Právo a vymahatelnost práva jsou naprosto rozdílné věci. Když Vám někdo dluží peníze, máte právo na to, aby Vám je vrátil - ale když je švorc, vymahatelnost toho práva je nulová.
Proto by nás fakt, že je někdy právo obtížně vymahatelné (případně reálně nevymahatelné), neměl vést k rezignaci na právo samotné.
Právo na zapomnění u vyhledávačů je pouze aplikací stejného principu, který se používá u výpisů z trestního rejstříku - provinění starší než X let v něm nejsou. Je to velmi přesná analogie: výpis z rejstříku trestů je analogií výstupu vyhledávače (není úplný - obsahuje jen to, co je dle nějakých kritérií považováno za relevantní), zatímco rejstřík trestů samotný zůstává úplný (analogicky: původní články na webu taky nikdo neodstraňuje).
Pokud Vám tedy vadí právo na zapomnění, měl byste to vzít konzistentně a požadovat i přepracování výpisů z rejstříku trestů. Jinak je to jen takové bezvýznamné plácnutí...
Tady nejde o pravo veritele, ale o nesmyslnost prava na zapomneni - v digitalnim svete a na celosvetove distribuovane siti nema co pohledavat. Kvalitni GDPR je spravna cesta, spolu s kvalitne a odborne fungujicimi organy, ne jako v pripade https://www.lupa.cz/aktuality/facebook-dostal-pokutu-evropska-komise-mu-napocitala-110-milionu-eur/
Jedine skutecne realizovatelne pravo je, bylo a vzdy bude pravo silnejsiho.
Vse ostatni je umely koncept. Aby alepon hypoteticky fungoval, musi reflekovat realitu sveta - tzn musi byt uplatnitelny v alespon drtive vetsine pripadu. A predevsim, musi vyjadrovat vuli drtive vetsiny (tzn ne 50, nebo 60 nebo 70%, ale spise tak 99%). V opacnem pripade je to presne jak zminil Tomas3 kontraproduktivni a vede to jen k oslabovani konceptu prava jako takoveho.
Mohu-li tak konkretni priklad. Rekneme, ze se ona drtiva vetsiha shodne na tom, ze pokud nekoho/neco nabourate autem, mel by ste za to nest nejakej nasledky - at uz v podobe uhrady zpusobenych skod, nejake pokuty ...
Drtiva vetsina se ale uz neshodne na tom, ze mate po dalnici jezdit 130, a ze 135, 150, 180km/h je neco natolik zasadniho, aby bylo treba se tim zaobirat. (ja patrim k tem, kteri mini, ze kazdy by mel nest svou zodpovednost a zodpovidat az za skutecne zpusobene skody nebo za realne ohrozeni zpusobene svych chovanim - tudiz ani 300km/h na prazdne dalnici nepovazuji za nic co by bylo treba resit)
Pricemz, PCR resi presne opacne - k nehodam odmita jezdit uz temer uplne, zato kvuli par km po vas bude i strilet. Tudiz dochazi k celkovemu oslabeni prava. Zcela vseobecnemu, protoze to jen vede k tomu, ze se zmensuje ta vetsina a tudiz narusta pocet tech, kteri nepovazuji ani tu nehodu a skody za nic cim by se meli zaobirat a od te nehody odjedou. Maji preci slusnou sanci, ze je stejne nikdo nenajde.
Pokud pak pujdeme do sveta penez, dokazu pochopit, ze nekomu nevyjde podnikani a firma zkrachuje. Nedokazu pochopit, jak je mozne, ze si obratem zalozi novou.
Nevím, co myslíte tím, že „právo nereflektuje realitu“. Právo na zapomnění právě reflektuje realitu – technicky je mnohem snazší, než dříve, pamatovat si něco na věky. Protože to z různých důvodů není dobré, omezí se to zákonem. Zákony vždy omezují něco, co je technicky možné, ale společnost si nepřeje, aby se to dělalo. Technicky je možné krást, ubližovat, podvádět – a zákony jsou právě proto, aby se tomu zamezilo. Pokud je něco fyzikálně nemožné, je zbytečné to zakazovat zákonem, protože to nikdo nebude dělat i bez toho zákona.
No ještě k tomu podnikání, když to vezmeme obecně, zkrachovat není žádná hanba, ne všechny záměry můžou vyjít. Ale naprosto chápu, že se Vám jedná o typicky české chucpe, tzn. si po krachu založit firmu s podnikáním v totožném oboru, a ještě na stejné adrese. Jak je možné, že tohle nikoho skoro třicet let nepálí, je mi záhadou...
