Když občas narazím někde na puštěnou TV a vidím ten obsah tak 73% je neskutečně hrozivé číslo, které je tedy až neuvěřitelné. Osobně neznám skoro nikoho, kdo by se na TV díval a většina, když už TV má tak ji pro příjem samotného TV signálu používá naprosto minoritně. A to, že se to číslo zvětšuje je velice zajímavé a čekal bych přesně opačný trend.
Sledovanost TV je některými lidmi hodně podceňovaná. Neklesá a je historicky +- nejvyšší: https://www.mediaguru.cz/clanky/2018/09/doba-stravena-pred-tv-obrazovkami-v-cesku-neklesa/ nebo třeba https://twitter.com/MarcelProchazka/status/973841671271182336
Objem reklamy také stále roste: https://twitter.com/N_Admosphere/status/1026416745144311808
To, že ty lidi nepotkáváte, je dáno Vaší bublinou, jak píše níže Tom Wich.
Chápu, že je to pro někoho obtížně představitelné, ale je to tak. Nesmí to posuzovat jen podle sebe. Já bych také čekal, že sledovanost lin. TV bude spíše klesat, ale bez problémů se drží. Zřejmě do TV dohánějí svými novými službami jako jsou archivy (iVysílání), HbbTV apod. a vypadá to, že nemají problém to držet.
PS: Módní postoj z dřívějších let "Já nemám TV!" myslím už naštěstí dnes nefrčí
Televize postupně zaujímá místo rozhlasu, stává se z ní pozadí, (teď nemám na mysli to co vás právě napadlo, ale určitou zvukovou kulisu,) jakousi úroveň která přehlušuje šum ulice, a pod. Stoupající počet reklam, zvláště těch, které běží snad stokrát každý den, a kde jde spíše o vymývání mozků, i ta skutečnost, že přepnete na jiný kanál, (jak charakteristické označení, že,) a tam jedna a ta samá reklama dále pokračuje, přivádí diváky k tomu, že prostě vypnou zvuk. Já mám televizi puštěnou při práci na počítači, a upřímně mimo tisících, možná už desetitisících repríz, a desítky let starých estrád, tam jdou takové ty živé pořady kdy jeden B radí dalším B. Až je mi toho B někdy líto, ale konečně, něčím se potřebuje živit. Ano jde jen o to zapráskat čas jakýmkoliv materiálem právě mezi těmi placenými reklamami. Jsou k tomu dobré i upoutávky. Když ji vidíte týž den už po šesté, určitě vás upoutá především pohled na dálkové ovládání.
Prostě například do Alzy se chodím dívat na zboží, ale už ze zásady tam nikdy nic nekoupím, i kdyby měla ceny poloviční. Někdy se už bojím i zvednout na záchodě poklop, že ...
A v okamžicích kdy se na obrazovce objeví určití nejmenovaní herci prostě rázně mačkám vypínač. Byly doby kdy bylo tak zvaně přeBohdalováno. Ta doba již pominula. Zato se počet oněch přeHerců, ale i dalších profesí vyvolávajících identickou reakci rozšířil. Podobně jsem často reagoval na vysílání v době oné nenormální "normalizace". Například dodnes jsem neviděl jediný díl jistého majora Z. Přiznávám, že se v poslední době dívám raději na zahraniční produkci, a tu domácí, až na vyjímky, do značné míry často už i preventivně ignoruji, a tak snad posledním na co se ještě tu a tam dá koukat jsou dokumenty o přírodě. A jsou to dokumenty z více jak 90% nakupované, a to je podle mého názoru za ty peníze trošku málo. Jen občas doufám, že to není tak zastaralé, tedy noblesně takové retro jako přes 10 let starý TopGear, na který také občas ze srandy hodím od počítače očkem, když je tam třeba nějaká hodně ujetá pitomost.
Prostě, ... je pustit, a pustit. Pustit televizi se dá třeba i z okna!
Upřímně, uplynulo již mnoho let od okamžiku, kdy jsem se opravdu těšil, že se v televizi budu na něco koukat. Naposledy se mi vybavuje koncert tří tenorů z olympiády v Los Angeles, to se psal rok 1984.
Potom bylo ještě pár dalších - například střetnutí ještě černobílého pátera - Fernandela s komunistickým starostou na televizní stanici Premiéra, film, který u nás běžel až po desítkách let, a podobně. Takovéto chvíle postupně ubývaly, a začaly nenápadně mizet, až se poslední dobou už vypařily úplně.
Prostě: "Raději knihu!"