimek
bylo poloviční množství, než jaká je přesnost sčítání hlasů, a lze takové volby považovat za neovlivněné
. (Tohle v zákonech nehledejte, to je jenom matematika.)
Čistě prakticky, u všech těch opatření je potřeba dbát na to, aby jejich přínos výrazně převážil nevýhody s tím spojené.
Aktuálně tedy máme korespondenční volbu odvozenou od volby s voličským průkazem - což samo o sobě je dobrý základ a začátek.
A stačila by drobná změna v pravidlech a relativně jednoduchá technická úprava volebního procesu, a zlepšilo by se jak volení ve volební místnosti, tak volení z ciziny
. Jen k tomu není vůle, protože je jednodušší držet se zavedeného modelu (případně vylepšeného represivními nástroji po Slovenském vzoru), a tvrdit, že tak je to správně.
Není vůle to měnit. Buďme vděčni za mírné vylepšení díky Portálu občana.
Diskuse se do značné míry míjí s podstatou problému. Zatímco u dosavadního způsobu volby na zastupitelském úřadě byly dodrženy základní ústavní podmínky výkonu volebního práva: volné (svobodné, bez možnosti přímého ovlivnění kýmkoliv), přímé a tajné, tak u tohoto způsobu není zaručena ona volnost a zajisté také tajnost.
Jak i psáno v jednom zdejším příspěvku, na Slovensku poměrně přísně hlídají, jak se chováte ve volební místnosti a manipulujete s lístky (jedny do urny, druhé do nádoby), a lístky nemáte k disposici předem.
Je zřejmá snaha dosáhnout té svobody policejním dohledem
(poměrně zjednodušeně řečeno).
Ta část s polovinou počtu ovlivněných hlasů vůči statistické chybě sčítání je opravdu mnohem více matematika, než statistika, respektive je to přesně ta část, kde statistika tu matematiku využívá.
Je to odvozené od Nyquist-Shannon-Kotělnikovova teorému.