No... To je právě to. Proč by ji volili?
ČSSD měla prostor, ale zůstal po nich jeden velký nesplněný slib sociálně demokratických ideálů.
ČSSD nedokázala zajistit dostatečnou podporu rodin s dětmi, takže lidi měli a stále mají málo dětí. Proto teď musíme reformovat důchodový systém.
Co ČSSD udělala ohledně exekucí?
Co ČSSD udělala ohledně dostupnosti bydlení?
Co má přivezení desetitisíců levných zahraničních dělníků společného se sociálně demokratickou politikou? Jediný výsledek je, že to tlačí mzdy dolů a při další krizi tu bude víc nezaměstnaných.
A mimochodem, co ČSSD udělala pro splnění porevolučního cíle dohnat Německo?
Stepan
"A jak má někdo pro Vás něco dělat, když ho tam nepustíte"
Kdo tady veřejně mluví o souvislosti nízké porodnosti a rozpadu důchodového systému? Teprve až někdo začne říkat, že bychom měli řešit problémy důchodového systému tím, že mladé schopné lidi budeme podporovat v tom, aby mohli mít víc dětí, bude mít smysl dát mu šanci,
Kdo tohle řekl? Možná o tom mluvili komunisti a socani? Ale spíš ani ti ne. Tihle navíc, měli od revoluce času měli dost.
Porodnost a důchodový systém spolu moc nesouvisí. Pro ten je zásadní spíše to, že počet důchodců roste o 3% ročně.
Aby fungoval stávající systém beze změn, tak bychom museli každých cca 30 let zdvojnásobit populaci. Což je samo o sobě nereálné a navíc by to na takto hustě obydleném území rychle přineslo úplně jiné problémy. Protože takové změny na straně příjmů nejsme schopni, pak nezbývá než pokusit se omezit výdaje. Nebo doufat, že lidské tělo narazí na limity, přes které to už nepůjde. Což je právě to, v co doufali poslanci, když navrhli zastropovat odchod do důchodu na 65 let. Víra, že se biologie postará o to, že počet důchodců přestane rok od roku stoupat.
Představa, že dokážeme zvýšit a udržet porodnost tak, aby počet pracujících ročně rostl o 3%, je sci-fi. To by naše ženy musely v průměru mít pět dětí. To nedáme.
Jeden z velkých našich (a nejspíš i Evropských) problémů - všichni chtějí, aby pro ně TI NAHOŘE něco udělali. Jenže to je špatně. Oni pro nás nemají dělat nic (už jenom proto, že každý zákon něco zakazuje ...). Mají nás nechat žít a jen spravovat společné statky, jen takové které jsou individuálně problematické. Jenže myšlení je pořád socialistické (spíš fašistické) a dle mínění spousty lidí by stát měl dělat pokud možno všechno (od narození po pohřeb). Pak ano, bude vítězit Babiš, případně jiné levicové varianty, které prostě všechno slíbí. A občas něco i splní.
"Mají nás nechat žít a jen spravovat společné statky, jen takové které jsou individuálně problematické."
Jedním ze společných statků jsou nemovitosti, druhým je důchodový systém, třetím je zdravotnictví, čtvrtým školství, ....
Už jsi viděl, že by v nějakém kmeni měl jeden, dva jednotlivci právo sdírat ostatní z kůže výměnou za to, že jim povolí postavit si chatrč támhle pod tím stromem? Víš jak by to v takovém kmeni dopadlo? "Odhlasovali" by si, že ten majetek patří občině a ne jednotlivci.
"Jenže myšlení je pořád socialistické"
Souhlas. Stát má obrovský problém si uvědomit, že v tržní společnosti musí platit tržní mzdy, a že stejně jako vstupují na trh firmy, výrobky, či lidé, vstupují v dnešní době na trh i státy.
Každý čtvrtý medik chce po promoci odejít do ciziny, a já si myslím, že je to tak správně.
Nemovitosti? Ano, některé ano ... třeba silnice. Ale ze zbytku je potřeba minimum a jenom proto, že je tu byrokracie jaká v historii nemá obdoby. Počítače nepočítače.
Důchodový systém? Proč? Zabezpečení každého je jeho věc. Státní sociální systém jen ničí rodinu. A zvyšuje závislost každého na státu.
Zdravotnictví? To samé. Pokud jsem povinně pojištěn (a ještě k tomu procentem ze mzdy) a mám vše "zdarma", co bych se o sebe staral ...
Školství? Základní budiž. Vyšší? Proč? Platí o tom to samé co jsem řekl o důchodech a zdravotnictví.
Jedinej, kdo pro vás může něco udělat, jste vy sám.
Představte si večírek. Organizátor koupí sud piva a ten se (včetně jeho obsahu) stane jeho majetkem a má na něj vlastnický právo. Na večírku sud narazí a řekne "natočte si". Tím se prakticky zřekne vlastnickýho práva na obsah sudu ve prospěch lidí na mejdanu. Ti si pak to pivo rozeberou do kelímků.
Vy tou větou získáte právo se přihlásit o kelímek piva. Když si jej natočíte, získáte vlastnický právo na pivo v něm a můžete ho vypít. Když to neuděláte, práva se vzdáte. Vaše volba. Když řeknete kamarádovi, že až pude okolo sudu, má vám vzít jedno pivo a když se cestou zapovídá a mezitím pivo vytočí ostatní, jste na suchu.
Vy furt říkáte kamarádům, aby vám skočili pro pivo a pak nadáváte, že pro vás nic neudělají. Co to udělat jinak, zvednout zadek, přihlásit se sám o svoje práva a udělat něco sám pro sebe? Aspoň základní věci - nastudovat si daň z příjmu a zoptimalizovat ji, překopat rodinný finance, zkontrolovat co za kolik a v jaké kvalitě nakupujete... Hodí to rozhodně víc, než po čtyřech letech pětistovka před volbama a zvýšení daní o litr po volbách.
To je ta naivita, kterou řada sociologů tak kritizuje. Jsme příliš mladí a vyrostli jsme v sociálním státu. Považujeme to za absolutní samozřejmost. Ale ona není. Je to tvrdě vydřená situace, za kterou stojí generace po první a druhé světové válce. Dřeli na to, aby měli sociální stát. My nedřeme. Jen bereme. Čím dál tím více lidí jen bere a čím dál tím méně lidí dává. Sociální stát se pomalu hroutí, jenže drtivá většina lidí to neřeší. Bere jeho existenci totiž za samozřejmost, za něco, co je garantováno fyzikálními zákony. Že tu vždycky byl a vždycky bude.
Proto z vás může vypadnout perla typu "když v tomhle státě přestanou dávat, tak pudu do jiného, kde dávat budou!" Protože jak dlouho to půjde, než i tam přestanou dávat?