Začerňování zákon umožňuje, například u obchodního tajemství.
Pokud jde o kontrolu NKÚ, Česká televize ani Český rozhlas se jí nebrání, jedna proběhla v České televizi v roce 1997 před legislativními změnami (nic mimořádného nenalezla). V současné době je však situace taková, že NKÚ chybí zákonné zmocnění, aby mohl provést kontrolu celého hospodaření televize a rozhlasu. Ústava mu dovoluje kontrolovat nakládání se státním majetkem, což ale rozhlas ani televize nejsou. Naposledy se téma řešilo při schvalování mediální novely. Vláda i opozice jsou zajedno, že NKÚ by měl mít možnost kontrolovat hospodaření ČT a ČRo, v tom tedy problém není. Liší se ale právní názory, nakolik je nutné změnit Ústavu (jeden politický a právní proud) a nakolik by stačilo jen upravit zákon o NKÚ (druhý politický a právní proud). Piráti předložili ústavní novelu, která by těmto debatám měla udělat přítrž, ale pravděpodobnost, že ji parlament stihne projednat a schválit, je skoro nulová. Sněmovna bude fungovat jenom do června, takže se to posune až do dalšího volebního období (opět, totéž se stalo v předchozím).
Personální smlouvy se registru smluv, o který tu jde, vůbec netýkají. Mzdové údaje jsou obecně považované za citlivý osobní údaj, a tedy v každé veřejné organizaci standardně dostanete jen anonymizované údaje. V České televizi je například výjimkou mzda generálního ředitele jako statutárního zástupce instituce, neboť ji určuje a schvaluje Rada ČT. Stejně tak jsou známé podmínky a výška bonusu, jestliže je schválen.
Pane Rožánku, to není úplně pravda. V ČR třeba ano, ale italská RAI veřejně informuje své diváky za kolik co vyrobila a dokonce i komu za co a kolik zaplatila. Lze to vyhledat i online a dokonce v angličtině. Třeba moderátor Sanrema pan Carlo Conti dostal za moderování festivalu 550.000 eur. Pouze nezveřejňuje platby pod 10.000 eur. V Itálii je to povinnost o tomhle informovat. Nicméně je asi možné, že u nás to zakazuje zákon. Nevím.