Sociální otázky jsou zásadně důležité po celou dobu existence lidstva a sociální otázky řeší dokonce i primáti. Sociální otázky mohou dokonce rozhodovat o životě a smrti. Například v pravěku, vyloučeni z kmene byl v podstatě rozsudek smrti. I dnes lidé žijící na okraji společnosti, napřiklad bezdomovci, mohou vnímat sociální otázky jako otazky života a smrti. Ale sociální otázky nemusí být v takto krajní poloze, ovšem i v mírnějších polohách, mají zásadní vliv na život člověka (ne myšleno jako otázka bytí, ale otázka kvality bytí). Jestliže jste si doposud nevšiml zásadního významu sociálních otázek v životě člověka, něco s vámi není v pořádku. Sociální otázky jsou typicky ignorovány psychopaty.
U národnostních otázek je třeba si uvědomit, že aktuální zájem o ně není samovolný. Je to reakce na vnější akce. Princip akce a reakce je přirozený a je podstatou nám známého vesmíru. Jsem naprosto přesvědčen, že kdyby nebylo nátlakových akcí EU, neziskových organizací a dalších, nebyly by dnes národnostní otázky na pořadu dne. Možná ani Tomio Okamura by dnes nebyl v parlamentu a spíše by se věnoval cestovnímu ruchu. Každá akce prostě vyvolá reakci. Pokud budete soustavně působit nějakou silou, automaticky se vám postaví protisíla. Je to podstatou všeho, co známe a to jak v materiální, tak i myšlenkové rovině. Jestli jste si toho doposud nevšiml, něco s vámi není v pořádku. Zásadní a zřejmé principy jsou typicky ignorovány omezeným lidmi, kteří si jich nevšimli, nebo manipulátory, kteří o nich ví, ale ignorují je úmyslně a snaží se silou protlačit svoji ideu, bez ohledu na odpor.
1) ČT udělá něco, co se neslučuje s úlohou veřejnoprávního média.
2) Lidé si toho všimnou a upozorní na to ombudsmana ČT.
3) Ombudsman bude předstírat, že stížnost řeší a
a) vysvětlí že vše je jinak a ČT nepochybila
b) zkusí co to udělá, když nebude reagovat
c) bude předstírat, že řeší, a počká až to vyšumí
d) občas se mafie domluví, že jako ustoupí a vyhoví stížnosti, aby to vypadalo, ale jenom, když bude nejhůř
Hlavně udržet penězovod, krmit navázané parazity, nezapomenout na kamarády, co nejsou zrovna u lizu, a všem vysvětlovat, že jsou nenahraditelní.
Už jsem to pochopil. Jeho workflow bude následující:
1) ČT udělá něco, co se neslučuje s úlohou veřejnoprávního média.
2) Lidé si toho všimnou a upozorní na to ombudsmana ČT.
3) Ombudsman akceptuje radu prostého člověka, a postará se, aby nikdy příště ČT něco takového neudělala.
Není to trochu divný workflow? Co takhle kdyby se někdo v bodě 1) zamyslel a ten průšvih neudělal?
A nebo to bude spíš něco takovéhoto?
1) ČT udělá něco, co se neslučuje s úlohou veřejnoprávního média.
2) Lidé si toho všimnou a upozorní na to ombudsmana ČT.
3) Ombudsman stížnost rychle, korektně a tranparentně vyřídí ihned poté co dojde na stůl kompetentnímu zaměstnanci ČT. (jemu)