Právo je idea. Realita není a nikdy nebude ideální. Proto fakt, že realita není ve všech případech totožná s ideou, není důkazem toho, že by idea realitu nereflektovala.
Ve skutečnosti je to právě naopak - kdybyste alespoň laicky na půl očka sem tam sledoval, co se v právu děje, věděl byste, že právo se neustále snaží reflektovat [aktuální] realitu.
Pozn.: Tím neříkám, že se právu vždy daří realitu správně reflektovat - jsme jenom lidé a lidé dělají chyby. Říkám, že by byla chyba na právo rezignovat jen proto, že existují případy, kdy právo nelze reálně vymoci. Nebo by podle Vás bylo správné zrušit právo věřitele na vrácení peněz od dlužníka jen proto, že v některých případech toto právo nelze reálně vymoci?
Pokud to bude mít někdo s penězi na evropské soudy, tak to asi bude vlivný člověk, který se bude ucházet o státní zakázky nebo posty a takový by neměl mít co skrývat. Tady by měl převážit veřejný zájem aby to o něm bylo dohledatelné...
Nemělo by to být tak že si to někdo může zaplatit a jiný ne.
Pokud to bude nějaká babča z predné zadné, která před dvaceti lety nakopla čokla vod sousedů, tak té to bude nejspíše jedno a nikdo o ní info hledat nebude.
>> zodpovidat az ... za realne ohrozeni zpusobene svych chovanim - tudiz ani 300km/h na prazdne dalnici nepovazuji za nic co by bylo treba resit
To si poněkud protiřečíte. Dálnice jsou projektované na 130 km/hod - to zahrnuje i poloměry ohybu zatáček a tedy to, jak daleko dopředu v zatáčkách vidíte. V těch 300km/h už nemáte šanci zareagovat, pokud se za zatáčkou vynoří něco nečekaného => reálně ohrožujete ostatní (jo, šance že tam někoho potkáte je minimální - ale stát se to může).
Pak ještě berte v úvahu, že když někde vyletíte ze zatáčky a zabijete se, tak to není jenom Váš problém - stát (tj. my všichni daňoví poplatníci) bude mít nemalé náklady s vyšetřením a odklízením té nehody.
>> Pricemz, PCR resi presne opacne - k nehodam odmita jezdit uz temer uplne, zato kvuli par km po vas bude i strilet.
Opravdu? To se někde stalo? :)
>> Tudiz dochazi k celkovemu oslabeni prava. Zcela vseobecnemu, protoze to jen vede k tomu, ze se zmensuje ta vetsina a tudiz narusta pocet tech, kteri nepovazuji ani tu nehodu a skody za nic cim by se meli zaobirat a od te nehody odjedou. Maji preci slusnou sanci, ze je stejne nikdo nenajde.
Ne, to není o tom, jestli policie k nehodám vyjíždí nebo ne. Oslabování práva je dáno přesně tím druhem hospodských kydů (pardon, to se jinak nazvat nedá), co tady předvádíte. Je to dědictví komunismu, kdy se lidi naučili držet hubu a myslet a dělat si své.
Pokud chceme mít nějakou právní kulturu, pak je potřeba postoj právě opačný: statečně se hlásit k dodržování zákonů. A nebo, pokud s nimi nesouhlasíme, statečně podstoupit proces za jejich změnu: např. demonstrativně zákon porušit a následně kolem toho udělat humbuk (mediální a/nebo soudní) s cílem to špatné změnit (říká se tomu občanská neposlušnost).
>> Pokud pak pujdeme do sveta penez, dokazu pochopit, ze nekomu nevyjde podnikani a firma zkrachuje. Nedokazu pochopit, jak je mozne, ze si obratem zalozi novou.
Protože chybama se člověk učí. Napoprvé udělá nějaké chyby, kvůli kterým se dostane do stavu, kdy už není jiné řešení než vyhlásit bankrot. Ale pořád vidí, že by ta myšlenka mohla fungovat, kdyby ty chyby neudělal. Tak do toho jde podruhé a staré chyby již neopakuje. A ano - může se stát a stává se, že udělá jiné chyby, kvůli kterým to zase nevyjde (a ani napotřetí a ani napopadesáté), nebo že základní chyba je v tom, že věří něčemu, co nikdy fungovat nebude. Přesto je mi taková odvaha a vytrvalost sympatická - bez tohoto typu lidí bychom ještě pořád byli na stromech... ono prostě není možné jít dopředu bez toho, že by mnozí z průkopníků skončili ve slepých uličkách - nápady je nutné reálně zkoušet a až čas ukáže, který přístup se osvědčí.