Rada České televize přijala usnesení, že lednová předvolební Superdebata a Prezidentský duel „vykazovaly v některých částech známky porušování principu nestrannosti a rovného přístupu ke kandidátům“. Z deseti přítomných členů rady jich pro usnesení hlasovalo devět, proti byl jen René Kühn.
Televizní rada takto rozhodla po seznámení s analýzou Superdebaty a Prezidentského duelu od společnosti Media Tenor a s rozborem předvolebních diskusních pořadů od Jana Jiráka a Martina Charváta. Vyžádala si také stanovisko ČT k oběma materiálům.
Závěr o porušení principu nestrannosti se objevil právě v rozboru Jana Jiráka a Martina Charváta. „V případě Superdebaty se to projevovalo v rovině samotné dramaturgie pořadu (předem dané nerovné postavení účastníků) i v rovině chování moderátora, v Duelu byl nositelem oslabování principu nestrannosti právě moderátor,“ uvádí dokument.
Člen Rady ČT Vlastimil Ježek podotknul, že stejnou problematikou se zabývala také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Předvolební vysílání zkoumala na základě diváckých stížností. Žádné porušení zákona však nenašla.
„RRTV při monitoringu předvolebních debat neshledala porušení zákona o vysílání. Nicméně konstatuje, že model, který vede k rozdělování kandidátů na slabší a favorizované na základě preferencí ve volebních výzkumech může poškozovat, nebo naopak zvýhodňovat, konkrétní kandidáty,“ citoval Vlastimil Ježek stanovisko „velké“ vysílací rady.
Rada České televize by do konce roku chtěla uspořádat seminář k oběma předvolebním diskusím za účasti mediálních odborníků a pracovníků zpravodajství České televize.
Stížnosti na volební vysílání řešil také Nejvyšší správní soud. „Z ničeho neplyne, že by všichni kandidáti museli vždy v televizi vystupovat společně,“ uvedl Nejvyšší správní soud a doplnil, že toto dramaturgické rozhodnutí samo o sobě nezákonné není. Všichni kandidáti mají k dispozici rovnocenný bezplatný vysílací čas v České televizi a v Českém rozhlase.
„Nejvyšší správní soud v minulosti dospěl k závěru, že je legitimní, pokud kandidující subjekty nedostávají mediální prostor zcela shodný, ale takový, který je odstupňován podle jejich společenské významnosti,“ podotkl k uspořádání debat.
„Jedním z kritérií pro hodnocení společenské významnosti mohou být právě i průzkumy veřejného mínění. Opačný přístup, tedy mechanický požadavek na přidělování zcela stejného rozsahu dalšího prostoru v médiích nad rámec zaručeného rovného vysílacího času ve veřejnoprávních médiích všem, by totiž většině občanů upíral možnost být podrobněji a ve větším rozsahu informován o těch kandidujících subjektech, mezi jejichž volbou se rozhoduje právě tato většina,“ doplnil soud.
ČLÁNKY DO MAILU