Jak se má Česko v následujících šesti letech proměnit? Cíle z hlediska digitalizace stanovuje Strategický plán digitalizace Česka do roku 2030, který tento týden vládě předložil vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš a kabinet materiál vzalna vědomí.
Materiál má mapovat české digitalizační cíle v rámci EU. Vznik strategie nám ukládá rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU. Plán se má pravidelně aktualizovat, první taková revize má přijít už v roce 2024.
Materiál analyzuje současný stav digitalizace, vypočítává opatření na její posílení a vypočítává cíle, kterých chce stát do roku 2030 dosáhnout. K těm podle strategie patří mimo jiné:
- 80 % populace ve věku od 16 do 74 let má do roku 2030 aspoň základní digitální dovednosti. Současný stav je podle materiálu 59,7 % (vychází se z čísel Eurostatu za rok 2021).
- zvýšení počtu ICT specialistů v populaci na 7 % z dnešních 4,5 % (opět čísla Eurostatu, tentokrát za rok 2022).
- 95% pokrytí domácností gigabitovým připojením k internetu. Současný stav je 59,3 % (nebo, podle studie DESI, 52,3 %, pokud jsou započítány jen technologie FTTP a DOCSIS 3.1, tedy optické a kabelové sítě). „Sítě na liberalizovaném trhu, jakým je ČR v rámci EU, buduje komerční sféra za tržních podmínek a cílem státu není zasahovat negativně do hospodářské soutěže. Stát má identifikovat a odstraňovat překážky bránící rozvoji sítí a hledat legislativní a nelegislativní opatření směřující k usnadnění, zrychlení a zlevnění výstavby,“ říká materiál.
- 100% pokrytí osídlených oblastí mobilními 5G sítěmi. Současný stav je podle evropské studie za loňský rok 83 %, materiál ale uvádí, že k červnu 2023 bylo v Česku pokryto 94,6 % populace. Další rozšiřování pokrytí mají zajistit podmínky kmitočtových přídělů: „Hodnoty vynutitelné ze strany státu dosahují k Q1 2031 99 % pokrytí obyvatel každého okresu v ČR a 90% pokrytí území každého okresu v ČR,“ říká materiál.
- 60 % firem využívá cloudové služby, 25 % pracuje s velkými daty (big data) a 16 % používá aspoň jednu technologii založenou na umělé inteligenci. U AI strategie staví hlavně na předpokladu, že se dostupnost generativní AI bude dál rozšiřovat. „Nicméně je potřeba, aby budoucí schválená AI regulace byla kvalitní a nekladla neopodstatněné překážky pro inovace v oblasti AI,“ doplňuje materiál.
- šest jednorožců, tedy firem založených po roce 1990, které mají hodnotu nad 1 miliardu eur. V současné době materiál v Česku rozeznává čtyři takové společnosti a odhaduje, že by do roku 2023 mohly vyrůst dvě další. „K dosažení této hodnoty je potřeba, aby ČR vytvářela předvídatelné, transparentní a příznivé prostředí pro vznik jednorožců prostřednictvím programů jako je např. Technologická inkubace, které jsou zmíněny v oddílu č. 3. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že vliv státu na vznik jednorožců je velmi omezený,“ konstatuje.
- 100% dostupnost veřejných služeb online. Momentálně je tato hodnota podle strategie na 76 % (dostupnost pro občany), respektive 84 % (dostupnost pro firmy). „Ideální vývoj odpovídá reálnému spuštění zákona 12/2020 Sb. o právu na digitální službu, který k 1. 2. 2025 počítá se zahájením poskytování všech služeb obsažených v Katalogu služeb jako digitálních služeb,“ říká strategie.
- 100% přístup občanů k elektronickým záznamům o jejich zdraví. Současný stav je podle státu 47 %
- 100% přístup občanů k některému z prostředků pro elektronickou identifikaci (eID) uznávanou po celé Evropské unii. Momentálně k tomu mají v ČR nakročeny tři systémy: eObčanka, Mobilní klíč eGovernmentu a MojeID. Všechny tři jsou notifikovány Evropskou komisí.
Celý materiál je dostupný dostupný na webu Digitální Česko (PDF).
ČLÁNKY DO MAILU