A jaký je v tom rozdíl? Vůbec žádný, i u nás rozhoduje o financování ČT/ČRo vláda, může ho zrušit, zvýšit a nebo dokonce podmínit a regulovat. A pokud se rozhodnou dělat v TV politickou propagandu, není nic co by jim v tom zabránilo. Vlastně je to ještě horší, že oni rozhodují, my platíme takže nemají tím pádem žádnou odpovědnost za svá rozhodnutí protože si to v rozpočtu nemusí obhajovat.
Trump právě názorně ukazuje, že to není to samé. Protože tam, kde může rozhodovat sám, kazí co může. Tam, kde sám rozhodovat nemůže, se sice také snaží zkazit co se dá, ale ostatní mu v tom často zabrání. Nebo-li to, jak snadné nebo náročné je něco změnit, je pro demokracii velmi podstatné. To, že některé věci nejdou v demokracii změnit snadno, je záměr – je to způsob, jak ochránit podstatu demokracie. Jediný, který máme.
Ono to ale není to samé.
Jednak je dobré držet politiky od financování nezávislých médií co nejdál, druhak je zatraceně rozdíl, když můžete počítat s nějakou částkou každý měsíc, nebo když máte financování od prvního ledna do posledního prosince - a v září se uvidí až se bude schvalovat další rozpočet
.
Přesně to vede k nešvarům typu: Teď v listopadu vám posíláme ty peníze, co na ně celý rok čekáte - a do konce roku to musí být utracené!
(A podobně - tohle je jen nejznámější příklad.) Následně se stanoví přísný kontrolní mechanismus, který tomu má zabránit, což vede jen k tomu, že se peníze nedají efektivně čerpat, protože nikdy nevíte, jak se k tomu postaví ta kontrola a co se jí nebude líbit.
V drtivé většině organizací placených státem je to stejné: na jedné straně podfinancovaný provoz, nedocenění lidé - a na druhé straně utrácení aby se to utratilo
.
Inflační doložka neznamená, že dotyčnému roste příjem automaticky. V nejlepším případě inflační doložka zajistí, že mu příjem zůstane stejný. V praxi ovšem mívá inflační doložka nějakou minimální hranici, od které se teprve uplatňuje – takže pak inflační doložka znamená, že příjem klesá, jen klesá pomaleji.
V té vaší úvaze o inflační doložce jste totiž zapomněl na inflaci.
Velká změna je podobně složitá. Ale malá změna v rozpočtu se dá snadno schovat. Obzvláště, kdyby se každý rok schvalovala jinak.
Podívejte se na Slovensko. Tam přemístili financování do rozpočtu a určili ho procentem. A s tím procentem se dá každoročně hýbat celkem snadno, protože veřejnost si ho nespojí s výslednou částkou, která zase souvisí s naplánovanými příjmy.
A rozpočet jako celek kvůli tomu nikdo při hlasování nepotopí. Samostatný zákon se dá blokovat a vetovat lépe.
3. 5. 2025, 09:40 editováno autorem komentáře
Zrejme musely jine naklady v mezicase klesat, protoze obe instituce placene z poplatku bujely jako rakovina, obe jsou mnohem vetsi nez byvaly v dobe posledni (ted uz samozrejme predposledni) valorizace. Prostor pro drastictejsi omezeni tam zrejme je, kdyz uvazime, ze byvaly mensi a nikdo nenamital porusovani zakona.
tumis: Pořád tvrdíte, že mají média veřejné služby být efektivnější. A když jsou efektivnější a zvládnou za menší peníze poskytovat více služeb, tak vám to taky vadí.
kdyz uvazime, ze byvaly mensi a nikdo nenamital porusovani zakona.
Bohužel jste stále nepochopil to, že objem požadovaných služeb není fixní a v čase se vyvíjí. Ještě štěstí, že se na barevné vysílání přešlo před vznikem ČT, protože jinak byste tvrdil, že má ČT vysílat černobíle, protože když to stačilo k naplnění zákona kdysi, stačí to i dnes.
V rade prve na Slovensku treba loni zrusili RTVS a zavedli STVR a udelali novy zakon, to podle me neni jednoducha uprava. V rade druhe samozrejme zalezi, jak mate financovani v zakone definovano, na Slovensku treba maji minimum, ale lze jit vys, coz samozrejme pomerne snadnou variabilitu nabizi (myslim, ze tak to meli i u RTVS).
