Vlákno názorů k článku
Slovenská vláda chce seškrtat financování RTVS, ušetří 55 milionů eur od RRŠ - Přesně proto je dobné mít rozhlas a televizi...

Přesně proto je dobné mít rozhlas a televizi placené z koncesionářských poplatků!
(Byť si o jejich výši a rozložení výběru myslím svoje.)

Jaký je rozdíl mezi:

1) Upravit zákon, který definuje výšku koncesionářského poplatku
2) Upravit zákon, který definuje výšku příspěvku ze státního rozpočtu

V obou dvou případech se mění speciální zákon.

V Česku je konkrétně technický rozdíl v tom, že zákon o poplatcích projednávají a schvalují obě komory parlamentu, kdežto zákon o státním rozpočtu podle ústavy projednává a schvaluje jenom sněmovna.

Ale na SK je to taky speciální zákon, který by u nás také projednávaly obě komory parlamentu. Rozdíl žádný.

Samozřejmě se můžeme ptát, co by se stalo, kdyby rozpočet tomuto zákonu odporoval.

Prezident muze rozpocet vetovat (byt se to asi nikdy nestalo). Takze nejaka pojistka tu je.

Soucasti statniho rozpoctu jsou tzv mandatorni vydaje. Snemovna rozpocet sice schvaluje, ale v ramci toho nemuze menit mandatorni vydaje, to by musela zmenit jine zakony.

Takze v tom naprosto zadny rozdil neni.

A právě změna u RTVS je udělána přesně tak, jak píšete, tedy změnou příslušného jiného zákona, který ten výdaj stanovuje, v rámci celkového konsolidačního balíku zákonů.

rozpočet se schvaluje každý rok, je možné tam daleko snadněji komponovat změny a hejbat s rozpočtem RTVS. Zatímco, když na to je samostatný zákon, jeho změna vyvolá daleko větší ohlas, neschová se to tak snadno v houšti státního rozpočtu.

Rozdíl je, že u 1) řešíte jen ten poplatek, takže to děláte jen z populismu či zlé vůle, případně protože to je potřeba, ale u 2) to může být motivováno vazbou na ten rozpočet (ušetření/roz­hazování...).
Obecně ten rozpočet řešíte pravidelně (minimálně každý rok), zatímco koncesionářský poplatek jen málo kdy.

RRŠ:
Pro mne je to jedno, protože ten, kdo to skutečně zaplatí, je v obou případech občan. U nás zaplatí koncesionářský poplatek, na Slovensku se mu to započítá do daní. Jediný rozdíl je v tom, že slovenský občan nemusí tyto poplatky řešit osobně, takže má o starost míň a slovenským médiím zbude ve finále více peněz protože u nás padne část těchto poplatků na přebujelou agendu,která je s jejich správou spojena.

Jedno to není. Hlavní rozdíl je v tom, že omezováním financování rozhlasu/televize u nás nijak neovlivníte schodek státního rozpočtu - a naopak to nesvádí ke škrtům v rozpočtu ve stylu však ten rozhlas a televize stejně nejsou potřeba, tak tolik nepotřebují.
Nejde tolik o samotnou vybranou čásku, jako o její stabilitu. Ta média s tím prostě mohou počítat.
A měnit to zákonem by bylo vyloženě ze zlé vůle, protože jinak to nemá vliv (ani na funkci rostlináře).

Nezdá sa mi, že by RTVS zrovna trpela nejakými zásadnými suchotami. V prípade nutnosti sa dá zrušiť športový kanál, ten tu nebol odjakživa.

Jenže o to ani tak nejde.
Problematické je samo navázání na rozpočet (a ještě na HDP...). To prostě nedává rozumnou možnost plánovat cokoliv dopředu a dostáváte se do situace: na začátku roku čekám na peníze, celý rok šetřím, aby to vyšlo, na konci roku dostanu o něco víc - a do Silvestra to musí bejt utracený. (Obrazně řečeno, samozřejmě!)