Ono to byl do značné míry i nedostatek zákona (ta slavná digitální ústava), který předpokládal digitalizaci 100 % služeb bez výjimek. Ovšem změnit to trvalo šílenou dobu a některá OVM již mezitím vyhodila peníze na digitalizaci služeb, které nikdo nebo téměř nikdo nevyužívá, namísto toho, aby se soustředili na ty prioritní. Bohužel, jak to často bývá, nejlépe z toho vyšel ten, kdo zalezl a čekal, až se to „nějak vyvrbí“.
vlastně to byla chyba zákona. Pokud se dopředu nedomluví algoritmus, každý úřad začne tím, co je pro něj jednodušší. Procesy, které se moc často nepoužívají nebývají zatížené tolika výjimkami a variantami.
Jako zákonodárce nemůžeš čekat, že všechny úřady se zachovají přesně podle tvého tajného očekávání, ale musíš prostě to očekávání nastavit dopředu, to se tady nestalo.
Predstava, ze zakonodarce domysli vsechny mozne detaily a eventuality napric urady je... ehm... nerealisticka. Zakon musi byt do jiste miry abstraktni, dostatecne strucny a citelny... to prece neni substitut treba uz jen za analylu implementace na konkretnim urade - ta sama o sobe bude podstatne obsahlejsi.
Kdyby to melo byt dokonale popsane v zakone jak rikas, tak uz tam prave bude hromada vyjimek a variant. A ten zakon bude v podstate dost necitelna bichle. Ze zakony nikdy nebudou presne rikal mj. treba profesor Cepl. Ono je potreba vnimat ducha zakona, to proc vzniknul a ne naopak hledat skuliny, kterak neco och*at, jak je ve zdejsi krajine zvykem....