Problem statniho financovani je, ze si politici snadneji TV koupi zvysovanim dotace, protoze velka cast volicu nevnima zvyseni vydaju statniho rozpoctu tak bolestne, jako zvyseni vlastni primych vydaju (ze to zaplati na danich nebo casem odskaci pri statnim bankrotu mnohdy ignoruji). Na druhou stranu u poplatku se da podobne popularne hybat opacnym smerem, temer nikdo se nebude zlobit, kdyz mu reknete, ze ma platit mensi televizni poplatek.
Nedat do rozpoctu penize na televizi, i kdyz na ne ma narok ze zakona, samozrejme lze, take tam lze nedat penize na zdravotni pojisteni statnich pojistencu, na duchody nebo na cokoli jineho mandatorniho. Na druhou stranu pokud mate vladu a snemovnu (schvalujici rozpocet), ktera takto cini, tak fakt nevim, jestli je nejvetsi problem, ze clovek prijde o cast televizniho vysilani.
Na vhodnych mistech si laskave k televizi pripojete rozhlas, nechtelo se mi vsude psat obe.
Zákon stanovuje na média veřejné služby nějaké požadavky, a to, že uvádí minimální počet programů, neznamená, že s tímto minimálním počet programů dnes mohou splnit své ostatní úkolu. Ostatně proto je ten počet programů stanoven jako minimum, ne jako pevná hodnota.
Je to podobné, jako třeba maximální rychlost na silnici. To, že je v obci maximální rychlost 50 km/h neznamená, že je všude v obcích bezpečné jet 50 km/h.
Jakoze mzdy nerostou, naklady na energie nerostou, naklady na spravu nemoviteho majetku nerostou...? Jiste, treba energie jde trosku zoptimalizovat tim, ze starou technologii obmenite za novejsi... ale to jsou zas investice (a porad soucast jednoho omezeneho rozpoctu).
Diskuze o tom, jestli je navyseni adekvatni je na miste... ale byt to vic, tak se nekteri jedinci zblazni a vybouchne jim hlavicka. Takze se nasel kompromis, ktery alespon nepovede k dramatictejsimu omezovani nove tvorby.
To tzv. snadne muze byt proces na cele mesice. At uz diky ruznym obstrukcim v samotnem parlamentu (a nemusi jit o nejake mnohahodinove recneni, ono staci i jen prestavky na jednani klubu), dalsi prekazky v podobe vratek ze senatu a nasledne i od prezidenta. Kdyby to s tou vetsinou bylo snadne jak pisete, tak i cz poplatky by byly zvednute uz od 1.1... a ne az od 1.5. - pricemz tam senat ani prezident nic nevracel.
Televize i rozhlas funguji ve vetsim rozsahu nez kdyz dostavaly pridano naposledy a ve vetsim rozsahu (alespon tam, kde to jde kvantifikovat, treba v poctu programu) nez zada zakon, je zrejme, ze argument inflaci pro ne do znacne miry neplati, jejich vydaje nerostou tak, jak by odpovidalo vseobecne inflaci. A nakonec ani to soucasne zvyseni neodrazi inflaci od posledniho zvyseni poplatku, pritom, kdyby bylo jejich financovani nastaveno adekvatne tomu, co maji ze zakona poskytovat a bylo treba ho zvysovat o inflaci, tak uplne nepada v uvahu, aby se takhle rozbujely a aby po letech stacilo takove "drobne" navyseni.
Některé náklady v mezičase klesaly, třeba v souvislosti s přechodem z analogu na digitál, kdy se také na jedné frekvenci dá vysílat více stanic. Na výrobu programů pro více stanic ale peníze nezbývaly. Zákon nedovoluje část VP muxu pronajímat komerčním stanicím a prostým omezením počtu VP stanic v muxu by žádné úspory nevznikly. Platí se za mux a ne za to, co je v něm. Nedělejte tumisi, že to nevíte.
Ten program se jen tak nevyskytne sam a zadarmo, takze i kdyz neusetrite za mux, tak usetrite za lidi, kteri se o dany program staraji, vybiraji co se na nem bude vysilat, usetrite na vyrobe poradu nebo na jejich nakupu. Nema prilis smyslu se tvarit, ze naklady programu jsou naklady na sitreni signalu a zbytek je zcela zanedbatelny.