Ústavní soud rozhodl o novele zpřísňující zejména pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich obchodních společností. Změny, které prosadil pirátský poslanec Jakub Michálek, označil za „neústavní přílepek“ a zrušil je.
Michálkova změna zakazovala, aby veřejní funkcionáři byli „skutečnými majiteli“ firem provozujících televizní a rozhlasové vysílání nebo vydávajících periodický tisk. Zákonu se obecně přezdívalo „lex Babiš II“, neboť byl mimo jiné motivován tím, že lídr ANO Andrej Babiš dříve přes svěřenské fondy vlastnil mediální dům Mafra.
„V demokratické zemi jsou svobodná média a občané hlídacími psy mocných. Politické ochočování médií vede ke korupci a tedy i úpadku životní úrovně. Zákon jsme navrhli už v minulém období, ale tehdejší premiér Babiš ho blokoval. Jakmile bude zákon schválen, nebudou vrcholoví politici jako poslanci či ministři už moci vlastnit mediální domy a zneužívat je v politické soutěži,“ vysvětloval podstatu zákona Jakub Michálek v době jeho schválení.
Soud shledal, že pozměňovací návrh neměl úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu původního návrhu zákona o sdružování v politických stranách. Obsahové změny provedené skrze pozměňovací návrh nemají úzký vztah k obsahu původního návrhu, kterým byla změna organizační struktury uvnitř Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
„Přílepek porušoval požadavky na transparentnost, jednoznačnost a racionalitu legislativního procesu plynoucí z principů demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Představoval zneužití práva podávat pozměňovací návrhy k tomu, aby došlo k obejití (zastření) zákonodárné iniciativy (čl. 41 odst. 2 Ústavy). Cílem pozměňovacího návrhu totiž bylo vložit do vládního návrhu zákona úpravu, která měla být samostatným návrhem zákona (a v dané době dokonce skutečně byla předložena Poslanecké sněmovně i jako samostatný návrh zákona sněmovním tiskem 110). Navíc z ústního jednání před Ústavním soudem vyplynulo, že předkládající poslanec pozměňovací návrh využil s úmyslem překvapit opozici a omezit její schopnosti reagovat,“ uvedl Ústavní soud.
Nyní bude platit předchozí právní úprava, účinná před napadenou novelou. V případě zákona o střetu zájmů a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání „obživne“ jejich znění před novelizací provedenou zákonem č. 253/2013 Sb.
„Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu chrání nejen práva současné opozice, ale i všech případných budoucích politických menšin,“ upozornil soud.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek trvá na tom, že politici nemají vlastnit média. Zpřísnění zákona proto navrhne znovu se zohledněním procesních připomínek Ústavního soudu. „Návrh zákona o střetu zájmů už je předložen ve Sněmovně od 20. prosince 2021, hnutí ANO jeho projednávání vždy zablokovalo,“ připomněl Michálek.
„Ústavní soud dnes svým rozhodnutím opět umožnil Babišovi a podobným oligarchům v politice vlastnit média. Není to dobrá zpráva pro českou demokracii. Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci abychom dopadli jako v Maďarsku,“ dodal pirátský poslanec.
„Osobně souhlasím s postojem šesti soudců Ústavního soudu, kteří ve svém stanovisku odmítli zrušení návrhu z procesních důvodů a vyzývali soud, aby se problematikou zabýval věcně. Zrušení návrhu zákona musí odsouhlasit devět soudců Ústavního soudu, rozhodnutí tedy bylo přijato nejtěsnější možnou většinou,“ doplnil Jakub Michálek.
ČLÁNKY DO MAILU