Tak nejvetsimu znecistovateli planety pry jde o ekologii :-)
Tezba lithia : 1% lithia obsazene v rude se z ni ziskava vyplachovanim kyselinou.
Kdyz se (rozvojove) zeme s nejvetsi tezbou lithia jen zminily o moznem zavedeni jakychkoliv ekologickych norem pri jeho tezbe, (americke) tezebni firmy zacaly okamzite vyhrozovat omezenim produkce.
I nasledna vyroba baterie je vse jen ne ekologicka, baterie ma navic nizkou zivotnost.
Behem 8 let klesne na mene nez 50% skutecne kapacity, tak se proste nova
auta prodavaji s vetsi skutecnou nez udanou kapacitou a s termoregulaci, jen aby byla mozna zaruka alespon na tech 8 let.
Zatimco spalovaci auta spotrebovavaji energii jen za jizdy, bateriove systemy se vybijeji konstantne na udrzeni optimalni teploty baterie (chlazeni i ohrev), jinak by zivotnost baterie byla klidne i jen 300 nabijecich cyklu.
Pri havarii jsou jak riziko pozaru, tak nasledna likvidace ekologickych dopadu u bateriovych elektroaut drazsi a vetsi.
Rychle nabijeni zkracuje zivotnost baterie az na tretinu, a zaruky se na nej nevztahuji
Cena (dotovane) baterie je okolo 400-500 tis. Kc, takze novou si po 10 letech NIKDO nekoupi, cena baterie je v tu dobu vyssi, nez zustatkova cena auta. Cili plna srotiste a castejsi a vyssi porizovaci naklady na uzivatele. A to ikdyz jsou nova elektroauta dotovana z poplatku (respektive pokut) za vyrobu tech benzinovych.
Ekologicke dopady VYROBY se u spalovaciho auta bezne srovnaji po 10-ti letech,
prumerne stari spalovacich aut u nas je > 20 let. U elektroauta je to az po 20-ti letech,
prave kvuli zatezi pri vyrobe baterie, pritom se stezi daji provozovat dele nez 10 let.
Dosud neexistuje dostatecna infrastruktura ani na nabijeni, ani na recyklaci baterii.
Dosud neexistuji ani uz 30 let slibovane "lepsi" baterie. Pokrok v bateriich za poslednich 10 let je cca 20% co se tyce pomeru kapacita/hmotnost, a pokud jde o nabijeci cykly, tak cca 10% (diky nanotechnologiim, elektronice a rizeni teploty). Zadny vyznamny pokrok (revoluce) v chemii ale dosud nenastal, a jen tezko nastane.
Posledni slagr, tzv solid state baterie, jsou jen drahy fake, a zatim se realne vyrabi a prodavaj pouze do mikro medicinskych aplikaci, po 300 cyklech nabiti maji zustatkovou kapacitu 50%, ale s tim, ze se vybijeji dlouho, protoze pouze nizkym konstantnim proudem.
Tzv superkondenzatory byl obdobne pouzitelny fake. Uvidime, az bude nejhur, jiste se znovu "pouziji".
U elektroaut je nyni cena tak vysoka, ze se nepocita s tim, ze by je do budoucna meli lide vlastnit (krom tech nejbohatsich v nejbohatsich ekonomikach). Zavadeni elektroaut je tedy priprava na vnuceni MHD ci car sharingu vetsine, pritom ale nejvetsi eko dotace nejdou do rozvoje MHD ani carsharingu (o ktery realne nikdo nestoji), ale prave do bateriemi pohanenych aut.
Cena baterii do budoucna bude zavisla na cene pouzitych barevnych kovu a jejich dostupnosti a cene za tezbu a zpracovani lithia. Az doposud oboji jen stoupa a jejich zasob ubyva, a to dramaticteji, nez zasob fosilnich paliv. Pritom se jeste elektoauta vyskytuji spise raritne. Z pohledu poctu poruch a prumernych cen za opravu jsou na tom elektroauta opet hure. V nemecku se podili na poruchovosti 5%, ale jezdi tam mene nez 10 let a soucasne je jich mene nez 5% z vozoveho parku.
Pohonne hmoty pro spalovaci motory umime doplnovat i nahrazovat pomoci rychle obnovitelnych zdroju (lih, repka). Produkce tepla i CO2 je v podstate smesna a zanedbatelna oproti jejich prirodnim a prirozenym zdrojum (vulkanicka cinnost, vazani CO2 v morske vode v zavislosti na jejim Ph, produkce a spotreba Co2 zivymi organismy)
Elektrina pro bezne pouziti neni spatny napad, ale elektrina z baterie casto dobijene z uhelnych elektraren je proste worst case. V noci slunce nesviti a ani vitr tolik nefouka, zatimco auta jezdi hlavne pres den a nabijeji se v noci. Instalovat kvuli baterkam v aute jeste i baterky na barak je proste nasobeni ekologicke katastrofy dvema.
U CO2 produkovaného lidskou činností jde o narušení rovnováhy, příroda tvoří a pohlcuje CO2 vcelku rovnoměrně, ale nestíhá zpracovat celou lidskou “nadprodukci” uhlíku, co byl uložen stovky miliónů let.
Jinak bohužel někteří berou ekologii pořád za špatný konec. Lidstvo potřebuje hodně energie k tomu, aby fungovala civilizace. Obnovitelné zdroje jsou fajn, ale stále dost omezené. Řešením je plyn, uhlí nebo jádro. Pokud jde o bezpečnost a ekologii, tak jádro vede, ale pořád dost lidí brání nahrazení uhelek jádrem. Jejich “řešením” je kupčení s odpustky (povolenkami), kdy se kupuje virtuální čistá elektřina a uhelky dál čmoudí. Ukládání energie je důležité, ale je skoro jedno, zda budeme používat syntetický benzín, ethanol, baterie nebo kondenzátory, když je budeme dobíjet z neekologických elektráren.
Další problém je odsun výroby a těžby do Číny (a části Asie a Afriky). To pomáhá lokálním problémům s kyselým deštěm apod., ale globální problematiku to neřeší vůbec. Pokud Musk, Apple a spol. budou v Americe (nebo i Evropě) ekologicky montovat díly ve fabrice se solárními panely na střeše, tak to neřeší výrobu v Číně ani těžbu v Africe.
A to že BTC není použitelný pro transakce je nějaký váš pocit, nebo jste na to přišel jak?
Chápu, že si za za BTC s klasickým zápisem do blockchainu nepůjdete koupit kafe. Protože, aby to bylo rychlé, zaplatil byste za transakci asi víc než za kafe.
Ale pokud si jdete koupit auto za 2 – 3 mega, fakt si myslíte, že ten poplatek je problém? Ten poplatek je furt stejný, nezávisle na výši transakce. To možná zjistíte, že platba kartou by byla na poplatcích dražší. :-)
Jenže, i na to kafe tu dneska existuje lightning network. Kde jsou ty transakce v ceně haléřů.
To je trochu nesmysl, že jo?
Platba se provádí v ceně, která je k momentu, kdy to odklikáváte.
To jestli pak trvá 2 minuty, nebo 2 hodiny, než se transakce zapíše do blockchainu a než se ověří třeba dalšími 3 zavřenými bloky je už jiná věc, která na cenu transakce nemá vliv.
A bude to myslím jedno i kupujícímu, pokud si zaplacenou kryptoměnu nechává.