Prusa Research a vesmírná společnost TRL Space představily 3D tiskový materiál, který umí vytisknout běžná 3D tiskárna, i tak jej otestovaly jako vhodný pro kosmické aplikace. Ke hvězdám zamíří nejpozději v červnu 2026.
Filament získal název Prusament PC Space Grade Black a jeho vývoj trval roky. Firmy jej představují jako materiál, který zpřístupní vývoj kosmických technologií mnohem širšímu okruhu vývojářů, výzkumníků i firem. Zvládne ho totiž vytisknout běžná stolní 3D tiskárna, tedy to zařízení, které mají některé školy, dílny nebo startupy. I jiné filamenty jsou pro vesmírný průmysl dostupné – ty ale tisknou specializované tiskárny. „Aditivní výroba má v kosmickém průmyslu obrovský potenciál. Umožňuje rychlejší vývoj, prototypování i výrobu strukturálních dílů, a to za zlomek ceny běžných řešení,“ říká Petr Kapoun, CEO společnosti TRL Space.
Jde o polykarbonátový filament navržený tak, by splňoval náročné požadavky na použití v prostředí s vakuem, proměnlivými teplotami a vysokými nároky na elektrostatickou bezpečnost. Má odolat deformaci v náročných podmínkách a hodí se třeba pro výrobu krytů elektroniky, držáků kabelů nebo jiných menších technických dílů.
Podle testů se vyrovnává i s takzvaným odplyňováním, jednou z největších výzev při použití plastových materiálů ve vesmíru. Jedná se o uvolňování mikroskopických zbytků látek, které se z materiálu ve vakuu vypařují. Což může mimo jiné znečistit optické přístroje, poškodit citlivou elektroniku nebo narušit měření. Filament prý vykazuje jen minimální ztrátu hmotnosti a materiál dokáže bezpečně odvádět elektrostatický náboj.
„Měřili jsme odplyňování ve vakuu při 125 °C přímo na tištěných dílech. Uvolní se jen 0,25 % hmotnosti a nic z toho nekondenzuje na čepech citlivé optiky nebo elektroniky,“ říká David Šorm, vývojář filamentů z Prusa Research. „Nechceme suplovat kov, ale doplnit jej tam, kde hliník nebo titan není ideální,“ přibližuje Josef Průša, zakladatel firmy. „Plasty přinášejí lehkost, částečnou flexibilitu a mohou tlumit vibrace,“ vysvětluje.
Společnost TRL Space hodlá filament využívat ve svých projektech. Plánuje jeho zapojení pro misi v červnu 2026, ve které z něj budou vyrobeny malé kalíšky pro takzvané cubesaty, malé satelity tvaru krychle. Brněnská TRL Space už si připsala několik zajímavých úspěchů ve vesmíru, byla mimo jiné zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury (ESA) a její zakladatel Petr Kapoun se už dříve vyjádřil, že by rád zmapoval měsíc.
Firmy předpokládají, že materiál bude využívat řada dalších firem, vesmírných i těch, které využijí speciální vlastnosti pro náročné podmínky. Už teď prý projevila zájem mimo jiné americká výzkumná centra.
V plánu jsou další testy, například měření odolnosti vůči radiaci, které proběhne v laboratořích CERNu, nebo zkoušky při opakovaném zahřívání a ochlazování v podmínkách simulujících vesmírné prostředí, které provede ESA. Právě tyto extrémní výkyvy teplot a radiace jsou běžnou zátěží, které musejí komponenty satelitů a dalších zařízení ve vesmíru odolávat.
Prusa Research si na nový materiál podal patentovou přihlášku a v současnosti čeká na její schválení.
